„Blbí holt mají štěstí“, uzavřela svůj maturitní příspěvek čtenářka s nickem eli.emanuela, já si ale myslím, že se zbytečně podceňuje, jinak by přece neodmaturovala s vyznamenáním..., a to ještě následovala katedra. :)
Dobrý den, posílám příspěvek k dnešnímu tématu.
Všechno špatně! A výsledek?
Moje maturita je pro mne dodnes nezapomenutelným zážitkem. Byla to od prvních chvil totální katastrofa. Alespoň mě to tak připadalo. A ve skrytu duše jsem úpěla, proč musím být i v tomhle po mamince. Moje maminka se k maturitě nenaučila jediné dvě otázky, a samozřejmě, že si vylosovala právě je!
Velmi podobné jsem to měla i já. Učila jsem se na poslední chvíli a během svaťáku mi ze všeho šla hlava kolem.
Přišel den D a já byla psychicky na dně. Vše jsem viděla naprosto černě. Určitě to nezvládnu! Ve skupině se mnou byli totiž dva třídní premianti, a já jen průměrná studentka. V porovnání s nimi budu vždy vypadat jako úplný hlupák!
Aby toho nebylo málo, samotné losování otázek byla další katastrofa. Čeština: Přinesla jsem si nejdelší seznam přečtené literatury, přes 100 knih (opravdu jsem to poctivě načetla!) a říkala si, že v nejhorším povyprávím děj některé knížky. Jenže ouha - já si vytáhla prokleté básníky! A poezie, tu jsem nikdy neměla ráda, nic načteno, vědomosti jen okrajové. Stejně tak v matematice jsem si vytáhla otázku, kterou jsem zoufale nechtěla. U angličtiny, nejhoršího předmětu, jazyku, kterým nevládnu dodnes, jsem málem omdlela, když jsem si vylovila téma „politika“. Doteď mám problém s tím, kdo je levice a kdo pravice, takže jsem se snažila mluvit co nejdéle o státních vlajkách. :) Jen u dějepisu jsem měla štěstí a vytáhla si dobu, na kterou jsem o českých zemích psala velmi podrobnou a rozsáhlou práci. Druhá část dějepisné otázky - evropské dějiny, tam jsem samozřejmě plavala, snažila jsem se proto zachránit nepřerušitelným monologem o Českém království.
K mé veliké radosti, jak špatně to začalo, tak to nakonec dobře skončilo. Z naší skupiny jsem samozřejmě byla nejhorší, ale i přesto jsem získala vyznamenání. Doteď tomu nerozumím, neboť z angličtiny jsem vždy měla trojky, a tohle byla moje první dvojka! A navíc - angličtinářka od maturity vyhodila spolužačku, která vždy měla samé jedničky.
Blbí holt mají štěstí. :)
P.S.: I u státnic jsem si vytáhla přesně ty otázky, které jsem nechtěla, ale na katedře se asi chtěli zbavit věčné studentky, tak na mě byli hodní. :)
S přáním pěkného dne
eli.emanuela
pozn.redakce: text neprošel redakční úpravou
_________
Milá eli.emanuelo, Váš maturitní příspěvek je dokladem toho, že štěstí a vrozená inetligence je mnohem víc než čtyřleté biflování třídních premiantů. :) A „blbá“ rozhodně nejste, jinak byste na té katedře nedošla ani na první schodek. :)
Hezký - sluníčkový - den
Saša
Téma dnešního dne 11. května - maturity
Maturity jsou v plném proudu. Od dob „Cesty do hlubin študákovy duše“ prošly různými změnami. Ať už k lepšímu nebo k horšímu. Co však zůstává neměnné, jsou samotní studenti. Zkoušky je neminou v jakékoliv době.
Tématem dnešního vydání jsou maturity. Schválně uvádím množné číslo, poněvadž si budeme povídat nejen o maturitách našich, ale i o maturitách našich dětí (pokud tedy už doma maturanty máte)... a je také možné, že se nám ozve i nějaká letošní maturantka.
Někdo zvládá maturitu levou zadní, jiný se stresuje a je přesvědčen, že ji „neudělá“. Další k ní není ani připuštěn. Směrnice maturit se pořád mění, neměli jsme to jednoduché my, naše děti to snad mají ještě složitější. Udělat ji ale chceme všichni.
Pište nám milé čtenářky, jak jste tuto „zkoušku dospělosti“ zvládly vy.
- Jaké máte vzpomínky na učení - mučení
- Jaké máte vzpomínky na profesory, zda vám pomáhali, nebo si na vás (či na vaše děti) naopak zasedli
- Zda jste se maturity bály, nebo jste se těšily
- Zda jste ji udělaly napoprvé, nebo až napodruhé
- Jestli jste pocítily, že jste najednou dospělé :)
- Jestli a jak vám pomáhali rodiče (třeba jako ve zmíněmém filmu pro pamětníky)
- A také jak jste ji oslavily!!!
A pokud máte doma maturanty, držíme jim palce !!!
