Čtenářka s nickem Biovirus vzpomíná na společné zavařování s babičkou. Nekonečná a příšerná práce..., ale pak o to větší chuť na zavařeniny. Více se dočtete v dalším povedeném příspěvku.

Dobrý den,

Dnes toho o zavařování asi moc nebude, neb  moc nezavařuji, což ale neznamená, že jsem to nikdy nezkusila.

Kdysi dávno jsme spolu s  babičkou zavařovaly opravdu hojně. Nejhorší právě na tom jejím zavařování bylo to, že toho všeho bylo strašně moc. Jak se babička dostala do víru zavařování, zavařovaly jsme o sto šest. Nekonečné sklenice, nekonečné točení hlav, těžký zavařovací hrnec, celé hodiny a dny práce. Musím vzpomenout na ty nejhorší zavařovačky a to byly v první řadě angrešty. Jejich otrhávání ve víru trnů z bohatých keřů, posléze stříhání angreštových šušínků  pomocí nůžek a jejich konců. Vždy byly minimálně dva velké kbelíky velkých, chlupatých, ovocných, červených kuliček. Nekonečná a příšerná práce. To následné nakládání do sklenic bylo to nejjednodušší, co na tom bylo, ale ten zbytek byla moje noční můra.

Po angreštech pak následovaly okurky. Nálev, sklenice, čištění, pořád nějaký nepořádek, nakládání do sklenic a pořád dokolečka. Babička ještě přišla s nápadem udělat i čalamádu, neb jsme měli spoustu zelí, paprik a dalších čalamádových ingrediencí. Když už jsme s babičkou byly u toho zelí, babička dostala šílený nápad a zakoupila 10 a více kilo zelí v zelinářství a mínila zavařit zelí na kyselo.

Krouhání zelí byla kapitola sama o sobě, protože jsme zelí musely krouhat samy, a to ještě navíc pouze nožem. Nakrouhat ve dvojko více jak 10 kilo zelí nebyla žádná slast a večer se mi o tom všem ještě zdálo.

Naštěstí jsme nezavařovaly jablka, třešně a  hrušky, neboť jsme jich měly málo a babička usoudila, že takové ovoce po deseti kilách kupovat nebude. Uf babi, skvělý nápad !!

Oč se mi zavařovat nechtělo, o to víc mi ty zavařovačky chutnaly.

Navíc musím ještě zmínit jednu příšernou věc, na kterou jsem si teď vzpomněla. Opětně byla příčina nápadu v babiččině hlavě která vymyslela, že uděláme kečup. Kečup a jak se dělá?
To jsem ještě nevěděla, do čeho jsem se zase namočila, když jsem babičce na její nápad kývla.

Vždy mi chutnaly rajská jablíčka, opravdu moc. Milovala jsem ty krásně červená rajčátka, dokud jsem je nezačala přetvářet na kečup. Asi po 2 dnech jsem rajčata nenáviděla a z vůně rajské omáčky se mi dělalo zle. Kečupu jsme ale měly asi 50 sklenic. A babička byla spokojená.

Po 2 měsících prázdnin ( pro mě volných, neb jsem ještě chodila do školy) se babička mohla chlubit plnými špajzkami zavařených okurek, zelí a čalamád. Nekonečných řad kečupů, angreštů, mirabelek a dalších pochutin, které se na podzim a v zimě velice často otevíraly a pochutnávaly jsme si na zavařených dobrotách.

Teď už fakt nezavařuju, raději si koupím, co mám ráda. Nemusím toho mít plno. Stačí mi trocha ke štěstí.

Biovirus

Pozn. red. Text nebyl redakčně upraven

No jo, babičky. To byly hospodyňky! Taky jsem měla jednu takovou, zavařila vše, na co přišla, stejně jako ta vaše. Taky jsem jí pomáhala s kyselým úsměvem. Dnes už jen sladce vzpomínám. Co bych teď za ty její zavařeniny dala.

Děkuji za milý příspěvek a přeji hezký den.

Saša

Téma dnešního dne 18. července zní: Až se zima zeptá aneb nakládáme a zavařujeme.

Košíčky už jsou vyprázdněny, copak jste natrhaly a zavařily?

  • Jaké ovoce máte nejraději?
  • Zavařujete ráda a často?
  • Co nejčastěji?
  • Děláte i marmeládu?
  • Nakládáte i zeleninu?
  • Máte nějaký zajímavý recept na zavaření či naložení?

U tohoto bodu bych měla malou prosbičku, jestli nemá některá z vás nějaký dobrý recept na nakládání „kozích rožků“. My je s manželem milujeme, ale ne vždy se nám podaří (předem děkuji).

  • A těch bodů by bylo samozřejmě víc.
  • Nechávám vám v tomto tématu úplně volnou jednu ruku (tou druhou zavařujte – a nebo foťte vaše zavařené pochutiny).

A také pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Nejlepší příspěvek odměním krásnou, voňavou kosmetickou sadou FA – sprchový gel a deodorant, v létě se bude určitě hodit, a po takovém nakládání kyselých okurků obzvlášť.:) 

darek