Běla Friedländerová (1900-1965) patřila k pražské zlaté mládeži. Její otec Josef Friedländer, pražský velkoobchodník a majitel realit, byl předsedou správní rady a akcionářem nuselského pivovaru. Po maturitě na Minervě začala Běla studovat v Praze medicínu. Pak získala dvouleté stipendium na tělovýchovnou fakultu Wellesley College v Bostonu, která patří mezi prestižní univerzity USA a jejímiž absolventkami jsou například Hillary Clintonová či Madeleine Albrightová. Pobyt v USA ji zásadně ovlivnil. Absolvovala tam zkoušku z plavání a záchranářství a rozhodla se v budoucnu věnovat plavání a tělovýchově, medicínu už nedokončila.
Běla Friedländerová
Foto: Moravian Library in Brno, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
V Americe se nadchla i pro letní tábory a umínila si, že něco podobného vybuduje i u nás. V tom ji podporoval její přítel inženýr Václav Maria Havel. Ten byl v té době také v Americe. I pro něj byla tato cesta mimořádně inspirativní. Během ní zavítal také do Kalifornie, kde v San Francisku obdivoval zahradní vilovou architekturu. Doslova mu učarovala vyhlídková restaurace Cliff House tyčící se na útesu, který omývaly vlny Tichého oceánu. Nafotil řadu snímků, jež předložil jako inspiraci architektu Maxi Urbanovi, který mu měl pomoci splnit jeho sen. Chtěl postavit podobnou stavbu v Praze. Tak se zrodily Barrandovské terasy a později i vilová čtvrť na Barrandově. Ale to už je jiný příběh…
Friedländerovi, patřící k pražské smetánce, se totiž s Havlovými, další významnou pražskou podnikatelskou rodinou, bydlící na Rašínově náměstí, přátelili. S jejich starším synem, pozdějším otcem našeho porevolučního prezidenta, se Běla znala a „kamarádila“ od útlého dětství a v roce 1928 se za něj provdala. Spolu pak založili sportovně zaměřený letní tábor Řadov (později i jiné) především pro nemajetnou mládež. Oba měli i přes svůj „buržoazní“ původ nebývalé sociální cítění.
Lyžařské šampionáty republiky v Jilemnici:
Vítěz Běla Friedländerová-Havlová (L. Z. K.) startuje v závodě žen na 8 km
Foto:See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons
Ve dvacátých letech se Běla pod jménem Friedländerová či Havlová (případně pod oběma jmény, jak to známe dnes) aktivně věnovala sportu a úspěšně reprezentovala naši republiku v plavání. V plaveckých disciplínách získala i několik československých rekordů. Skvělých výsledků dosahovala také v lyžování a ve skocích do vody. Byla sportovně nejen mimořádně talentovaná, ale i všestranná. Jako bývalá medička a emancipovaná žena také věděla, jak je pohyb pro ženy (tedy nejen pro ně) důležitý, a v tomto směru se celoživotně angažovala. Vedla pak rytmiku v paláci Lucerna, patřící Havlovým, založila i gymnastickou školu. Plavecké a sportovní kurzy pak provozovala v paláci AXA, který pro ni postavil její druhý manžel.
Bezdětné manželství Běly s Václavem totiž skončilo po pěti letech po vzájemné dohodě rozlukou, což byl do roku 1950 právnický termín pro rozvod. Oba pak uzavřeli druhá manželství. Václav Maria Havel se oženil s výtvarnicí a návrhářkou Boženou Vavrečkovou, dcerou diplomata, s níž měl syny Václava a Ivana. Bělin druhý manžel Václav Pilc byl úspěšný architekt. Projektoval nejen vily a obytné domy, ale také veřejné a obchodní budovy. Narodily se jim dcery - Běla, která vystudovala medicínu, a Jana, historička umění. Podle všeho to mezi nimi musela být velká láska.
Palác AXA, stavěný pro Bělu v ulici Na Poříčí v samém centru Prahy, byl polyfunkční objekt inspirovaný stavbami v Americe. Na začátku třicátých let 20. století - v době hospodářské krize - to byl odvážný projekt, který architekt sám zafinancoval. Vznikl nadčasový funkcionalistický skvost s tehdy sedmi nadzemními a dvěma podzemními podlažími, kde byl kromě hotelu AXA i obchodní dům JEPA, kanceláře, restaurace a kavárna, v posledním patře si pak architekt zřídil svůj ateliér.
Plavkyně ČPK Praha s manažerem klubu v roce 1929
Zleva:Lola Krongeigerova, Běla Friedländerová, Marie Tautermannová, Jarmila Müllerová a Ladislav Hauptmann
Foto: Eva – časopis moderní ženy, Public domain, via Wikimedia Commons
Na sportovním konceptu objektu, který byl dominující, se podílela velkou měrou právě architektova manželka Běla. Vznikl tu pětadvacetimetrový plavecký bazén se šesti dráhami a skokanskou věží, který byl nejmodernější v Praze, dále velká a malá tělocvična, kde vedla Běla své kurzy. Palác AXA řídil architekt Václav Pilc do roku 1948, kdy byl rodině komunisty zabaven a kdy on následně emigroval. Běla emigraci odmítla. Nadále provozovala sportovní kurzy, letní tábory, později učila na střední škole a pracovala v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, kde také vedla cvičení pro nastávající matky a matky po porodu. Na rozdíl od svého muže na majetku tolik nelpěla a novým poměrům se v rámci možností snažila přizpůsobit. Dokázala žít i ve skromných podmínkách. Musela to být mimořádná žena. Zemřela v roce 1965, svého manžela přežila o sedm let.
Průčelí hotelu AXA z ulice Na Poříčí (2019)
Foto: JiriMatejicek, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Hotel AXA, který byl po sametové revoluci prohlášen kulturní památkou, byl v restituci rodině vrácen a po rozsáhlé rekonstrukci, kdy získal podobu ze třicátých let včetně replik typického nábytku (původní byl zničen a rozkraden – ostatně jak jinak?), opět slouží veřejnosti. Majitelkou je Bělina vnučka - zubní lékařka MUDr. Běla Friedländerová.
Zdroj info: Kovaříková Blanka: První republika, 2022, archiweb.cz, Wikipedie
Nový komentář
Komentáře
Zajímavý a pěkný článek o podnikavých a šikovných lidech.
Tam jsem chodila se školou na plavání.
Děkuji za zajímavé čtení.
Děkuji za článek.
Zajímavý článek.
Děkuju