Ahoj všichni, tak dnešní téma je skutečně o mně, pro mě, o mém životě....
Jsem praštěná, bláznivá, střelená. Všichni to o mně vědí. Byla jsem taky vždycky tím šaškem, který všechny bavil.
Jsem pro každou srandu a je pravda, že se někdy /dost často/ chovám jako malé dítě.
Když jsme se seznámili s Michalem, byl unešený z toho, že i v pětadvaceti dokáži stále být dítětem. On již v té době vedl firmu a tak pro něj moje bláznivé chování bylo, myslím, zpestřením nudného podnikatelského života....
Chodili jsme spolu pět měsíců a poté si na radnici řekli ANO.
Žila jsem v domnění, že mě Michal miluje takovou, jaká jsem... Asi nemiloval, asi jsem svojí povahou pro něj byla skutečně jen tím zpestřením šedivých dní....
Krátce po svatbě mi totiž začal vytýkat to, jak se chovám. Poučoval mě, že bych si měla uvědomit, kolik let mi už je a že má občas pocit, že si vzal puberťačku a ne dospělou ženu...
Nechápala jsem jeho výtky... Vždyť se mu to moje bláznovství tolik líbilo!
Jenže náhle jsem se stala ženou pana podnikatele, a tudíž ho měla svých chováním reprezentovat. A ejhle, Michal zjistil, že díky svatbě jsem se nezklidnila, že jsem stále tou praštěnou holkou...
Nastaly hádky, věčné okřikování, narážky na to, jak se chovám... až jsem jednoho dne dostala žádost o rozvod.
A víte co? Ani mi to nevadilo. Děti jsme neměli, a já zjistila, že Michal je ve třiceti takový suchar, že za pár let z něj bude nesnesitelný dědek bez špetky humoru :-)
Takže jsem stále, jaká jsem, a věřím, že si najdu partnera, kterému nebude vadit můj věčný smích, mé fórky, mé pubertální chování.
S pozdravem Monika
Moniko, díky za - trošku smutný - příběh a i ty čekej krásný dáreček!
A co vy ostatní? Dokážete být taky střelené? Dostalo vás někdy vaše bláznovství do problémů? E-mail redakce@zena-in.cz je tu pro vás!
Nový komentář
Komentáře
Ona ta potřeštěnost taky odsud potud. Člověk má znát mírů, jinak se z něj taky lehce může stát pěkný opruz
Moniko jen zůstaň taková jaká jsi a kvůli někomu se přece neměň. Mě je taky 25 let a když mě něco chytne, tak se taky ještě dokážu chovat jako 15ti letá puberťačka a že bych se za to měla stydět a proč? Člověk si má užívat života a alespoň ho máš pestřejší a zajímavější a dál si tu svojí praštěnost užívej, tak jako já
Lowel:tak vidím že to u vás funguje stejně
ale je to tak moc príma
Lowel: Tak to si nedokážu představit jak by na toto reagoval
Na to se snaží tvářit se děsně dospěle. Ale pohádky v neděli ráno si nenechá ujít
Lowel: no hlavně že jsou k sežrání
že jo
Lowel:on je taky starší, ale jen podle občanky
Včera jsem se chechtala když mi volal ze služebky, že je uprostřed jezera. Sem vypleštila oči kde že to je a on jen dodal že na lodičce
Prostě je to 
Lowel:jooo akorát že já jsem puberťák, zatím co manžel je stále dítě
Znam lidi kteri jsou doma nebo na vylete jako mali, ale ve spolecnosti lidi by jste to do nich nerekli. Nevim, jestli je nekdo kaspar porad muze obcas opravdu napachat skody. To vidim na sobe.... me ta pusa nekdy ujede
Vsadim se ze nekde urcite beha chlap, ktery bude rad ze ma doma vesele devce a ne teticku Jirinu
bookcase
ty jsi dobrááááá nechceš se seznámit s 26 letou puberťajdou??
Jestlipak někdy ty střelené jedince taky napadne, že svými fórky, věčným chichotáním a pubertálním chováním můžou svoje okolí obtěžovat ?
Myslím si, že problémem v partnerském nebo později manželském životě lidí je, že začne chtít jeden druhého předělávat, změnit k obrazu svému. Věří, že ho změní.....a..ouha ..problém...Pokud budu chtít s někým být musím ho milovat takový jaký je a jakého jsem ho poznala...Měnit někoho je podle mého názoru začátek konce
Lilinka: to je ale popis Moniky, docela by mě zajímal Michalův názor na věc
Udělala jsi dobře