Potraviny bez umělých konzervačních látek, plnidel, chemických barviv a ochucovadel, umělých aromatických látek, umělých sladidel i vitaminů syntetického původu. Zelenina a ovoce beze zbytku chemikálií nebo geneticky modifikovaných organismů, s dobrou chutí, s vitaminy. Maso z chovů, kde se nesmějí krmit zvířata masokostní moučkou, nesmí se zde podávat preventivně antibiotika a stimulovat růst hormonálními přípravky. Potraviny neozářené, nebělené, bez použití mikrovlnného ohřevu.
Tak o tom jsou biopotraviny. Jídlo, které naši předci považovali za samozřejmost, a které my v naší době považujeme za něco výjimečného, za co jsme ochotni si připlatit. Protože nemáme záruku, co je v ostatních potravinách obsaženo, čím byla mrkev hnojena a kolik v ní zůstalo chemikálií a kolik je v kuřecím řízku hormonů a antibiotik. A nebo limonáda, která se vychloubá, že je naprosto bez cukru, a přitom obsahuje aspartam, který nejen že zvyšuje chuť k jídlu, ale o kterém se už několik let vedou vědecké spory, zda nezpůsobuje rakovinu mozku.
Biovýrobky v Čechách
V přiložené tabulce vidíme, jaké biopotraviny jsou nejvíce prodávány u nás (zdroj Tom Václavík, Green Marketing – konference BioSummit 2008). Nejvýznamnější podíl ze zpracovaných biopotravin dělají dětské a kojenecké biopotraviny, dále v této kategorii jsou oblíbené těstoviny, mouky, snídaňové směsi, sladkosti. Z nápojů jsou velmi populární sojové a jiné obilné nápoje.
|
Zpracované biopotraviny |
Mléčné výr. |
Maso |
Nápoje |
Obilniny, luštěniny |
Pečivo |
Ovoce a zelenina |
Koření |
100 % |
47,5 % |
21 % |
6,5 % |
10,5 % |
6 % |
1,5 % |
5,5 % |
1,5 % |
Za poslední rok prodej biovýrobků narostl o 70 % a poptávka po těchto výrobcích musela být uspokojena z více než 60 % dovozem. Ale stále dělá spotřeba bio na celkové spotřebě jen 0,55 % (světový průměr je okolo 5 %) a spotřeba ročně na obyvatele jen 126 Kč. Jen pro srovnání, výdaje na jednoho obyvatele na plastické operace jsou 150 Kč a na prostředky na hubnutí 200 Kč.
Když chcete začít s biopotravinami, doporučujeme zařazovat základní potraviny, které doma nejčastěji jíte, jako je ovoce, zelenina, luštěniny, rýže, maso, mléko, vejce, sýry, máslo, oleje apod. Případně jako gurmánské lahůdky můžete zařadit v biokvalitě i víno, čokoládu, kakao, někdy je k dostání i šunka a uherák. Může jít o certifikované výrobky nebo produkty z domácích chovů, z farem, kde víte, že se vše pěstuje a chová šetrně a zdravě.
Nejoblíbenější biopotraviny roku 2008
Na veletrhu Biostyl 2008 byly vyhlášeny výsledky spotřebitelské ankety „Nejoblíbenější česká biopotravina roku 2008“. Tento titul letos získaly čoko-kokosky se špaldovou moukou z Biopekárny Zemanka. Na druhém místě se v hodnocení spotřebitelů umístil bílý jogurt z kozího mléka z rodinné farmy Pavla a Jitky Dobrovolných DORA, třetí místo získala hrušková pálenka z hrušek Madame Verte ze Zámeckých sadů Chrámce manželů Syrovátkových.
Maso proti biomasuStále rostoucí kategorií je biomaso. Světoví potravinářští výrobci se snaží lidem nabídnout co největší kvantitu jídla a snížit cenu, ale ne zvýšit kvalitu. Příkladem je drůbeží maso – za posledních 30 let se vědcům podařilo „zdokonalit“ šlechtění kuřat, a tak zrychlili růst kuřecí svaloviny, že nyní kuřata dosahují porážkové hmotností dvakrát rychleji (už ve věku 6-9 týdnů), než dosahovala před 30 lety. Podávají se jim totiž růstové hormony a antibiotika.
