...jako by hlásaly pomalu všechny módní obchody.
Invaze fialové ve všech možných odstínech. Od jemné lila až po fialku nejfialovější.
Chápu, fialová k podzimu prostě patří. Do fialova vybarvené listí, do fialkového oparu zapadá slunce, všude vůkol fialový vřes...

Nic proti fialové, chraň bůh... ale tak nějak si od ní udržuji odstup. Skoro posvátný. Aby ne, když patří mezi liturgické barvy. Je to možná až přitažené za vlasy, ale možná právě proto se v ní cítím podivně. Jako bych si oblékla kněžské roucho nebo soudcovský talár.
Však se také fialové připisuje mystický charakter. Fialová je barva meditace. Žádná jiná barva v sobě nemá takovou magii a zádumčivost.


Je zvláštní, co se stane smícháním realistické modré s nespoutanou červenou.

Fialová zdědila klid modré a zároveň rafinovanost červené.


Fialová má mnoho podob a odstínů, charakterů a nálad, je proměnlivá a tvárná.

 


Je ušlechtilá a aristokratická.

No řekněte, dokážete si ji představit na nějaké nevýrazné šmudle?
Fialovou si oblékají sebevědomí lidé, kterým nevadí být středem pozornosti.  

 

Fialová je i výborně kombinovatelná barva.

Letos jednoznačně vede odvážný mix se žlutou.

S šedou nám vykouzlí nostalgickou náladu.

S červenou bude dramatická a temperamentní.
S černou dekadentní.

Rafinovaná se zelenou.


 

 

A jak si s ní rozumíte vy?
Co se vám na fialové líbí a co vás na ní odrazuje?

Oblékla byste se do ní od hlavy k patě, nebo byste si troufla jen na doplňky?
Líbí se vám fialová na mužích?

 

Reklama