Kdo byl Mikuláš z Myry?
Člověk se srdcem na pravém místě. Světec, biskup, mučedník a pomocník v nouzi. Narodil se kolem roku 270 v řeckém Patrasu, kde se stal knězem. Když zemřeli jeho rodiče, rozdal veškeré své dědictví chudým. Jednoho dne ho jeho poslání zavedlo do osmdesát kilometrů vzdálené Myry (dnešní území Turecka). Když procházel kolem tamního kostela, využil příležitosti k ranní modlitbě.
Jaké bylo jeho překvapení, když se dovnitř najednou seběhlo mnoho lidí, kteří ho s velkou slávou vítali. Překvapenému Mikulášovi pak vysvětlili, že se stal jejich novým biskupem. Křesťanští obyvatelé města se totiž dlouhé měsíce nedokázali na novém nejvyšším představiteli diecéze shodnout. A tak rozhodli, že jím bude kněz, který to ráno vstoupí do kostela jako první. Přijal, jenže to neměl jednoduché. Římané křesťany pronásledovali a Mikuláše dokonce i zajali a mučili. Jeho víru ani soucit z něho však nedostali. Propustili ho na svobodu, a on tak dál mohl šířit dobro, díky čemuž se už za svého života těšil pověsti svatého. Oficiálně se mu ale povýšení do tohoto stavu nikdy nedostalo.
Foto: Svatý Mikuláš z Myry
Jaroslav Čermák, Public domain, via Wikimedia Commons
Mikuláš zemřel ve vysokém věku v Myře, kde byl také za velkého oplakávání pohřben. Jeho ostatky odtud zachránili v 11. století po vpádu muslimů do města italští mořeplavci, kteří je dopravili do jihoitalského města Bari. Tam jsou v bazilice svatého Mikuláše uloženy dodnes.
Co říkají legendy?
O jeho pomoci lidem, kteří se ocitli v nouzi, vypráví mnohé legendy. Nejznámější je ta, jak zachránil před špatným osudem tři dívky. Aby je chudý otec neposlal do nevěstince, ale mohl je ve vší počestnosti provdat, pomohl jim Mikuláš k věnu. V noci tajně vhodil do okna jejich pokoje tři měšce zlata. Jeden z nich přitom spadl do punčochy, které dívky sušily na šňůře. Odtud zřejmě tradice obdarovávání do punčoch zavěšených za okny.
Proč obdarovává děti?
Pověst vychází ze štědrosti, kterou Mikuláš oplýval už za svého života. Jenže ani po smrti s obdarováváním nepřestal. Legenda říká, že i pak rok co rok ve vánočním čase procházel Myrou a obdarovával chudé. V přestrojení jim kladl přede dveře pozlacená jablka a ořechy.
Foto: Svatý Mikuláš pomáhá třem dívkám
Gentile da Fabriano, Public domain, via Wikimedia Commons
Má něco společného se Santa Clausem?
Ano, je to tatáž osoba. Název Santa Claus vznikl chybou ve výslovnosti nizozemského slova Sinterklaas, které je zkratkou slova Sint Nicolaas (svatý Mikuláš). Jen v řadě zemí změnil svou vizáž. Z bělovousého svatého muže v biskupském rouchu se stal bodrý, obtloustlý chlapík v červeno-bílém oblečku.
V české tradici ale ke spojení Mikuláše se štědrovečerní nadílkou nedošlo. Pro tyto účely nám zůstal Ježíšek. Ale přece jen u nás zůstal štědrý biskup součástí předvánočního času. Už zápisy ze 14. století dokládají, že na našem území obdarovával děti 5. prosince, tedy v předvečer svého svátku. V některých zemích ale chodí až o den později - 6. prosince, mimo jiné i v několika oblastech na Slovensku.
Foto: Mikuláš v červeném rouchu
Fra Angelico, Public domain, via Wikimedia Commons
Proč chodí s čertem?
Toto je výdobytek moderní civilizace. Dříve čert v mikulášské obchůzce vůbec nefiguroval. Objevovat se začal až v předminulém století, kdy nahradil jiného lotra. „Na „postrašení“ zlobivých dětí chodil s Mikulášem hostinský, neboť podle světcova životopisu, částečně legendárního, jistý majitel krčmy zavraždil tři chlapce a ukryl jejich tělíčka v sudu. Biskup Mikuláš je ale vzkřísil, a tím odhalil tento zločin. Později býval někde hostinský nahrazen policajtem. Čert se k tomu „připletl“ až v epoše romantismu 19. století, který nekriticky akceptoval všechno duchovní bez rozlišení pravdy a hereze, pohádky a skutečnosti, legendy a reality,“ píše český historik, novinář, politik a vysokoškolský pedagog Radomír Malý v časopisu Duše a hvězdy.
Zdroj informací: Biskupství, Catholica, Radomír Malý - Duše a hvězdy, Wikipedia
Nový komentář