Silvie Matoušková (58 let), matka dvou dětí a babička čtyř vnoučat, se může opět radovat ze života. Není to ale tak dlouho, co jí do života vstoupila rakovina prsu. Nemoc, které se bojí asi každá z nás.
V České republice má tento druh rakoviny u žen největší podíl z nádorových onemocnění, díky zavedení pravidelného vyšetřování žen a moderní léčbě však na toto onemocnění umírá dnes mnohem méně žen, než tomu bylo v minulosti.
Příběh paní Sylvie začal před pěti lety, když šla na pravidelné mamografické vyšetření. „Jen pro svůj klid a ujištění, že je vše v pořádku. A opravdu bylo. O několik měsíců později jsem si ale našla bolavé místo na pravém prsu. Trochu jsem se bála, a tak jsem šla navštívit svého gynekologa.“
Lékař paní Sylvu prohlédl a pokusil se ji uklidnit, že to určitě nebude nic vážného. Pro jistotu ale svou pacientku poslal k prsnímu specialistovi, který po vyšetření bohužel dospěl k jinému názoru. Paní Sylva pak prošla ještě dalšími vyšetřeními, po kterých se ukázalo, že se skutečně jedná o nádor. „Nebyla jsem schopná pochopit, že ta slova jsou určena právě mně. Zněla jako noční můra. „Máte malý nádor ve vašem levém prsu. Prosím neplýtvejte časem a jděte přímo do nemocnice.“ Byla jsem jako omámená. Jako robot jsem telefonovala svému muži i dětem a řekla jim, že jsem si naprosto jistá, že nádor není zhoubný. Doufala jsem, že bude vše v pořádku. Proč právě já bych měla mít rakovinu prsu?!“
Česká republika výrazně zaostává v účasti žen na mamografickém vyšetření, navzdory tomu, že pravidelná vyšetření snižují úmrtnost na rakovinu prsu až o 32 % a téměř 80 % všech zhoubných nádorů je v rámci screeningu zjištěno již v počátečním stadiu. Stále více než polovina žen však na pravidelné prohlídky nechodí. V minulém roce se podařilo tuto bilanci ale vylepšit. Celková účast se přehoupla přes padesát procent, nově příchozích pacientek bylo dokonce o 20 % více! Zásluhu na tom má také pilotní projekt „zvaní žen na mamografický screening“, který v minulém roce uskutečnila Všeobecná zdravotní pojišťovna ve spolupráci s Asociací mamodiagnostiků ČR. |
„Teprve teď jsem pocítila opravdový strach,“ vzpomíná paní Sylva na nejhorší okamžiky svého života. „Nechtěla jsem zemřít, vždyť život je tak báječný.“ Paní Sylva měla maximální podporu své rodiny. Její manžel ji stále ujišťoval, že vše bude v pořádku, a měl pravdu. Svůj boj s nemocí nakonec vyhrála.
Sylva Matoušková je dnes členkou jedné z mnoha pacientských organizací činných v oblasti boje proti rakovině prsu v České republice. Pravidelně se účastní tradičního AVON POCHODu proti rakovině prsu v Praze a v rámci Aliance českých organizací a žen s rakovinou prsu se zapojila i do Růžové jízdy proti rakovině prsu. Svou zkušenost tak předává dál a pomáhá ostatním ženám vyrovnávat se s touto zákeřnou nemocí.
