Konečně jsme se zbavili shonů v obchodních centrech, honby za posledním dárkem a posledním plátkem salámu na chlebíček.

Říkám si, bezva, uf uf uf… je to za námi.

 

Na Štědrý den naprosto nic neřeším, poskytujeme s taťkou zábavu půlročnímu drakovi zdobením stromečku a zjišťuji, že třpytící se stromek je pohromou.

Nejen pro to lidské mládě, jenž je tím pohledem fascinováno a vehementně ho to ponouká k čím dál povedenějším pokusům o lezení… ale hlavně pro Kočku, ale to jsme tady už stokrát probíraly, že?

Pomrkávám na pohádky a těším se na smaženého kapra. Čert vem zdravou výživu, nemůžu si pomoct, ale řízky na všechny způsoby prostě miluju!!!!

Bramborový salát je taky excelentní, no bodejť by ne. Když si to nepochválí člověk sám, tak nikdo, že? Taťkovy řízečky jsou ovšem také parádně vypečené…

Dárky jsou rozdány, dítě uspáno – čas na pohádku a klídek, pohodičku…

Jenže…

Tuším, co se bude dít, a už předem z toho jsem jaksi nesvá.

Kočka strávila trochu hektický a neklidný vánoční den plný her se stužkami a papíry…

 

První svátek vánoční – ráno sbalit sebe a dítě, nacpat se do auta a vyrazit k prvním rodičům. Pozitivem je lákavá spousta dobrot, jenže i tohle se časem projeví jako negativum. Nejpozději ve chvíli, kdy si stoupnu na váhu.

Přežít rozmrzelost malého ďáblíka, protože je přece velká škoda, aby spal, když je potřeba, aby si ho prarodiče užili…

Poté se zase nacpeme do auta a konečně domů.

Doma pracně uspat příliš unavené dítě a pokusit se o vánoční atmosféru.

Kočka strávila příjemný lenivý, vánoční den….

 

Druhý svátek vánoční - ráno sbalit sebe a dítě, nacpat se do auta a vyrazit k druhým rodičům. Pozitivem je lákavá spousta dobrot, jenže i tohle se časem projeví jako negativum. Nejpozději ve chvíli, kdy si stoupnu na váhu.

Přežít  o něco větší rozmrzelost malého ďáblíka, protože je přece velká škoda, aby spal, když je potřeba, aby si ho  prarodiče užili….

Poté se zase nacpeme do auta a konečně domů.

Doma pracně uspat příliš unavené dítě a opět se pokusit  o vánoční atmosféru.

Kočka strávila příjemný lenivý, vánoční den…

 

Hurá, konečně „volno“. Nikam nemusíme, nikdo po nás nic nechce… Skoro zapomínám, jak vypadá takový „normální“ den.

Případné návštěvy jsou ohlášené a vesměs příjemné. Televizní program maličko pokulhává, protože to nejlepší bylo o svátcích, které jsme strávili střídavě v autě a u čerstvých prarodičů.

 

Někdy si říkám, že by nebylo od věci, kdyby lidi například klíčili ze země jako obilí a neexistovali příbuzní. Ale to by bylo na světě asi dost smutno. Tahle myšlenka mě ovšem znovu napadne nejpozději na Nový rok, kdy se budou prababičky přít o to, ke komu máme letos přijet...

 

A nějak rychle to celé uteklo, nezdá se vám? Snad jen ta Kočka si svátky užila, pořádila u stromečku, zbytek příjemně prospala… Chtěla bych být na jeden den Kočkou, vy ne?

 

No nic, tak za  rok zase…