Petr, muž asi třiačtyřicetiletý, pracoval jako zedník. S firmou, pro kterou pracoval, jezdil na stavby po celé republice a mnohdy nebyl i čtrnáct dní doma. Tam jej čekala manželka a dva dospívající kluci. Na první pohled rodina bezproblémová a šťastná.
Petr je z velké rodiny, takže se často pořádají rodinné sešlosti a oslavy. A jeho manželka, Jana, je nemívala ráda. Když se začala oslava rozjíždět, popíjelo se a ona seděla vždy stranou od ostatních, s nikým se nebavila a tvářila se ukřivděně. Všichni si mysleli, že je nespolečenská a neumí se bavit. Vždyť co je na tom, když si její muž jednou za čas trochu vypije…
Jenže jenom Jana věděla, že jednou za čas znamená každý den, když je Petr v práci. Co taky dělat po skončení pracovní doby, když nemůže jít domů, na ubytovně se nudí a ostatní chlapi jdou na pivo.
Tak Petr chodil s nimi, brzy mu nestačila piva dvě, tři, ale bylo jich i patnáct za večer. K tomu nějakého panáka tvrdšího pití a problém byl na světě.
Trvalo to asi tři roky a Petr si začal uvědomovat, že si ničí nejen zdraví, ale i rodinu. Jana byla čím dál nešťastnější a začala přemýšlet o rozvodu. A tehdy se Petr rozhodnul, že s pitím skoncuje.
Ze dne na den dal výpověď ve stavební firmě, přihlásil se na ambulantní protialkoholní léčení a našel si novou práci ve městě, kde žil.
Na léčení docházel pravidelně několik měsíců a dnes může s klidem říct, že je z toho venku.
Alkohol mu nic neříká, občas si zajde s Janou na pivo a jsou spolu zase šťastní. Jana si při rodinných oslavách ráda připije na zdraví a společnosti se už nestraní.
Asi sto kilometrů od Petra a Jany žije Milena. Milena má pár měsíců po třicítce, jednoho syna ve školce a druhého v první třídě. Kromě manžela a svých synků nemá nikoho. Rodiče jí umřeli před deseti lety, sourozence neměla a ani žádnou další rodinu.
Po rodičích jí zbyl malý domek, který prodala, aby si mohli s manželem Tomášem koupit nové auto. Sami bydlí v domku novém a vypadají jako spokojená, šťastná rodina…
Milena je usměvavá, na každého milá, ale na druhou stranu se s nikým moc nebaví. Ve vesnici, kde žije, nemá ani žádnou kamarádku. Chodí jen do obchodu, pro kluky do školy a do školky, potom bývá doma.
Jenže najednou začne Milena chodit tu s modřinou, jindy s ovázanou rukou. A protože na vesnici se všechno rychle roznese, brzy všichni ví, že Tomáš, když přijde z hospody „v náladě“ a něco se mu doma nelíbí, Milenu bije. Jenže Milena si nestěžuje, ani nemá komu. A tehdy zjistí, že když se napije i ona, na všechno snáz a rychleji zapomene…
Nejdříve pije trochu, ale dávky alkoholu se zvětšují a zvětšují. Když na to přijde Tomáš, Milenu vyhodí z domu. Milena nemá kam jít, už víte, že domek po rodičích prodala. Několik týdnů ji není vidět, ale jednoho dne se vrátí do vesnice. Hubená, šedivá, v oškubaných hadrech a s lahví vodky v ruce. Přijde domů, Tomáš ji zbije, ale nechá Milenu přespat ve sklepě.
Milena, protože má nadevšechno ráda své dva chlapečky, se rozhodne, že přestane s pitím. Poprosí Tomáše, jestli může zůstat doma, ten jí vyhoví a chvíli je Milenu zase vidět jak chodí pro kluky do školy a do školky a znova se na všechny usmívá.
Milena, znova na dně, se vrací k alkoholu a odchází z domu…
Paní Milena se toulá už od loňské zimy. Dlouho ji u nás ve vesnici nebylo vidět. Občas se o ní něco povídá, že žije tam a pak zas tam, že přestala pít a nějaký hodný chlap si ji vzal k sobě. Potom zas, že pořád pije a za flašku jde s každým do postele.
Ale já jsem ji dnes potkala ve městě, a proto vím, že svůj boj s alkoholem zatím prohrává…
Nový komentář
Komentáře
Bavit se dá i bez alkoholu. Nejhorší zábava je taková, když se otevře bečka, chlastá se a čeká se, až "se zábava rozjede" - zábavu přece dělají lidi, ne chlast.
kol: Eva_FI má pravdu, jediné řešení je rozvod. Vím to z vlastní zkušenosti. Bývalý manžel byl taky alkoholik neagresivního typu, ale navíc trpěl silnou cukrovkou, což byla přímo vražedná kombinace. Měl autodopravu a nebyl pro něj problém dát si 2 piva a sednout za volant. Co jsem vystála nervů, když se v noci nevracel z rita, to tady ani nebudu popisovat. Ke konci už mi bylo jedno, jestli se někde zabije on, ale bála jsem se, aby svojí nezodpovědností nezničil život někomu jinému. Když se tohle všechno začalo projevovat i na jeho inteligenci(doslova si vychlastal mozek), už jsem to nevydržela a raději od něj s dětmi odešla.
