Foto: Shutterstock
Důvod byl mnohem prostší, než si možná myslíte. V každém případě se tento zvyk dochoval dodnes a možná, kdybyste ochutnali svařené víno dávných časů, vůbec by nechutnalo tak, jako to naše dnešní.
Staří Řekové
Staří Řekové nepatřili k těm, kdo by se neuměli chopit sklenice vína a nebo víno dokonce nechal zkazit, ale přesto se vždy část úrody nestihla spotřebovat. Aby se zabránilo plýtvání a ujistili se, že nápoj bude pitelný, přidávali do vína koření a ohřívali ho. Podle některých zdrojů nazývali Řekové své kořeněné víno „hippocras“, a to podle samotného Hippokrata. Takže ho zřejmě brali, jako léčivý lektvar.
Staří Římané
Římané, kteří často napodobovali řecké zvyky, také ohřívali své přebytečné víno s kořením, aby se nevylévalo. Navíc tomu dali originální název „Conditum Paradoxum“ a verze tohoto receptu se prodává i dnes. Římská kuchařka z 5. nebo 6. století od autora jménem Apicius popisuje tento recept. Směs se skládala z jednoho dílu vína a jednoho dílu medu, které se vařily a redukovaly. Dále se přidával pepř, bobkový list, šafrán a datle.
Středověká severoevropská verze
Ve středověku se popularita svařeného vína rozšířila naplno. Koření mělo za úkol nejen dodat zdraví prospěšné účinky, ale především vylepšit chuť nápoje. Vína tehdy nebývala příliš kvalitní a ani voda nebyla vždy pitná. Merriam-Webster uvádí, že slovo „mull“ ve smyslu ohřát, osladit a ochutit kořením se poprvé objevilo v roce 1618, což bylo v období vrcholného středověku. Myšlenka však existovala už dříve. Britský autor Thomas Dawson napsal v roce 1596 knihu Good Housewife’s Jewel, která obsahovala recept na ochucené víno.
Od viktoriánské Anglie po současnost
Současné vnímání svařeného vína pochází z viktoriánské Anglie. Navzdory tehdejšímu přísnému životnímu stylu bylo svařené víno považováno za vhodný sváteční nápoj. Charles Dickens dokonce zmínil verzi svařeného vína zvanou Smoking Bishop ve svém románu Vánoční koleda z roku 1843, čímž přispěl k tomu, že se svařené víno spojilo s Vánoci.
Foto: Shutterstock
Svařené víno v různých zemích
Ať pojedete na vánoční trhy kdekoliv po Evropě, na svařáček téměř všude narazíte. Jen bude vždy tak trošičku jiný, podle tradic, které si zachovala ta či ona země. Podstata je hodně podobná, ale jsou tu malé nuance, které ve finále mohou způsobit velké chuťové rozdíly.
Glögg ve Švédsku
Ve Švédsku a dalších severských zemích se svařené víno stalo neodmyslitelným symbolem Vánoc. Glögg, jak se zdejší varianta nazývá, je na každém kroku k dostání během vánoční sezóny, a to z dobrého důvodu. Na rozdíl od původního svařáku není Glögg jen ochucené víno – je to směs červeného vína, portského, brandy a občas i vodky. Původně se nazýval „glödgat vin“ neboli „žhnoucí horké víno“, ale časem se název zkrátil na Glögg. Švédové si ho dnes rádi vychutnávají o Vánocích nebo kdykoliv, když se ochladí.
Glühwein v Německu
Glühwein je dalším oblíbeným svátečním nápojem, jehož historie sahá až do roku 1420. Každý rok se Němci scházejí na vánočních trzích, aby si dopřáli pohár tohoto tradičního nápoje. Je to směs červeného vína, cukru, hřebíčku, skořice a pomeranče, kterou rádi označují jako „žhnoucí víno“. Mimo římský vliv lze vznik tohoto nápoje spojit také s německým šlechticem, hrabětem Johannem IV. z Katzenelnbogenu, který byl považován za prvního pěstitele odrůdy ryzlinku v 15. století.
Vin Brulé v Itálii
Jakmile nastane zima v Itálii, což se samozřejmě stává, od moře pak všichni vyrazí do hor na zasněžené kopce. V takových chvílích Italové sáhnou po nápoji zvaném Vin Brulé. Hlavní rozdíl mezi klasickým svařeným vínem a italským Vin Brulé spočívá v přípravě. Vin Brulé se často vaří tak dlouho, až se z něj odpaří veškerý alkohol. Nakonec se do něj pro zvýraznění chuti přidává panák brandy nebo višňovky.
Vin chaud ve Francii
Když nastane v Paříži zima, není divu, že místní dokáží sedět venku na terasách kaváren, aniž by se třásli zimou – mají totiž svůj Vin chaud. Na rozdíl od suchého červeného vína se zde používá mladé a ovocné víno, které se obohatí o cukr, skořici, hřebíček a pomerančovou kůru, čímž vznikne dokonalý nápoj k posezení u ohně. Vin chaud je také velmi oblíbeným nápojem během vánočních svátků a často se podává při slavnostních příležitostech.
Recept na 1 porci karamelového svařeného vína od předního českého barmistra Michaela Trettera
- 1,5 dl červeného vína - doporučuji Merlot
- 2 cl karamel sirup
- 1 cl Cassis Liquer
- 3 hvězdy badyánu
- celá skořice
- 3 kuličky čerstvého jalovce
Vymačkat půl pomeranče, šťávu pak vlijte do nádoby s ostatními ingrediencemi... vařte pozvolna cca 15 minut na 50 stupňů. Poté zvyšte teplotu cca na 90 stupňů, aby se suroviny pěkně vzájemně propojily. Následně stáhněte na udržovací teplotu cca 60 stupňů.
Zdroje: Vinepair, Drinkable gifts
Nový komentář