Dříve, než se na mě rozzlobíte za pomlouvání jednoho z nejrozšířenějšího náboženství, zkuste si to se mnou porovnat.
Já jen, aby bylo patrno, jak lze snadno změnit myšlení celé masy lidí tím, že věcem dáme jiná jména.
1. listopad: Dušičky
„Máme určitou autoritu žádat za mrtvé o odpuštění jejich hříchů a pochybení, aby mohli najít cestu k Bohu,“ říkají křesťané.
No není to škoda, že zrovna 31. října se slavil Samhain?
Svátek, kdy hranice mezi světem živých a mrtvých byla tak tenká, že bylo možno se s nimi setkat. U ohňů lidé nechávali jedno místo volné. Ponechávali za okny dary a vůbec celé se to mělo k úctě k těm, kteří odešli.
23. prosinec: Vánoce
Naši předkové si připomínali návrat Bohyně, zimní slunovrat. Dávali si drobné pozornosti, zdobili stromy. Ovšem živé, protože mrtvý strom by těmto lidem závislým na darech přírody byl jaksi k ničemu.
Mimochodem, v této době se poražení stromu a donesení ho do domu rovnalo hrubému znesvěcení celého svátku!
Nám se ale najednou narodil Ježíšek...
2. únor: Imbolc
Svátek bohyně Brigit, která byla patronkou ohně, inspirace, poezie, kovářství a uzdravování. Byla symbolem plodnosti, ženskosti a lásky.
Najednou tu máme Hromnice a pro jistotu i svatou Brigitu. Rychle jsme zapomněli…
20.-23. březen: Ostara
Jeden z nejkrásnějších a nejbarevnějších svátků. Byly velebeny první květiny a Bohu a Bohyni je děkováno za návrat do šťastnějších časů pro všechny. Lidé se družili, do ohně vhazovali první sousto jako poděkování bohům a oslavovali návrat barev do přírody.
V křesťanském kalendáři se pro tyto dny ale dočteme, že se jedná o poslední dny a znovuzrození Ježíše, ačkoli podle historiků zemřel spíše v červnu.
To bylo jen na úvod, pro lepší pochopení jednání těch, kterým je prostě skutečný důvod svátků poněkud bližší. Změněné svátky prostě postrádají to lidské.
Z přírody jsme se přesunuli do kostelů, kde za nás někdo něco odříká a my své problémy hodíme na krk zpovědníkovi.
To všechno by mělo přece jít především z nás samých...
Beltine, nebo Čarodějnice?
30. duben je ve skutečnosti ohromný obřad života a plodnosti, začínající za soumraku 30. dubna a pokračující do úsvitu 1. května.
Ze zcela přirozeného spojení Boha a Bohyně přichází zplození slunečního dítěte. Tedy Slunce. Pro naše předky životadárného.
Slavná májka byla zde symbolem spojení k stvoření života. Samotná tyč není nic jiného než falický symbol, zatímco lidé tančící kolem ní se stuhami nebo květinami představují plodné lůno bohyně, které pojímá bohův falus do sebe a přijímá jeho semeno, aby vznikl nový život.
Beltine je tedy svátkem vitality, začátku nového života a lásky tělesné. Oslavuje plodnost a rovnost sil mužského a ženského principu v přírodě.
Co tedy z pohledu církve se svátkem, jehož sílu nelze „přetřít“? Nemohu si to odpustit, musím to připomenout.
Upalování čarodějnic? Fuj!
Půjdeme-li za tři dny večer k ohni s představou oslavy upalování čarodějnic, měli bychom si uvědomit, že šlo o realitu.
Místo zrození jara a návratu teplých dnů bychom vzývali nepředstavitelné, reálné utrpení lidí, kteří zaplatili životem za lidskou hloupost, pýchu, tmářství a zvrácenost všech pánů Heinrichů Bobligů a jim podobných lidských zrůd.
Radovali bychom se z období fanatismu a temna, kdy na hranicích v plamenech končily celé rodiny i docela malé děti.
Rituál: Při Beltinu víme, co děláme
Před setměním na začátku slavnosti zapálíme dva ohně. V každé hranici by mělo zahořet 9 druhů dřeva.
Jeden oheň je mužský – černý, a druhý ženský – bílý.
