Druhé pokračování seriálu o ochráncích našich hor čtěte s úctou! Zabloudíte v něm totiž do Beskyd, které chrání nejvyšší slovanský bůh. Běda těm, kteří ho dobře nenasytí. Na koho se Radegast rozhněvá, tomu se zle povede...
Od dobrotivé Kačenky a moudrého a spravedlivého Rampušáka, u nichž jsme byli na návštěvě v Orlických horách, trochu přiostříme. Dnešní návštěva pána hor je jen pro odvážné...
Modlete se a nakrmte mě
Ačkoli Beskydy nejsou z českých hor ani největší a zdaleka ne nejznámější, stráží je skutečný velikán, sám nejvyšší slovanský bůh Radegast.
Je bohem slunce, války, ale také úrody a hojnosti. Když projíždí krajinou, celá zem se chvěje pod kopyty jeho věšteckého koně obdařeného štítem se zobrazením tuří hlavy.
Ovšem rád se po svých horách potuluje i pěšky a ze všeho nejraději navštěvuje všechny možné hostiny, svatby, pohřby i oslavy, kde hoduje, pije a raduje se s ostatními. Jen pozor, má hodně vybíravý jazýček, takže mu vždy nabízejte jen to nejlepší a nejlahodnější ze své spíže. Na koho se totiž Radegast rozhněvá, tomu se zle povede. Takový má pak jedinou možnost – obětovat Radegastovi nejtučnějšího divokého kance a doufat.
A mýtus byl zrozen
Jedna z legend praví, že roku 405 po Kristu shromáždil vůdce Skythů a Gótů Radegaistus vojsko a chtěl dobít a vyplenit nenáviděný Řím. O pomoc požádal i Slovany, kteří mu poskytli asi dva tisíce ozbrojenců. Vojsko však bylo zrazeno a ještě před branami Říma byl Radegaistus zajat, sťat a jeho hlava byla za velkého jásotu místních obyvatel nabodnuta na kůl.
Ovšem ačkoli ve svých plánech neuspěl, Slované jej přesto nepřestali obdivovat a nakonec ho začali uctívat jako samotného boha.
Vzhledem k dávnověku starých Slovanů, máme jen pramálo pramenů, ze kterých můžeme čerpat a získávat tak potřebné informace. Většina z jejich života bude stejně vždy jen odhadem a teorií jednotlivých badatelů.
Stejně tak i postava Radegasta je dodnes opředena závojem neznáma. Jedna z mnoha teorií praví, že Radegast vnikl vlastně omylem. Poté, co kronikář Adam Brémský převzal podklady od svého učitele biskupa Dětmara z Merseburku, zaměnil místo, kde stála svatyně pohanského kmene uctívajícího řadu božstev (Radegast) za jméno jejich nejvyššího boha. A jak už to tak bývá, jednotliví kronikáři od sebe opisovali a chyba se tak hluboko zakořenila ve všeobecném povědomí, až se stala pravdou.
Radegast nebo Svarožic
Do dnešních dnů přežívá i další teorie, a totiž že Radegast je jen jiné jméno pro Svarožice. Syna otce slovanských bohů Svaroga, jež dával lidem oheň a teplo.
Každý ze Slovanských kmenů však připisoval svým bohům rozdílné vlastnosti a dokonce i jména, takže těžko usuzovat, jak to tenkrát bylo.
S jistotou však lze říct, že ať už Radegast vnikl jakkoli, lidé si ho velmi vážili a uctívali jej při svých obřadech. Jako domov mu přiřkli horu Radhošť, na jejímž vrcholku mu údajně vystavěli i velkou zlatou sochu, kterou prý srovnali se zemí až Cyril a Metoděj.
Socha jako důkaz
Ačkoli se soluňští věrozvěsti snažil vymýtit z hlav Slovanů všechny jejich pohanské bohy i zvyky, Radegast přežíval alespoň v legendách a bájích dál.
Jak jinak lze vysvětlit, že se třeba v silně katolickém 18. století objevuje několik literárních pramenů zmiňujících právě Radegasta obývajícího nejvyšší horu Beskyd?
Ovšem ani po vzniku samostatného Československa se na oblíbeného boha nezapomnělo. Už v roce 1929 radhošťský rodák Albín Polášek (toho času působící ve Spojených státech) vytvořil sochu Radegasta s býčí hlavou a rohem hojnosti, kterou umístil právě na nejvyšší vrchol Beskyd.
Původní asi tři metry vysoká socha byla ale zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti, takže dostávala na nechráněné hoře pořádně zabrat. Když pak ještě do sochy udeřil blesk, rozhodli se památkáři originál raději uschovat a na jeho místo vztyčit odolnější kopii.
Dodnes je Radegast nejslavnějším slovanským bohem, který dávno převýšil svým věhlasem i Peruna, Velese nebo Moranu. Nemálo k tomu pochopitelně přispěla i známá značka piva využívající Poláškovu sochu ve svém logu. Ovšem i bez hořkého moku by Radegast jistě přežil v myšlenkách starých i mladých beskydčanů, jejichž hory trpělivě a obětavě chrání proti všem nástrahám.
- Minule: Orlické hory nechrání jen Rampušák (klikni)
- Příště: Fabián
Nový komentář
Komentáře
Beskydy jsou celé krásné.
Máme i u nás krásná místa.
Radegasta se nebojím,jelikož Beskydy neničím.Rád bych ho viděl.
Máme krásná místa v naší zemi.
krásné Beskydy, stojí to za výlet
, všem doporučuji
Co se vám to tam zatoulalo za fotku? Ta druhá - to jsou Pieniny, Dunajec, ne?
lenig — #3 to není v Čechách, ale na Moravě
Na pustevny jezdím ráda. Zrovna loni jsme tam konečně zase byli. Je tam krásně. Beskydy celkově jsou krásné.
na Pustevny jezdíme každý rok kolem poloviny ledna, když jsou ledové sochy a vždy dojdeme k Radegastovi a někdy i dál, podle počasí, máme Pustevny moc rádi, je tam krásně v létě i v zimě
a pak nemají staří pohanští bohové vymírat na nedostatek věřících - vždyť oni se vůbec nesnaží
krásné hory tu máme v Čechách
no, hotovej Radegast je ze mě takhle v noci... vyžrala jsem lednici a jdu se vzteknout do postele, nějaká dobrá duše mi zablokovala účet na FB
takže zbytek článku i vydání si dočtu, až nebudu žena, jež vidí rudě. Radegaste, něco s tím koukej udělat
S kamarádkou jsme se tam, celkem nalehko, vydaly kdysi koncem října. Nahoře na Pustevnách už byl sníh, ale zkusily jsme, kam dojdeme. A zvládly jsme to až k Radegastovi. Krásné místo i celé okolí!