Životem nás provází mnoho společníků, tiše a věrně nám slouží, jsou pro nás samozřejmostí, ale málokdy se zamyslíme nad tím, jak vlastně vznikly.
Blíží se podzimní plískanice, déšť, budeme potřebovat deštník. Tak mě napadlo si dnes na něj posvítit.

Původně sloužil jako ochrana před sluncem.

Např. v 18. století byla u šlechtičen v módě mléčně bílá pleť.  Parasoly, jak se ochrany před slunkem jmenovaly, byly z krásných krajek a zároveň sloužily při koketních hrách.

 

V 19. století se začaly pomalu využívat i jako ochrana proti dešti a objevil se název par la plui = paraple, později i deštník.

 

Ve 20. letech 20. století se dostalo do popředí sportování a kultura zdravého těla.  Bledá pokožka vyšla z módy, slunečníky byly pasé.  Moderní ženy už používaly pouze deštníky. Výrobci se velice rychle přizpůsobili a začali se předhánět v nových vzorech, barvách a tvarech. Mužům nahradily vycházkovou hůl a ženy dávaly přednost skládacím modelům. První skládací deštník vynalezl německý výrobce Hans Haupt v roce 1926.

 

Deštník se stal módním doplňkem. V padesátých letech dáma musela sladit klobouček, rukavice, kabelku i deštník. V šedesátých letech vešly do ulic lesklé pršipláště z plastu veselých barev, na hlavě se nosila kapuca nebo šáteček. Jen někdo použil malý skládací deštník.  Výrobci se chopili plastu a vytvořili průhledné deštníky – nejen pro dámy, ale i pro děti – vzpomínáte na ty boje před Tuzexem?

 

Dalším vylepšením  klasických deštníků byla šňůrka, která vedla od špice k rukojeti. Složený deštník se tak mohl zavěsit přes rameno.

 

V současné době je deštník ryze praktický. Mnoho firem je používá jako propagační materiál, a tak vlastníme doma hned několik deštníků rozmanitých značek, velikostí, tvarů. A další máme v autě – co kdyby pršelo – a další na chatě, a další … ztrácíme.

A já mám jeden putovní. Půjčila jsem ho kamarádce a ona zase své a po třech letech hle, najednou se ke mně vrátil.

Jaký deštník máte nejraději?

           
TÉMATA:
DŮM A BYT