Zdroj foto: Shutterstock
Nejprve je nutné říci, že skořápky, ať mají bílou či hnědou barvu, se svým složením významně neliší. Jejich hlavními prvky jsou vápník, hořčík, draslík, fosfor, ale i železo a sodík. Jak je ale tedy možné, že existuje tak široká paleta barev skořápek, která zahrnuje odstíny od jemně růžové, přes sytě hnědé až po lehce zelenkavé?
Odpovědí jsou dva pigmenty - modrozelený biliverdin a rezavohnědý protoporfyrin, přičemž se na výsledné barvě podílí buď jeden z nich, nebo žádný a skořápka je tedy čistě bílá. Zatímco hnědý protoporfyrin je přímým prekurzorem hemu, sloučeniny, která krvi dává červenou barvu, biliverdin je žlučové barvivo, které vzniká při odbourávání hemu. Barva skořápky pak závisí také na koncentraci pigmentů. Do určité míry ale barvu může ovlivňovat také prostředí, strava a stres.
Dlouhou dobu panoval mýtus, podle kterého barva vajíčka odpovídala barvě peří. Takhle zjednodušeně se to říct nedá, ačkoli rodajlendka červená či kuřice červená skutečně snáší hnědá vejce, zatímco leghornka bílé. Produkci pigmentů je řízena geneticky a řídí ji geny, které mají na svědomí mimo jiné také barvu lalůčku za uchem. A podle ní by právě mělo dopředu jít poznat, jakou barvu vajec bude daná slepice snášet. Dá se také říct, která plemena slepic budou snášet jaká vejce.
Zdroj foto: Shutterstock
Zdroj info: stoplusjednicka, vesmir, chalupari-zahradkari, healthline, WikiSkripta
Nový komentář