Stejně jako ostatní pacientky, které zvítězily v boji s rakovinou, je si i paní Sylva vědoma toho, že pokud by na mamografické vyšetření nedocházela a neprováděla pravidelně samovyšetření prsu, vše by mohlo vypadat jinak. „Radím všem ženám, aby pravidelně docházely na mamografické vyšetření a nebály se. Může jim zachránit život. A život opravdu stojí za to žít!“
![]() Mezi ženami, které přišly na základě pozvánky, zachytili lékaři téměř 850 karcinomů. Z tohoto počtu celých 800 nálezů bylo u žen, které byly na mamografickém vyšetření vůbec poprvé. Díky zachycení karcinomu v časném stadiu se tak s největší pravděpodobností podařilo zachránit nejméně pět set žen! |
Nový komentář
Komentáře
lušinka:
Nedá mně to, abych nereagovala. Před 10 lety, to mi bylo 45 let, se mně vpáčila bradavka na jednom prsu, na mamografu zjistili, že se jedná o nádor velký 3x3cm a biopsie ukázala, že nádor je zhoubný. O strachu, který jsem prožívala, nechci psát. U mammární komise rozhodli, že podstoupím chemoterapii,operaci a ozařování. Po třech chemo/vlasy mně samozřejmě vypadaly a bylo mně strašně zle, mamograf ukázal, že nádor je o polovinu menší, takže další 4 chemo, pak ozařování a nakonec se ukázalo, že nádor se vyléčil, tudíž operace se nekonala. Sice můj oštřující lékař ho chtěl následně odstranit, prý aby nebylo co kontrolovat a že by se mohl znovu objevit, ale 10 let jezdím na kontroly, jsem naprosto zdravá a prs zůstal zachován. Strach jsem sice měla, ale nikdy mě nenapadlo, že bych snad umřela, věřila jsem a nepodlehla jsem strachu.
No možná máte pravdu.já vlastně o tom nic nevim a pokud ste si to některá prožila tak vlastně víte o cěm mluvíte.takže se omlouvam.Jen mě tahle nemoc dere nervy.zvlášt když tim někoho ztratíte.
Sonenka: já prodělala operaci zhoubného nádoru prsu přesně před rokem a říkám že tento článek psal někdo, kdo o tom fakt asi moc neví.
Sonenka: Ale houbeles. Nikdo nepopírá, že se může stát to, co popisuješ.
Naproti tomu ilustrační příběh obsahuje několik naprostých věcných pitomostí, které jsme citovaly níže a které by žádné odborné pracoviště neudělalo. Jde spíš o naivní představu někoho, kdo o té problematice nic neví a dostal zadání na článek, který napsal rádoby dramaticky podle toho, jak si představuje, že "to chodí".
Věcné chyby:
- při podezření na nádor se provádějí upřesňující vyšetření, např. biopsie.
- naivní věta: "..neplýtvejte časem a jděte přímo do nemocnice"
- informace, že šlo o zhoubný nádor až měsíc (!) po operaci a v rámci běžné kontroly, kdy navíc fakt sděluje sestřička
- nesmyslná věta: „Váš nádor se ukázal být zhoubný. Amputace prsu je nezbytná“. Ani zhoubný nádor sám o sobě neznamená nezbytnou amputaci prsu a v každém případě by následovala řada dalších vyšetření, která by prokázala, jaký druh léčby je na místě a zda a jestli vůbec přistupovat k operaci prsu
Navíc je vtipná závěrečná věta, mluvící o důležitosti mamografického vyšetření, když úvod článku ilustruje, jak bylo k ničemu
Já sama jsem zastáncem mamografického screeningu, ale komerční články by měl opravdu psát někdo, kdo o tom aspoň trošku něco ví.
Nevím proč by měl být tenhle příběh vymyšlený.moje teta měla taky rakovinu prsu.když měla po operaci bylo všechno v pořádku a pak?najednou se všechno strašně rychle seběhlo.nádor byl horší než na začátku a dali jí 2roky života.jenže po další operaci neuběhlo ani půl roku a teta zemřela.bylo jí 43 let.někdo to prostě vyhraje a někdo ne.ale at nikdo neřiká že tyhle příběhy jsou vymyšlený.kdo si to myslí,je blbec
verlit:
27= jsi to živě představuji
Věta: „Máte malý nádor ve vašem levém prsu. Prosím neplýtvejte časem a jděte přímo do nemocnice,“ je taky vtipná. Přímo vidím paní Sylvu, jak se sbaleným pyžámkem a zubním kartáčkem dorazila do vrátnice libovolné nemocnice se slovy: "Povídali, ať jdu přímo do nemocnice, tak tady mě máte."
Takhle to rozhodně při diagnóze nádoru nechodí. Naštěstí.
Kdo je "prsní specialista"?
