Zdravím všechny.
 
Dívám se z okna, sluníčko svíti a vodáci se chystají na řeku. Hned jsem si vzpomněla na příhodu, která se mi stala, když mi bylo 17 let(byla jsem panna) a jela poprvé "vodu".
 
Večer, po několika hodinách pádlování, jsme postavili s mým miláčkem stan a já zmožená únavou hned usnula, i když jsem byla odhodlaná věnovat milému "věneček".
 
Ráno jsme si to chtěli vynahradit. Začali jsme se líbat, laskat a já zavřela oči v očekávání, že.... Vtom můj svůdce zařval přímo do mého ucha: "Kterej blbec?"
 
S úžasem jsem otevřela oči a uviděla, že jedna stanová tyč ho majzla přes zátylek. Oba jsme ze stanu vystřelili jako střely. 
 
Zírali jsme do očí statného berana. Funěl a zlostně se díval na nás - vetřelce - protože jsme stanovali na louce, kam se chodil pást se stádem ovcí. 
 
Můj drahoušek za mě zavolal: "Běž se honem schovat za loď, já to vyřídím". Několika skoky jsem byla za lodi. Vykoukla jsem a viděla, jak milý popadl druhou stanovou tyč a vší silou udeřil berana mezi oči. 
 
Beran se otočil a pelášil z louky pryč. Po té se můj "hrdina" ke mně přitulil a na zemi jsme dokončili, co jsme ve stanu začali. 
 
Přeji krásný a pohodový den zalitý sluncem.
 
Januše. 
 

Díky, Januše, hezký příběh, který se hodí k dnešnímu tématu dne. A protože jsi jasnovidka, která mi poslal příběh o chlapu hrdinovi, který obstál tváří v tvář líté šelmě ještě před tím, než jsem dnešní téma vyhlásil, získáváš ode mne dáreček. Knihu Co bude zítra? - Dobrodružství v nejistém světě. od Bradley Trevor Greive.
 
A vy ostatní také můžete vyhrát.
Pište nám své strasti, nebo radosti s těmi vašimi chlapy.
 
 
 
Reklama