Ahoj, :-)

v době, kdy tohle píšu, ještě ani nevím, že si to budeš číst.

Je kolem deváté hodiny večer a nad Prahou se dnes objevila asi na půl hodiny nádherná duha při západu Slunce... Bylo mi při tom pohledu moc fajn a celkem fajn je mi i teď... Sepsal jsem tento textíček, protože si myslím, že není špatné ujasnit si pár věcí, než se začneš pohybovat ve virtuálním světě BDSM.

Předpokládám, že jsi zhruba ve stejné situaci, jako byli všichni ostatní zde a já také, když jsme na to přišli, co jsme zač. Možná sama nevíš, co s tím. Stalo se to třeba tak, že jsi na chatovacím serveru vešla do místnosti, jejíž název ti něco nedefinovaného říkal, a do té doby nepříliš jasné fantazie z minulosti, dávné i nedávné, se možná o dost zpřehlednily, a už asi zhruba tušíš, co hledáš. Anebo to bylo úplně jinak, ale je prostě jasné, že tě láká i něco jiného než jemný a něžný sex a možná by též nebylo špatné, kdyby se sem tam zapomnělo alespoň na některé vybrané gentlemanské způsoby...

A v dnešní době internetu zpravidla člověk zamíří sem, protože zde lze snad najít lidi společně zaměřené a zjistit, že není sám... A popovídat si o svém problému s někým, kdo ví, jaké to je, je velmi osvobozující... Ovšem nic není dokonalé - nováček zpravidla nezná žádné termíny, které jsou starým harcovníkům již známy a často je používají. A tak by možná nebylo špatné, kdybys jim věnovala trošku času a poučila se, co se těmi termíny, jako je například "BDSM", myslí. Pak je to hned jasnější a jasnější bude i následující text.

Vím, že pokud jsi přišla třeba na xchat, tak se na tebe skoro určitě sesypaly různé hlášky od přítomných nicků rodu mužského. Vím, že jejich rozsah je přepestrý, od slušných pozdravů přes žádosti o úkoly až k vulgárnostem, jako například "Budeš mi sloužit, ty děvko?" Což může být dost odrazující, a možná si řekneš, že tady snad ani nemáš co hledat, protože stejně to nikdy nenajdeš.
Ale není dobré hned házet flintu do žita. Je lepší uvědomit si nejdřív jednu důležitou věc. Určitě si vybavíš, jak jsi stála někde před velkým zrcadlem a dívala jsi se sama na sebe.
Tak v tom zrcadle jsi viděla to nejdůležitější, co na tomto světě máš teď, v této chvíli, kdy hledáš - sama sebe. A to jak viditelnou tělesnou schránku, tak to neviditelné - svou duši. A to jsou ty nejdůležitější věci, o které tady jde. Protože bez rozmyslu můžeš jednou z toho reálného BDSM odejít pochroumaná. Na duši, na těle, nebo na obou.
Tento BDSM svět je jako moře. Někde jsou prosluněné čisté pláže s průzračnou vodou, kde je radost pobývat. Jinde je ale mys Horn, kolem kterého se častokrát bojí plout i ti nejzkušenější námořníci. V jiných místech může přijít hurikán a někde jsou zase zrádné mořské proudy, a říká se, že je tam i Bermudský trojúhelník... A přesto je to jedno jediné moře. Moře, které se nově příchozím zdá všude stejně klidné a tak bezpečné. Na to pamatuj...

Věz, že tím, že jsi třeba tvoreček submisivní, nijak neztrácíš. Nemáš žádné povinnosti jen proto, že jsi submisiv, dle zákonů České republiky jsi pořád stejně rovnoprávný člověk jako dominant. Neexistují žádná "pravidla chování správné otrokyně", neexistuje ani "jediný správný způsob BDSM" a podobné vymyšlenosti. A stejně tak nejsi automaticky povinna někomu, kdo o sobě prohlásí, že je dominant a velký pán, říkat "Pane" a třeba mu vykat, nebo dokonce plnit jeho příkazy jenom proto, že jsi submisivní a on velký dominant.

To, co jsi viděla v zrcadle je tvoje, a nikoho jiného. Sama máš právo se rozhodnout, jak s tím naložit. Je to na tobě, na nikom jiném. Ano, možná bys strašně ráda někomu říkala "Můj Pane," ale je na tobě, koho si vybereš, a není to tvoje povinnost. Až si vybereš, teprve poté se budou pravidla měnit. Ale to už bude o něčem jiném. Tam už je to o tom, že budeš CHTÍT měnit...

Stejně tak není tvoje povinnost někomu volat, aby se přesvědčil, jestli jsi doopravdy dívka. Nebo o sobě dávat osobní údaje jako jméno a příjmení, adresu, telefonní číslo, firemní e-mail, nebo posílat fotky... Nikdy nevíš, kdo je na druhém konci drátu, a jak tyto údaje použije. Že jsi dvacetiletá hnědovláska 178/62 se dá využít mnohem hůř, než že jsi slečna ta a ta bytem tam a tam, na tomto telefonním čísle a s tímto firemním e-mailem.

