Žijeme v době pohybu a rychlosti. Za stejnou dobu musíme stihnout stále více věcí. Jenomže naše vnitřní hodiny tikají pořád stejně. V rytmu střídání dne a noci.

Skřivani versus sovy

spánek

Nedávný přechod na letní čas dělá problémy značné řadě lidí. Obzvláště, jedná-li se člověka, který je zvyklý podávat nejvyšší výkon odpoledne a večer, tedy ožívá až před setměním, je zvyklý chodit spát pozdě v noci, zato ráno si rád pospí. Takový člověk doslova trpí při vstávání za tmy nebo za rozbřesku. Těmto lidem říkáme - sovy.
Druhou skupinu tvoří - skřivani. Lidé, kteří chodí spát, jak se říká, se slepicemi, protože večer jsou velmi brzy unaveni. Vstávají totiž ještě za svítání a jejich nejlepší výkonnost je podána právě po ránu a dopoledne. Také jejich biorytmus je blíže k přírodě. Tito lidé jsou méně přizpůsobiví a citliví vůči nepravidelnostem.

spánek

Den je rozdělený na tři části

Po každém vrcholu denní aktivity přichází asi čtyřicetiminutový hluboký útlum, během něhož se zpomaluje činnost srdce i krevní oběh. Také ostatní části těla si vynucují odpočinek, neboť během dne je zatížena každá část našeho organizmu, který je připraven začít nový den zhruba šestou hodinou ranní.

6.–8. hodina ranní

Bezprostředně po probuzení nám stoupá krevní tlak. Krevní destičky mají tendenci se shlukovat, což zvyšuje riziko sraženin v cévách. Na vrcholu činnosti je tlusté střevo, je proto vhodné se pravidelně v tuto dobu vyprazdňovat. Tělo by mělo být v teple. Studená ranní sprcha se nedoporučuje.

8.–10. hodina ranní

Na vrcholu aktivity je žaludek, v tuto dobu je proto ideální jíst nejvíce z celého dne. Lidé typu skřivan mívají kolem osmé hodiny ranní také největší požitek ze sexu. Kolem deváté hodiny jsme nejméně citliví na bolest, proto je dobré se na tento čas objednat například k zubaři. V ranních hodinách funguje nejlépe krátkodobá paměť.

10.–12. hodina

Kolem jedenácte hodiny nastává dopolední výkonnostní vrchol. Člověk dosahuje nejvyššího bodu bdělosti, je nabitý energií a schopný podávat nejlepší duševní výkony. Na tuto dobu je vhodné si naplánovat různé pohovory a vážná rozhodnutí.

12.–14. hodina

Nastává mírný útlum. Výkonnost se snižuje až o 25 %. A nezáleží na tom, zda člověk obědval, či nikoliv. Tato doba se hodí pro jednoduché automatické práce, a nebo krátké zdřímnutí.

14.–16. hodina

Zažíváme druhý duševní vrchol. Mimořádně výkonná je dlouhodobá paměť. Je také příhodná doba dopřát si vydatné jídlo. Naše chuťové, sluchové a čichové smysly jsou až do podvečerních hodin mimořádně vnímavé.

16. - 18. hodina

Doba vhodná pro sportování a udržování tělesné kondice. Podle některých studií nastává kolem páté hodiny vhodná doba pro konzumaci alkoholu. Například sklenka whisky po ránu způsobí až sedmkrát vyšší hladinu alkoholu v krvi, než když ji vypijeme v podvečer.

18.–20. hodina

Vrcholí činnost ledvin, proto je dobré se zdržet všeho, co jim škodí. Ať už jsou to tuky, cukry, sůl či káva. Je vhodné vydatně pít. Stoupá krevní tlak. Člověk je náladový. Tempo těla se začíná pomalu uklidňovat.

20.–22. hodina

Jsme citlivější na ostré světlo a hluk. Tělo se připravuje na spánek. „Skřivani“ už uléhají. Ne nadarmo se říká, že co se naspí do půlnoci, jde na krásu, neboť tato doba vyhovuje regeneraci pokožky.

22.–2. hodina ranní

„Sovy“ si v tuto dobu nejvíce užívají sexu. Jinak období spánku je pak nejdelším obdobím útlumu, během něhož se snižuje tělesná teplota, ale také krevní tlak a tepová frekvence. Krev se hromadí v končetinách.
Přestože v té době většina orgánů odpočívá, mezi půlnocí a třetí hodinou ranní mají napilno žlučník a játra, takže lidé, kteří mají potíže s těmito orgány, se často budí. Po jedné hodině ranní je mozek z celého dne nejméně okysličován a dochází k jeho velkému útlumu. Proto se rozhodně nedoporučuje například v těchto hodinách řídit automobil.

2.–4. hodina ranní

Býváme nejméně bdělí, nejhůře se nám myslí a reaguje. Intenzivně pracují plíce, proto se v tu dobu budí kuřáci, astmatici a nemocní se záněty horních cest dýchacích. Člověk pociťuje v těchto hodinách největší pocit strachu úzkosti, pokud je vzhůru i zdánlivým maličkostem přikládá velký význam.

4.–6. hodina ranní

Přibližně hodinu před procitnutím se tělo zahřívá na další den. Celý proces začíná vyplavením hormonů hypofýzy přes hormony kůry nadledvinek, které uvolní katelochaminy, které nás povzbudí do nového dne.

spánek

Biorytmus našeho těla funguje jako natažený budík, který potřebuje řád a pravidelný rytmus, jinak selhává. Záleží pak na nás, jak dlouho pošlape. Nepřetahujme ho. Přirozená pomalost - nebo chcete-li pomalý tikot ručiček - je přirozený jev, který bychom si čas od času dopřát měli.

Čtěte také