Jedná se však o rozdíl nejen z hlediska zdraví, ale i gurmánského požitku - jak říká Jiří Štift, odcházející šéfkuchař vyhlášené restaurace v hotelu Alcron, o kuřeti na paprice: „...když nekoupíte mražené kuře za šedesát korun kilo, ale biokuře, tak je to vynikající.“
Ceny biomasa jsou různé podle druhu a prodejce, pro ilustraci cena roštěnek - cca 300 Kč za kilogram, mražené biokuře seženete od 250 do 290 Kč.
Zelenina a ovoce
Poptávka po ovoci a zelenině je nyní tak vysoká, že je třeba i základní zeleninu a ovoce často dovážet za zahraničí. Kolik dáte za kilo?
Mrkev: od 35,50 Kč do 51 Kč Brambory: od 21 do 40 Kč Pastiňák: od 63 Kč do 112,50 Kč |
Ceny biovýrobkůPrávě vysoká cena je nejčastějším argumentem, proč někteří vůbec neuvažují o koupi těchto výrobků, společně s názorem, že většina těchto výrobků je sice zdravá, ale velmi často ne tak chutná jako normální jídlo. Ano, biovýrobky jsou dražší než normální produkty.
Co si platíme? Potraviny jsou bez konzervantů, reziduí chemikálií nebo geneticky modifikovaných organismů, na druhé straně mohou spotřebitelé u biopotravin najít vyšší obsah vitaminů, minerálů, antioxidantů a dalších zdraví prospěšných látek. Další výhodou je, že například především u zeleniny a ovoce je zřetelně lepší chuť. Každému je jasné, že malinová šťáva, kterou dělala babička z pravých malin, je o něčem jiná než syntetická šťáva, a že je daleko pracnější a z dražších surovin. Důležité je i to, že když sníme skutečně kvalitní nechemické jídlo, tak nám stačí menší množství. Působí zde totiž i to, že některé chemické přísady v jídle zvyšují chuť k jídlu.
Řada obchodníků se snaží svézt na této bio-vlně. Při nákupu je tak třeba sledovat ceny nabízených potravin od různých obchodníků, třeba i na internetu. Sami jsme zažili příklad, kdy litr úplně stejného typu moštu jeden prodejce prodával až o 15 korun dráže než jiný.
Kde sehnat biovýrobky?
V supermarketech už řadu výrobků najdete, především dětské kojenecké výživy, v řadě z nich i biomaso, snídaňové směsi. V některých, jako například v Bille, už můžete sehnat zeleninu a ovoce (cena za mrkev a brambory 39,90 Kč/kg), nově nabízí biopotraviny například řetězec COOP.
Ve specializovaných prodejnách už je nabídka daleko vyšší a výbornou možnosti jsou i internetové obchody s biovýrobky, které mají různý sortiment i různé ceny a dodací podmínky. Další možností jsou i objednávky přímo na farmách, kde výrobky seženete nejlevněji. Mohou vám i pomoci stránky www.biospotrebitel.cz, kde najdete adresář prodejen, farem, restaurací.
Máte zkušenosti s biopotravinami? Jaké nakupujete vy?
Zdroje: Tereza Vrbová: Víme, co jíme? Aneb: Průvodce „Éčky“ v potravinách
Biokuchařka Hanky Zemanové
materiály z konference Biosummit 2008
Nový komentář
Komentáře
Solei: já už několikrát vznesla dotaz u kámošky, která pracuje v OLMA mlékárně, jak to tam mají s bio a nebio mlékem a vždycky to nějak okecala, nebo spíš zakecala
Solei:
wtipna: je povoleno cca 10% nahnilých plodů - větší množství by už bylo v marmeládě cítit. Taky ten tvůj kamarád nemusí rozlišovat mezi hnijícím a kvasícím ovocem (oboje smrdí, ale kvasící být může).
Jinak, ono je to vlastně jedno, z čeho myslíš že se dělají 100% pomerančové džusy? Z kůry. Většina a to i těch drahých džusů se vyrábí tak, že se vezme sušená jablečná šťáva a domíchá se do ní příslušné aroma.