Takže šla znovu zpátky na mammologii ... Histologii by udělali hned po operaci, takže by nemusela měsíc čekat na ortel. A říct, že vyhrála, je docela rouhání, ne?!
Rikina: prsa, prso, koza, kozy, vemena
...není to jedno? Mě ano
.
Ale příběh paní Sylvy je hlavně taková blbost, že si myslím, že byl vymyšlen.
Nase Veru: No ano, ale to je právě to. Jakmile se s virem setkáš, už na něj nefunguje očkování.
verlit: Citace!!http://www.doktor-zdravi.cz
Rakovina děložního čípku se v ČR vyskytuje častěji než v ostatních krajinách EU.
Rakovina děložního čípku se v ČR vyskytuje častěji než v ostatních krajinách EU. Po rakovině prsu je rakovina děložního čípku druhým nejčastějším zhoubným nádorem žen. Ročně jich onemocní přibližně 1100 a 500 jich zemře. Nejhorší na této statistice je fakt, že rakovině děložního čípku lze předcházet. Během života se setká s virem, který se výrazně podílí na vzniku rakoviny děložního čípku, zhruba 70 až 80 procent žen. Statistiky evidují přítomnost tohoto viru zhruba u čtvrtiny žen ve věku mezi 18 a 25 rokem. Organismus většiny z nich se viru dokáže sám zbavit. Bohužel u 3% žen je virus stále aktivní ještě ve věku nad 35 let. Právě tyto ženy jsou nejvíce ohroženy propuknutím uvedeného typu rakoviny.
navratid: moje bolest nebyla údajná,byla opravdová ale máš pravdu vydržet se to dá.
verlit: Nase Veru: to hodně záleží na tom kterém doktorovi. Ten můj například říká, že to smysl má. A některé pojišťovny přispívají nejen do 18 let, ale i dále.
Nase Veru: Výběr z jiného článku na tohle téma:
Mezi onemocnění, která jsou způsobena HPV, patří rakovina děložního čípku, bradavice na genitáliích nebo předrakovinná poškození ženských pohlavních orgánů. Prevencí je očkování vakcínou Silgard, která se na trhu objevila před dvěma lety. Podle výrobců je ideální věk pro aplikaci této vakcíny mezi devátým a patnáctým rokem dívky, doporučuje se však vakcínu aplikovat do 26 let.
Ještě než začnou souložit
Protože se HPV přenáší pohlavním stykem, zvyšuje se účinnost jeho ochrany u dívek, které ještě s pohlavním životem nezačaly. Očkování se provádí ve třech dávkách během jednoho roku. Podle odborníků má smysl očkovat i mladé dívky, které se už setkaly s určitým typem papilomaviru, přestože účinnost vakcíny bude snížena o ten konkrétní typ papilomaviru, s kterým se už dívka setkala. Vzhledem k sexuální přenosnosti HPV se doporučuje i očkování chlapců.
Takže ti ho lékařka doporučuje v podstatě oprávněně, ale jeho účinnost bude výrazně menší a je otázka, jestli opravdu má smysl.
Nase Veru: myslím,že do 26 let to očkování má nějaký význam,pak se ,už asi účinek snižuje.
Nase Veru: já myslím,že dneska začínají sexuálně žít i dřív..,ale bylo tím asi myšleno,že v pozdějším věku,kdy začneš sexuálně žít,už ta látka v té vakcíně není,tak účinná.Některý ty viry,už budeš mít v sobě
verlit: No tak to se informuj..vzhledem k dnešní době, kdy holky začínají sexuálně žít už v 15 je teda očkování zbytečné. To by mělo být jen do 15???
A proč mi ho teda doktorka nabízela ve 20 letech
Nase Veru: Pokud se nepletu, očkování proti rakovině děložního čípku má smysl jen tehdy, když se dotyčná ještě nedostala do styku s virem. Ta pravděpodobnost je mnohonásobně vyšší po zahájení sexuálního života, takže očkování pak nemá smysl, proto ho pojišťovna nehradí.
Pokud nejsi v 22 panna, očkování je zbytečné.