Kůže, povrchem druhý největší orgán lidského organismu, funguje ve velmi dobré synchronizaci se zevním i vnitřním prostředím. Tak jako u celého lidského organismu, nacházíme rytmicky opakující se (cyklické) procesy i v pokožce. Je to dáno provázaností všech struktur kůže s okolním zevním a navazujícím vnitřním prostředím. Kůže jako celek je zrcadlem lidského zdraví i krásy.

Všechny tři základní vrstvy kůže – pokožka (epidermis), škára (dermis), podkoží (subcutis) – mají svoji vlastní tkáňovou výměnu. Funguje především v závislosti na vnitřním prostředí. Největší vliv na cyklické změny kůže mají – nervy a hormony (neurohumorální regulace), vyvážená výživa organismu a také příjem a výdej tekutin. Na cyklických změnách se podílí i zevní prostředí.

Můžeme tedy říci, že biorytmus kůže existuje. Není to ale jednoduše definovaná jednotka, nýbrž soubor procesů probíhající v souladu především s vnitřním prostředím.

Nyní pro orientaci několik příkladů. Klasickým případem cyklického procesu je obnova a výměna buněk epidermis – pokožky. Jinak také nazývaná rohovění (keratinizace). Dochází při ní k tzv. proměně – zrání buněk pokožky (keratinocytů). Cyklus trvá po dobu tří týdnů s mírnou variací a je především závislý na dobrém zdravotním stavu a kvalitní výživě. Je nutné ho při každodenní péči respektovat. Jedná se především o tzv. mechanický peeling, který nedoporučujeme provádět v intervalech kratších než je doba přeměny a obnovy pokožky – tedy tří týdnů. Narušením tohoto cyklického procesu může dojít ke změnám v pokožce – nadměrnému rohovění (hyperkeratóze) nebo nedostatečnému rohovění (atrofie epidermis).

Na hormonální regulaci jsou především závislé mazové kožní žlázky Jejich funkci zvyšují mužské pohlavní hormony (androgeny) a normalizují či snižují jeden z typů ženských pohlavních hormonů – estrogeny. Především u žen je závislost aktivity mazových žlázek velmi výrazně vázána na menstruační cyklus a změny hormonálních hladin. Tedy cyklicky během vzestupu a snížení hladiny estrogenů v ženském těle.

Na hormonální aktivitu – především gestagenů (druhý typ ženských pohlavních hormonů) – je vázána aktivita buněk tvořících kožní barvivo melanin (melanocytů). V obdobích zvýšené hladiny gestagenů – je zvýšené riziko tvorby nadměrného množství pigmentu v typických lokalizacích (melasma – horní ret, tváře, lícní oblouky, čelo). A to cyklicky s opakovaným zvyšováním hormonálních hladin (starší typy antikoncepce, těhotenství).

Během menstruace se zvyšuje citlivost nervových zakončení na kůži a krevní pleteně jsou více naplněny krví. U celkově citlivějších žen to dokonce znamená pravidelně zvýšenou citlivost kůže eventuálně zvýšené prokrvení v období menstruačního krvácení.
A naopak se musíme řídit biorytmy kůže při používání různých zevních přípravků. Ať už se jedná o léčebné přípravky nebo přípravy pro kosmetické ošetření pleti.

Například některé z hormonálních léčebných přípravků je nutné aplikovat ve večerných hodinách, stejně jako lékařské antiperspiranty (obsahující aluminiumhydrochloridy) protože jejich vstřebávání je díky cyklickému metabolismu kůže a podkoží v této době optimální.

Velmi podobné je to s kosmetickými přípravky, jež mají optimalizovat regenerační procesy v kůži. Maximum regeneračních procesů probíhá asi okolo jedné hodiny v noci, proto jsou vhodnější přípravky, které se aplikují před spaním (důležitý je i obsah vitaminu A).

Co se týká běžné denní a profesionální péče, zde není závislost na biorytmech až tak markantní. Pro každodenní péči je nutné spíše respektovat celkový biorytmus organismu (spánek-bdění, práce-odpočinek) – denní očista, denní pěsticí a ochranná péče. U profesionální péče (masáž, profesionální ošetření) doporučujeme respektovat rytmus obnovy pokožky, tedy v intervalu tří týdnů.

Chcete se na něco zeptat dermatoložky Kykalové? Máte jedinečnou možnost jí položit jakýkoliv dotaz týkající se pleti v naší poradně ZDE.

TÉMATA:
ZDRAVÍ