23aadf4fc1d61-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

„Nejdřív jsem se umělé inteligence ptala jen na běžné věci. Co uvařit z toho, co mám doma, jak slušně odpovědět kolegyni, která mě něčím pracovním naštvala apod. Jenže teď ji používám tak často, že už to vadí i mému partnerovi,“ popisuje Petra.

Ta se začala ptát i na věci, které dřív řešila sama nebo s blízkými lidmi. Uprostřed hádky s partnerem Danielem si třeba vzala oddechový čas a začala s chatem řešit, jak reagovat na jeho poznámku. V tu chvíli to Danovi pochopitelně začalo vadit.

„Řekl mi, že už se mnou vlastně nemluví, protože všechno řeším nejdřív s telefonem. A já musím uznat, že má pravdu,“ přiznává Petra, která je si vědoma toho, že její vztah s umělou inteligencí už začal překračovat únosnou mez. Omezit chatování ale nedokáže. Když se o to snaží, nakonec po nějaké době stejně selže a jede v tom znovu.

„Když mám něco rozhodnout sama bez porady s umělou inteligencí, jsem nervózní. Mám potřebu všechno okamžitě konzultovat. Když si s AI pár hodin nepíšu, mám pocit, že mi něco chybí. Sama vím, že je to forma závislosti,“ tvrdí.

Oslabuje to nejen její vztah s Danielem, ale i její schopnosti rozhodování a také v práci si připadá hloupější a hloupější. Úkoly, které dřív zvládala s přehledem, už si bez umělé inteligence nedokáže představit. Dřív se rozhodovala spontánněji a věřila svému úsudku. Teď má pocit, že bez vygenerované odpovědi udělá chybu a něco zkazí. 

„Daniel mi v jedné hádce řekl, že nechce žít s někým, kdo potřebuje souhlas aplikace ke každé maličkosti. Bolí mě to, ale chápu ho. Jen nevím, jak z toho ven,“ uzavírá Petra.

K článku se vyjádřila koučka Bc. Tereza Bruncková: 

Za velmi důležité považuji už to, že si Petra dokáže přiznat, že její používání AI překročilo zdravou hranici. To samo o sobě je první krok ke změně. V Petřině případě už ale AI zřejmě není jen pomocník a začíná přebírat roli autority, bez které si Petra přestává věřit. AI jí pravděpodobně nepomáhá jen s formulací odpovědí nebo rozhodováním. Může jí také pomáhat zvládat nejistotu, strach z chyby, odmítnutí nebo tlak na to, aby její reakce byla vždy správná, chytrá a perfektní. Právě perfekcionismus zde může hrát velkou roli. Do hry může vstupovat i mechanismus rychlé odměny. AI odpovídá okamžitě, přívětivě, bez odsuzování a často velmi sebejistě. Člověk tak během pár vteřin získá úlevu od napětí. 

Velkým tématem je také odpovědnost. Když odpověď navrhne AI, může to na chvíli ulevit, protože případná chyba jako by neležela plně na mně. Zároveň se tím ale oslabuje vlastní rozhodovací schopnost a důvěra ve svůj úsudek. V koučinku je přitom jedním ze základních principů vracet klientovi kompetenci a odpovědnost za vlastní rozhodnutí. Kouč klientovi neříká, co má udělat, ale pomáhá mu znovu slyšet vlastní hlas. Podobně by i AI měla zůstat nástrojem, ne autoritou.

Prakticky bych Petře doporučila začít malými kroky. Například pravidlem: nejdřív já, potom AI. Nejdřív si sama zformuluji vlastní názor, odpověď nebo rozhodnutí, a teprve potom se případně podívá na další inspiraci. U drobných každodenních situací může trénovat rozhodování úplně bez AI. Paradoxně může Petra AI využít i jako mezikrok ke změně. AI mi nebude radit, co mám dělat, ale bude se chovat jako koučovací zrcadlo. Může jí například napsat: „Nechci, abys za mě rozhodovala. Pokládej mi otázky, pomáhej mi ujasnit si vlastní názor a vracej mi odpovědnost zpět.“

Pokud ale u Petry převládá zoufalství, je důležité, aby na to nezůstávala sama. Pomoci může rozhovor s někým blízkým, komu důvěřuje, případně podpora kouče, terapeuta nebo krizové linky. Cílem není AI démonizovat ani si ji nutně úplně zakázat. Petra si může postupně znovu dokazovat, že její vlastní odpověď nemusí být dokonalá, aby byla dost dobrá, a že má právo rozhodovat se, nést odpovědnost i občas udělat chybu.

efaa8364e0e25-Vystrizek.jpgBc. Tereza Bruncková je koučka, která chce pomáhat lidem aby dělali to, co mají rádi.

Více informací najdete na jejím instagramu nebo na webu

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.