Samozřejmě, jednou přijde čas, kdy se třeba s někým doopravdy zajímavým budeš chtít setkat. Pak už se nějaké ty údaje holt vyměnit musí. Tím předcházejícím odstavcem jsem jenom chtěl říci, že každé takové odkrytí relativně velké internetové anonymity je dobré předem uvážit. Rozhodně není špatné si vytvořit nějaký freemailový účet typu 'holka@seznam.cz' a s dotyčným, který tě zaujal, si nejdřív vyměnit alespoň pár e-mailů, než o sobě prozradíš více, abyste se mohli setkat.

Je dobré dát si setkání na nějakém veřejném místě a zajít si někam na kafe a pak se uvidí. Někdy nemusí být na škodu "stín" - člověk, kterému věříš a který tě na větší vzdálenost bude krýt - není viděn a neslyší, ale vidí a může případně zasáhnout.

Pozvání do soukromí bude lepší napoprvé nepřijímat a na první setkání v soukromí bude lepší dohodnout si telefonát s někým, kdo bude vědět, kam jdeš, a komu budeš moci nějak nenápadně naznačit, že máš problémy, v případě, že budeš donucena telefonát provést, aby se na druhé straně zdálo, že je vše v pořádku.

Pokud dotyčný takovéto setkání odmítne, je dobré dávat velký pozor. Bezúhonný človek s čistými úmysly prostě nemá důvod nezajít si na kafe, čaj, nebo něco podobného... A při rozhovoru je potřeba přemýšlet, i když vím, že je to moc těžké, pokud očekáváš plnění možná léta potlačovaných snů a fantazií. A situace je pokaždé jiná. Třeba jsi sama, třeba máš už partnera. Třeba ten druhý tě chce na chvilku, nebo napořád. Třeba máš být jedinou, třeba jednou z vícera. Třeba máš mít "exkluzivní postavení" v harémku, třeba ne. Třeba je to pravda, třeba ne. Je dobré zvažovat a ptát se. Odejít z prvního setkání domů a pak v klidu sama doma rozvážit, co dál, co od toho budoucího vztahu chceš, a jestli je rozumná šance toho dosáhnout s člověkem, se kterým ses právě seznámila...

Také není špatné se zeptat na takzvanou stopku neboli safeword. Máš v případě jakýchkoliv problémů možnost zastavit co se děje? Nebo doopravdy věříš tomu, že ačkoliv se budete sotva znát, že se dá všechno poznat, odečíst, vycítit? Všechno a vždy? Pokud partnerovi bude na tobě záležet, myslím, že radši přeruší scénku, než by ti nějak doopravdy ublížil. Argumenty typu: "Ale potom nejsi dostatečně submisivní, když chceš mít možnost to zastavit!" na začátku vztahu spíše vypovídají o tom, jaká bude tvá pozice a tvá práva - nula.
Mohu se ale mýlit a ano, jsou páry, které stopku nemají zavedenu. Ale tam nejde o známost čerstvou, ale o dlouholeté vztahy, často manželství. Tam je situace jiná, úplně odlišná od té, kterou budeš prožívat na začátku. A častokrát tyto "bezstopkové" páry se stopkou začínaly. Pokud už je to mezi vámi vážnější, co třeba limity? Věci, které bys nikdy neudělala? Máš možnost, pokud se na to nezeptá partner, sama říct, co nikdy ne? Je ochoten to přijmout a respektovat? Je takové celkem rozumné pravidlo, v angličtině zvané "Safe, Sane, Consensual", "SSC" neboli v překladu "bezpečně, rozumně, se souhlasem." Říká mu to něco? Anebo to jakožto velký dominant nepotřebuje, protože sám nejlíp ví, vycítí, řídí, má "mnohaleté zkušenosti"? Nebo dokonce už BDSM prováděl v době, kdy autor tohoto článečku "byl ještě na houbách, tak co kecá?"

Jistěže, SSC není věc všespásná, stejně jako stopka ne. Jedná se o věci do scénky, kde zkombinovány s citem, cítěním a rozumem se mají zasadit o to, aby se splnily požadavky obou, aby oba dostali ze scénky to, co si představují a ne jeden na úkor toho druhého. Je to vždy o nějaké dohodě, informacích, souhlasu... Vše pochopitelně obousměrně, na možné problémy je lepší upozornit dopředu, řeší se lépe "v šest" než "za pět minut dvanáct", a není nic horšího, než se o nich dozvědět "pět minut po dvanácté", nebo až za rok... Ani jeden z BDSM partnerů neprošel kurzem používání křišťálové koule, myšlenky se číst nedají a nikdo není dokonalý, to je také dobré si zapamatovat, a bez upřímnosti vztah prostě správně nefunguje... A vztah není scénka. Vztah trvá déle než pár hodin a jeho dopad je na lidské duše častokrát silnější než dopad scénky...

Co říci na závěr? Určitě se mi nepodařilo postihnout vše. Ani náhodou. Ale snad ti to do začátku pomůže. Hlavu vzhůru, děvče! :-)
Hledej, důvěřuj, ale prověřuj ... a snad najdeš, co hledáš. Mnoho štěstí...

                  
Reklama