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Nejzajímavější příspěvěk odměníme knihou - Cesty, které voní jídlem, díky které můžete cestovat, vařit i poznávat :)
Nový komentář
Komentáře
Měla jsem 2 roky před maturitou a nevynechala jsem jediný koncert Pavla Vítka:-) se skupinou GBS. Říkala jsem si, času dost:-), ale ono moc času nebylo. Čas utíkal jako voda, já pak v knihách, do toho mi hrály kazety s Pavlem, o rodičích raději mluvit nebudu:-), nadšení u nich nebylo....:-D. Maturitu jsem udělala, Pavla poslouchám dodnes.... (Krásný hlas, krásné texty.... ). A vzpomínám si na češtinářku - hodná, milá, ale u maturity to bylo naopak!!! A ti profesoři, kteří byli přísní ve škole, tak u maturit byli zlatí!!!
Měla jsem 2 roky před maturitou a nevynechala jsem jediný koncert Pavla Vítka:-) se skupinou GBS. Říkala jsem si, času dost:-), ale ono moc času nebylo. Čas utíkal jako voda, já pak v knihách, do toho mi hrály kazety s Pavlem, o rodičích raději mluvit nebudu:-), nadšení u nich nebylo....:-D. Maturitu jsem udělala, Pavla poslouchám dodnes.... (Krásný hlas, krásné texty.... ). A vzpomínám si na češtinářku - hodná, milá, ale u maturity to bylo naopak!!! A ti profesoři, kteří byli přísní ve škole, tak u maturit byli zlatí!!!
enka1 — #6
enka1 — #6 a ještě to byla SŠ na úrovni plzeňských práv,ne?
Teď se tedy omlouvám těm poctivým studentům,kterým pár prominentů pokazilo pověst.
A o tom to je, někdo umí držkou prodat naprostou kravinu. Mám pocit že naši vládnoucí byli v jedné maturitní třídě a komise byla velmi benevolentní
Odemětobě — #4 Tak pod ten závěr se můžu podepsat. Maturita je opravdu tak trochu vizitkou i učitelů. Nebýt toho, že mě učitelé znali a věděli, jak na tom jsem, tak bych tak dobré známky nedostala.
A taky hodně záleží na míře stresu. Kamarád v jednom předmětu měl znalosti, že by mohl psát podrobné vědecké studie, a i přesto kvůli stresu naprosto pohořel. Maturitu dostal z milosti, na VŠ od státnic letěl, ačkoli fakt uměl. Neustál stres.
Tak já byla v té "lepší" části třídy, vždy jsem měla vyznamenání.Ale z maturity hrůzu,hlavně ze zákeřné profesorky matematiky. Ještě větší nervy měla maminka,takže jsem zalhala.Měla jsem maturovat mezi posledními ve čtvrtek,ve skutečnosti už ve středu,takže naši po příchodu z práce našli doma čerstvou maturantku.Měla jsem s nimi soucit
a bez problémů jsem odmaturovala za 6. Za pár let 
maturovala dcera,nervózní jsem byla,ale připravovala se svědomitě,věřila jsem jí. Kdyby nebylo předsedkyně komise,neprošla by z 1 předmětu.Jak může kantorka,která ji 8 let hodnotí známkou 1 nebo 2,najednou tvrdit,že studentka neumí vůbec nic? Ptala jsem se později třídní,prý to nikdo nechápal a ukecali celá komise trojku. Dcera byla v šoku dost dlouho.
Syn už mě nechával v klidu,měla jsem natrénováno,sice ráno mi řekl,že na angličtinu se ani nepodíval,ale když někdo má samé jedničky 8 let,nemůže být úplný blb. Nedovedete si představit ten šok,když jsem viděla jeho zhroucenou postavu na rohu školy. Byl smutný,že v angličtině mu museli pomoct,že ty jedničky nemá zasloužené.Komik.
Podle mého by maturita neměla být strašák,vždyť kantoři hodnotí i svoji mnohaletou práci.Štěstí taky hraje roli,ale proč pohoří pilný student a flákač to dostane po haluzi,na to odpověď neznám.
Dante Alighieri — #1 Uznávám, že to tak může vypadat, ale není to tak. Byla jsem průměrná studentka, v některých předmětech jsem taktak na vysvědčení vydřela trojku, v jiných jsem byla dobrá. Učitelky byly hodné, matikářka věděla, že matice rozumím, jen tahle otázka mi nesedla, tak se mě snažila pomoct, v češtině mi zas hodně pomohla slohovka. A angličtinu nechápu doteď, protože anglicky fakt neumím, horko těžko se domluvím rukama nohama. Učitelé na nás byli celkem hodní. :)
Dante Alighieri — #1 U nás blbí tedy štěstí neměli. Jeden se ve druháku rozhodl, že než žadonit o maturitu dvakrát déle než ostatní, půjde se učit na řezníka
Mám podezření, že jsi moje spolužačka, která neustále tvrdila, že opravdu vůbec nic neumí a pak měla vždycky jedničku.