Ťapina: to já vím, mně šlo o striktní oddělení bio mléka od nebio, já prostě nevěřím, že se jim to aspoň částečně nepomíchá.
Solei: Kamarád, který pracuje ve Skotsku, byl jednou v marmeládovně a říkal, že od té doby marmelády nejí.
Je to firma, která vyrábí drahé marmelády a dělají je ze zhnitých jahod.
Solei: No však v mlékárně taky rozdíl mezi bio a nebio mlékem nevzniká. Mléko se nevyrábí v mlékárně, to dávají kravičky
Eliza: Norma na biopotraviny má celkem 19 stran i s obsahem. Firma, která chce vyrábět bio se musí přihlásit do řízení a cca tři roky připravovat na to by dostala razítko bio (tedy tři roky hnojit organickými hnojivy a používat pouze povolené postřiky). U biopotravin je povolené vyšší procento nežádoucích příměsí a znaků napadení chorobami a škůdci než u konvenčního pěstování. Produkce není sledována soustaně, ale namátkovými kontrolami převážně na udání.
Bohužel nálepku bio mohou dostat i výrobky jejichž obsah biosuroviny je zlomkový. Viz. bio marmelády jednoho výrobce u nás - ten má certifikát na bioprodukci, ale pokud plánuje vyrobit jahodou marmeládu v určitém množství je běžnou praxí dokoupit chybějící potřebné množství jahod z konvenčního pěstování.
To stejné v mlékárnách, žádná mlékárna se nespecializuje pouze na bio, a velmi pochybuji, že mají oddělená zařízení na bio mléko a konvenční.
Aktij: máš recht, v poslední době začínám sledovat původ potravin a u těch polských se poněkud rozmýšlím. Problém u biopotravin vidím v tom, že rezidua a toxiny vzniklé třeba napadením hobami nikdo moc nesleduje, nebo jo?
Ale nakonec k čemu máme játra, ne? trochu jedů nás vyrostlé na PVC a gumových hračkách neporazí
PS: ten med se sacharozou je docela síla
Blueberry: a navíc, tady jsou teď zemědělci na štíru s penězi, nedotuje se, takže nějaká veliká chemie asi nehrozí. Ovšem o polské produkci, ktrá zaplavila naše obchody, bych si to tvrdit nedovolila
Aktij: OK. Vsak i za komousu existovaly biostatky, kde se pestovalo pro ty rovnejsi z rovnych.
Blueberry: možná, nebo jsem se já špatně vyjádřila. Viděla jsem dost vzorků s označením bio, které nebyly nezávadné a naopak ty, co byly obyč a byly v pořádku, to mě překvapilo
Aktij: Ja myslim, ze to tvrdis v prispevku 86. Nebo jsem to spatne pochopila?
Blueberry: navíc rezidua všech tebou zmiňovaných chemikálií jsou v půdě ještě na dost dlouho, takže se občas najdou i těch bio potravinách
Blueberry: já nic takového netvrdila, ani netvrdím
Aktij: Takze ty tvrdis, ze vselijake ty herbicidy a pesticidy a insekticidy v podstate nemaji na kvalitu potravin zadny vliv? Ze to jablko postrikane vsemi moznymi jedy a to nepostrikane jsou k nerozeznani?
stasha: pche, máš se co učit
. Mě právě docela příjemně překvapuje, že kvalita nebio potravin je stejná, ne-li lepší, jak u těch bio. Ale netvrdím, že u všech
Aktij: Takové věci se dějí i v nebiopotravinách. Myslím nedodržování norem apod.
To by mě nenapadlo
Dokazovat soĺventnost na biopotravinách
Nyotaimori: jj, monitoring cizorodých látek v potravním řetězci, proto to nenadšení...
Nyotaimori: norma je 5%, pak nemáš med, ale skoro cukernou pastu. A vzhledem k ceně nebio cukru a toho bio medu
. No, nejen vzhledem k tomu...
stasha: Já byla v první řadě diváků, když tenkrát v Černobylu zařvali ti dva chlapi: Vypni to! a druhej: Nejde to