Začíná to vcelku nenápadně. Zcela náhle a nečekaně naše malá dcerunka odmítne vzít si zrovna a právě tu kytičkovanou sukni s volánem, protože v ní přeci vypadá nemožně, v jejím věku jedenácti (deseti?) (devíti?) let vyžaduje již přece poněkud modernější kus oděvu, nejlépe elastické zvonáče a přiléhavé body. Není vhodné přemýšlet o tom, k čemu právě ten elastický materiál, protože případnou narážkou, že pod ním jaksi ještě není co vysledovat a čím zaujmout můžete malou slečnu nehezky ranit. Další etapou vývoje je pravidelný rituál před zrcadlem. Dítě, které si ještě nedávno hrálo s panenkami a bezstarostně pobíhalo mezi ostatními dětmi, aniž by se nějak zabývalo svojí vlastní podstatou, náhle zjišťuje, že má velký (špičatý, pihatý, křivý) nos, odstáté (placaté, malé) uši, krátké (dlouhé, rovné, kudrnaté) vlasy (obvykle nemožné barvy), tlusté (křivé, šmajdavé) nohy a mezi nejstrašnější poznatek patří malá (či žádná) prsa. I tam, kde ještě tělo nestačilo postřehnout, že by se již snad mělo ubírat k nějakým převratným změnám, bývají druhotné pohlavní znaky stopovány obzvlášť důkladně. Následuje útok, ať už skrytý či otevřený, na zásoby kosmetických potřeb a šminkovátek, takže se poměrně brzy může stát, že teprve po bližším ohledání zjistíte, že podivně vybarvené stvoření, které jste potkali u dveří bytu, má s vámi příbuzenský vztah. Neukryté parfémy a laky na vlasy začínají podezřele ubývat. Z šatníku bývá rychle vyřazeno všechno oblečení, které alespoň vzdáleně připomíná dětská léta, zatímco váš vlastní šatník začíná nést stopy nenadálých (a obvykle špatně utajených) návštěv. A co teprve, když holčička vyrazí ven! Kočárky, míče, kola a kolečkové brusle zapadají prachem ve sklepě, zatímco po sídlišti se potulují jejich nedávné majitelky, obohaceny o nové kusy oblečení, trochu ukořistěných vůní a barviček, s roztodivnými účesy na hlavinkách (rozhodně vítězí dlouhé, svůdně se vlnící kadeře, nejlépe s výrazným přelivem, který je dnes k zakoupení v každé drogerii za obnos menší než týdenní kapesné) a tajuplně diskutující, čímž umně maskují pravý důvod jejich konání, a sice lov. Zmatení klučíci, kteří spíš stále pokukují po mičudách, smykují s koly na písku, zkoušejí na sebe volat "vole!" a za vrchol dospělosti považují vykuckanou cigaretu u popelnic, bývají lapeni do osidel. Dívenky je zatáhnou do své hry, zkouší si na nich svoje zkoušky z "dospělosti" a obvykle vítězí. Ty obzvláště sdílné vám pak možná povypráví, jestli a jak ten který chlapeček umí francouzáka, nebo s kolika z nich měly možnost tančit ploužák na diskotéce na škole v přírodě. Měli bychom se děsit? Nabíjet pušku a shánět vhodnou antikoncepci? Snad to není zatím nutné. Zkrátka si to musí prožít! Je to velmi zvláštní přerod, kdy se z dítěte stává malá žena. Možná nám může připadat, že to přišlo příliš brzy. Vždyť je to ještě takové naše malé děťátko! Ale - přejme to těm malým slečnám! Nebo jsme snad byly tak úplně jiné?...



Šárka Kunická