Společně poděkujeme za život, úrodu, plodnost, zdraví a vše dobré, co nás potkalo během roku. Popřejeme Zemi dostatek vláhy a přislíbíme ochranu jí i všem živým tvorům, kteří po ní chodí. Zároveň požádáme o přízeň Bohyně Matky a její ochranu pro nás.
Pijeme černé pivo, rituální svařené červené víno a jíme koláčky z ovsa a také červené maso.
Během rituálu si všichni zúčastnění, kteří chtějí, na kousky březové kůry napíší svá přání a na jiné kousky kůry to, čeho by se rádi zbavili. (Samozřejmě, že ne jméno protivného souseda.)
Do černého ohně pak vhazují kůru s negativními věcmi a do bílého svá přání. Černý oheň se nakonec uhasí a muži i ženy již slaví jen u bílého.
Milující dvojice se také políbí s větvičkou kozlíku lékařského v ústech. To proto, aby jim láska vydržela. Také mohou skládat symbolický „slib manželský“.
Tady je dobré říci, že pohané uzavírali sňatek na dobu určitou. Buď od Beltinu k Beltinu (aby jej za rok obnovili), nebo „dokud láska trvá“.
A další malebné beltinové zvyky
- Kdo si večer natrhá větvičky jeřábu a jimi ozdobí svůj dům, tomu se dostane ochrany bohů.
- Kdo ráno 1. května vyběhne na kopec a uvítá vycházející slunce, tomu ono požehná zdravím na celý rok. (Letos to zvládnu, loni jsem zaspala.)
- Dívky vstávají za svítání a rosou z hlohu si omyjí obličej. Do vlasů si zapletou větévku jeřábu. Boha a Bohyni pak poprosí o dar krásy.
- Kdo během obřadu 3x obejde po směru hodinových ručiček menhir a závěrem se pokloní, ten si zajistí bohatou úrodu.
- Nemocnému dítěti, které v tento den bude proneseno otvorem v kamenech, se vrátí zdraví.
K ránu se o Beltinu dvojice milovaly na poli, aby mu ukázaly, jak má plodit. No není to roztomilé?
Kdo si o půlnoci proskočí nahý ohněm, tomu se dostane celý rok krásy a zdraví. Ve chvíli, kdy je člověk v tzv. mrtvém bodě nad ohněm, může jej uslyšet, jak šeptá.
Je vcelku jedno, zda člověk těmto věcem věří, či nikoli. Jde přece o rituál lásky a poděkování.
Jeho smyslem by mělo být přijetí vědomí, že život zdaleka není samozřejmostí a že všechno, čeho se nám dostává z přírody, je to, co nám dovoluje žít. A že si přejeme, aby to tak zůstalo.
Letošní Beltine bude první, který budeme slavit v novém domově.
Když půjdete tu noc kolem, klidně se stavte, jste vítáni…
Až do dne Beltinu se budeme zabývat kouzly a rituály, které o této noci můžete vyzkoušet. Keltský kříž z tarotu, vrhání run, věštění z ohně, z čajových lístků i tvorbu amuletů, které vyrobeny v tuto dobu mají dvojnásobnou sílu...
Nový komentář
Komentáře
Tento článek mě úplně nadchl, sice jsem si ho přečetla dosti pozdě:) ale už jsem si myslela, že jsem snad jediná, která to jak ty svátky dopadly vidí ( mamka pochází z velmi pobožné rodiny) a asi jen já se u nás v rodině vymykám zažitému přesvědčení o Ježíškovi. Moc děkuji
už se některé svátky neslaví a tradice nedodržují,upadá to
Veškeré svátky, které si dnes někdo upřednostňuje musejí vycházet od Keltů. Církev si je bere za své, a v to nemám pocit věřit.
On je dnes svátek Beltine spletí tolika druhů oslav a inormací, že s tím nejpříšernějším způsobem slavení, upalováním čarodejnic, to má pramálo společného. Původ může souviset jak s upalováním Morany tak s vyhazováním zapálených košťat do výšky(pro lepší přehlednost kolem letících strig). To, že si moderní a většinou neinformovaný jedinec na sebe navlékne hadry, popadne koště a cítí se pohanem, je jen výsledkem doby :-) Koneckonců, svátek práce se dá z jistého zvráceného úhlu chápat i jako svátek plodnosti.
