Konec léta,podmínky ideální k vycházce do lesa a sbírání hub...přemluvila jsem manžela,aby šel se mnou na hřiby,tato činnost jej absolutně nebaví,ale přemlouvala jsem tak dlouho,až vzal košík a huráááá do lesa!
To léto byly úroda hub opravdu velká,tak i náš košík během chvíle byl zaplněný krásnýma hříbkama...už,že půjdem domů,manžel šel popředu a já s košíčkem za ním...náhle mé oči zahlédly v hustém prorostlém křoví nádherný pravák...ihned jsem se i s plným košíkem prodrala mlázím a radostí byla bez sebe-takovou krásu jsem ještě neviděla,kolem mě snad třicet praváků čekalo na to,až je naskládám do již plného koše...!
Náhle moje noha zapadla do něčeho měkkého... s kosmickou rychlostí to začalo kolem mě bzučet a píchat,já s křikem odhodila koš,houby letěly snad na všechny světové strany,já vyletěla z houští a za mnou celý regiment VOS,které jsem měla snad všude-rvala jsem ze sebe oblečení a s křikem běžela jako o život...polonahá jsem přiběhla k manželovi,který si v té chvíli myslel,že jsem se nejspíš zbláznila...opíchaná jsem byla snad všude,mé tělo začalo rychle opuchat,a moje normálně malá prsa by v té chvíli mohla hravě konkurovat Dolly Buster...!
Manžel mě dotáhl k autu a já začínala špatně dýchat-ihned jsem jeli na pohotovost,kde jsem dostala kapačku...a bylo mě řečeno,že kdybych byla alergická na vosí štípnutí do pěti minut bych byla mrtvá!!!
Tolik žihadel co jsem měla po těle se nedalo ani spočítat,doma jsme rozpálené a nateklé tělo chladili ledem a já proklínala celé VOSÍ VELIČENSTVO...! A že jsem přišla o košík praváků a taky kudličku mě mrzelo tuze dlouho,ale odvahu vrátit se aspoň pro ten nádherný proutěný košík jsem neměla ani já,ani manžel!
S pozdravem Bohuša
Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.
Dnes si povídáme o trápení s hmyzem. Jak jste na tom vy?
Nový komentář
Komentáře
mio — #6 mi pripomina, kdyz jsme byli u kamaradky a deti tam behaly bose, moje i ty jeji a ja se ptam jak je to se vcelkama, pry tady zadne nejsou, deti tu nikdy nic nestiplo a behem 5 minut jsem Lidusce z nohy vytahovala zihadlo
v sobotu jsem mladeho vytahla na kole do lesa, udelali nam tam takove male hristatko, drevene auto a masinku, neco tam silene hucelo a mladej, jeee tamhle jsou vcelky ... mrchy se rojily v korune stromu a ze jich tam bylo, tak jsem dumala jestli ty vcely litaji nad stromy nebo se odvazi i mezi ne
na odpoved jsem necekala, zahnala jsem tam odtud jeste jednu maminu s holcickou, ktera se tam chystala hrat si na pisku a s husi kuzi jsme tam odtud pekne rychle zmizeli
mio — #6

To muselo být šílený!!
enka1 — #3 ty seš tydýt


Dceru štípla poprvé včela ve 2 letech na koupáku, když běhala bosá a já jí řekla, ať si vezme botičky, jinak že šlápne na včelu. Tak si je poslušně obula a štípla ji včela - byla v té botě..kdo by to byl čekal..Nevěděla jsem zda je alergik či ne, tak jsem s ní šla raději na první pomoc k plavčíkům, namazali jí to fenistilem a dostala lentilky a obří plato žvýkaček. Alergik není a včelu pak pokaždé vyhlížela ve vidině další odměny
...je zvláštní, že mě alergie na štípnutí vosou i včelou přišla až před třicítkou, od včely jsem měla jůjo pod okem tak, že jsem vypadala jako brutální Nikita a od vosy na noze, to jsem skončila v nemocnici, kde si prohlíželi z jednoho kousance celou rudou nohu jako exemplární případ. No ještě, že to houbaření dobře dopadlo, já si z lesa včera přinesla 4 klíšťáky a žádný houby :-/
Juj, tak to si asi budu na milovaných houbičkách dávat větší pozor. Taky prošmejdím kde co! To je opravdu nepřijdemný zážitek. Naštěstí si to přežila!
Tak to já bych si tu už s vámi psala zpoza náhrobní desky,pokud by mi pozůstalí dali dostatečně vysokou rakev na otevření noťase
Mám místečko, kde vždycky najdu, ale šmejdí tam sršně, tak tam chodím jen když opravdu nikde jinde nerostou a mám chuť na smaženici