Pro ty, kdo by chtěli rýpat, že jsem se mu nesnažila pomoci: věřte, že jsem dělala, co jsem mohla (potvrdila by to hlavně jeho ošetřující lékařka v diabetologické poradně, která si s ním taky užila svoje, ale kdo nechce sám, tomu se pomoct nedá
kol: jedine reseni je rozvod, abyste si aspon ty a deti zachovali krapet zdraveho rozumu.
Protoze nekdy to fakt jinak nejde.
Alkoholikovi se neda pomoct - pokud nechce on sam.
Ale bez chlapů se nedá žít :-((
To je strašný, bohužel to znám na vlastní kůži. Maminka si prožívala to samé.
Doufam, že takhle nedopadnu...
Je to děsný, číst si příběh se stejnými jmény jak u nás doma...
zlato, medved, Eva: Petr je bratr mojí maminky a léčení ukončil asi před dvěma lety. Opravdu si občas dá pivo, opravdu nic víc...
A i v té době ji vyhledal náš pan starosta, s tím, že pro ni zajistil místo v azylovém domě, s možností protialkoholní léčby, ovšem ona tehdy plakala, slibovala a znova utekla a pomoci nevyužila
.
Co se týká pomoci paní Mileně. V článku jsem to nenapsala, ale dokud by se jí dalo pomoct, když ještě moc nepila, nikdo o jejích problémech nevěděl. Profláklo se to, až ji manžel vyhodil a ona se opilá začala toulat po okolí. V době, kdy se snažila o nápravu a byla doma jí několik pro ni vlastně CIZÍCH lidí nabídlo pomocnou ruku, ona sice nabízenou pomoc přijala, ale než k čemukoliv stačilo dojít, byla zase na ulici¨
zlato, medved, Eva: Petr je bratr mojí maminky a léčení ukončil asi před dvěma lety. Opravdu si občas dá pivo, opravdu nic víc...
A i v té době ji vyhledal náš pan starosta, s tím, že pro ni zajistil místo v azylovém domě, s možností protialkoholní léčby, ovšem ona tehdy plakala, slibovala a znova utekla a pomoci nevyužila
.
Co se týká pomoci paní Mileně. V článku jsem to nenapsala, ale dokud by se jí dalo pomoct, když ještě moc nepila, nikdo o jejích problémech nevěděl. Profláklo se to, až ji manžel vyhodil a ona se opilá začala toulat po okolí. V době, kdy se snažila o nápravu a byla doma jí několik pro ni vlastně CIZÍCH lidí nabídlo pomocnou ruku, ona sice nabízenou pomoc přijala, ale než k čemukoliv stačilo dojít, byla zase na ulici¨
Eva_Fl: Evo,chtela bych Petra videt,nebo znat jeho pribeh za rok,pak by nam to bylo s jeho zavislosti vice jasne.Mozna alkoholik je a zkousi pit kontrolovane,take to jde,ale jen na cas,pak je zase tam ,kde byl.Take jsem to kdysi zkousela a vysledek?Proste nejde to.
Medved: fakt nesmi uz nikdy nic??
Ja znam nekolik odnaucenych karaku a ti cas od casu velmi svatecne kouri. To je neco jinyho??
Medved: fakt nesmi uz nikdy nic??
Ja znam nekolik odnaucenych karaku a ti cas od casu velmi svatecne kouri. To je neco jinyho??
Nejlepší je určitě s ničím takovým nezačínat, ale spousta návykových věcí se zkouší, aby se člověk mohl chlubit nebo aby se nelišil. Spousta z vás určitě kouří- a to je, podle mne, úplně stejné jako alkoholismus. Není, sice, na první pohled tolik vidět, devastuje tělo pomaleji, ale je to taky návyk. A krom toho: alkoholik ničí většinou jen sám sebe, zatímco kuřáci otravují život na celé planetě.
Problém Mileny je asi nejvíc v rezignaci na celý dosavadní život. Málo bojovala a neměla nikoho, kdo by jí pomohl. Možná, kdyby se našla nějaká pomoc... Ale je pravda, že musí nejdříve sama chtít. Už kvůli dětem. Překonat tak velký problém jako je závislost, je podle mne velký kus odvedené práce. Ale sám to asi nikdo nezvládne.
Velká hrůza! Kdyby na mne někdo vztáhl ruku- byť opilý manžel- asi by to nerozchodil.
To je hrozné.
A ještě horší je když se takové situace řeší alkoholem.
no... me z clanku spis vypliva, ze pani Milena pomoc neodmita(zadna ji, pokud to dobre ctu, nebyla poskytnuta), ale spis si nevi rady a je v nezavidenihodne situaci. Vzhledem ke stavu, v kterem se nachazi, by ji dobry pritel vic nez prospel. Sama je asi ztracena.
Anonym mozna zvolil hrubsi zpusob a podepsat se je slusnost.. nemyslim si ale, ze byl jediny, koho ten dotaz napadl.
Sunnynka ale pouze popsala pripady, ktere zna. Ten clanek nebyl o jejich postojich.
Anonyme - nelze pomoct cloveku, ktery predevsim SAM NECHCE, aby mu bylo pomozeno. Neobvinuj pisatelku.
chudák Milena
Anonym 67: kdyby ses aspoň podepsal, když už moralizuješ!