Co se mne osobně týče - tak já už jsem v Telči teď. Ve čtvrtek s večerem tady začíná oslava Beltine ( bel=jasný, zářivý, tine=oheň ) a ta je s Bratrstvem Keltů vždy se vším všudy.
Dnes jsem na webu našla zajímavý postřeh. Víte proč " pálení čarodejnic"? Tedy jeden z možných ...
Na kopcích se zapalovaly velké ohně také proto, že když čarodejnice na ono místo přilétla, mohla být okamžitě upálena ...
Křesťanství se snažilo tuto přirozenou oslavu svátka jara překrýt "filipojakubskou nocí" a to už vůbec nelze mluvit o komunistech, kteří to měli jako 1.máj a mávátky a transparenty ...
canya
Koukám, že je to všude stejné
Míšo ještě stále platí kontakt (mail), Který jste na sebe nechávala na stránkách Osobnosti.cz v té malé diskuzi?
Michaela Kudláčková — #42 jen takovou poznámku- jsem původem z moravy a nikdy se čarodějnice u nás neslavili, poznala jsem to až v čechách a řeknu tak cca 8-10 let po revoluci to začínalo...nějak to u nás nemá kořeny
ToraToraTora — #47 toť )))
Nestyda — #46 chacháááá)))) taky tě miťulije)))
borovice — #23 Mírové ohně byly i v dalších uvědomělých městech, také je pamatuji, i s kulturním programem a následně navazující lidovou veselicí na 1.máje. Dlužno poznamenat, že ale měly přece jen o cosi vyšší úroveň než současné pálení čarodějnic, které postrádá jakoukoli myšlenku kromě té udělat bugr a pořádně se ožrat. Jako by se lidi už neuměli bavit jinak.
Tak jsem to ženy dneska vymyslela,z dcery udělám čerodejnici a ze syna takéa pošlu je s tatínkem na Ladronku,já radši zůstanu doma a budu si užívat klidu,je mi líto že nebydlím na vesnici tam je to takové lidové ožralý se válejí v ohni,manželky objíždí místní záchytky a hledají manželi,tu a tam najde někdo souseda v pangejtu a odvede ho domu(zazvoní opře ho o dveře a utíká)a je zase o čem mluvit.Tady v Praze když skončíš v pangejtu,tak tě ještě okradou.O jak vám závidím.
Quentinová z Montargis(Kentánová) — #44 ..koukám, že to funguje skoro všude prakticky stejně
Quentinová z Montargis(Kentánová) — #44 musím Ti něco říct, ale je to strašně tajný... Já Tě asi miluju... ale určitě miluju Tvý hlášky :D a Tvý historky :D
monacha — #41 Nebydlíme náhodou ve stejném domě?
Mám 30.dubenec spojený s lampionovým průvodem, v naší obci se dodržuje dodnes, pro malé dětičky.Jde se od zámečku ke staré škole, kde se staví májka,opijí se spoluobčané, pomluví se spoluobčanky, taky sem přijede kolotoč s jedněma labutěma,jednou střelnici a malým řetězákem pro nejmenší parchoše.Víc se na hřišťátko nevejde.Kolotáři tady byvakují do 1.6. Střelnici otevřou na čarodějnice,prgomáj a víkend,pak zavřou, měsíc odpočávají,perou prádlo,opravujou atrakce a pilujou puškám mušky....Otevřou zas na Kindrtág a pak odfrčej)
Michaela Kudláčková — #42 Asi tak nějak!!!!
borovice — #23 Kristova noho!!
OlgaMarie — #38 taky dobrý, nase sousedka si stezuje na to, ze maji lidi v baraku deti, a kdyz jsou moc dlouho na chodbe, vyhrozuje policii.
Nestyda — #37 FUUJ...Je vidět, že si poradíš za všech okolností
kebulkaevulka — #12 Já si dovedu představit, jak vyletí jeden mudr-oň, že si nepřeje, aby mu šel do baráku čoud a dá na radhaus stížnost. Postupem let ji dal už na všechny sousedy mimo mě. Jinak dal stížnost i na to, že jedni sousedé mají kozu a ona mečí, druzí že mají kohouta a všichni kolem mají psi! Jeden mladej pán mu už několikrát řekl, že si neměl stavět barák na okraji města a že tam mají lidé kozy, slepice, kohouty i psi věděl, když začal stavět.