Asi to nejznámější z téměř dvou stovek různých revmatických onemocnění postihuje 2x až 3x častěji muže, především mezi 18. a 40. rokem života. Časné fáze jsou ale stejně časté také u žen. První a hlavní příznak jsou bolesti, které se postupně stupňují, projevují se především v klidu, v noci a nedovolují nemocnému spát. Typická je ranní ztuhlost trvající víc než půl hodiny. Úlevu přináší lehké rozcvičení. S notnou dávkou černého humoru se říká, že Bechtěrevik je ideální manžel: brzy ráno vstává, cvičí, chystá všem snídani, a ještě mu to dělá dobře.
Velká prodleva od diagnózy k léčbě
Bohužel, nejčastější symptom Bechtěrevovy choroby – bolest zad není v naší době žádný varovný signál. V kříži bolí téměř každého, už i děti. Možná také proto je mezi prvními potížemi a diagnózou tak velký časový rozdíl. „Před několika lety odpovědělo na náš dotazník 1 008 pacientů. Průměrné zpoždění diagnózy bylo 9,3 roku,“ konstatuje MUDr. Heřman Mann z Revmatologického ústavu.
Cesta proti bolesti
S atletikou musel Milan skončit. Ztratil cíl, smysl. Začal pít, aby zapomněl. Kamarád ho ale po půl roce razantní domluvou „vrátil do hry“. V té době vznikla myšlenka založit nadační fond Cesta proti bolesti. Milan v něm nejen pomáhá prostřednictvím charitativních koncertů, plesů apod. sbírat prostředky na pomoc nemocným, ale každoročně se také vydává na cyklistickou expedici, aby ukázal, že s nemocí lze bojovat. „O své nemoci vím každý den, hlavně v noci, kdy se mi špatně spí. Stav se zlepšil až díky biologické léčbě. Vrcholový sport už pro mě není, ale jsem rád, že mohu dělat alespoň cyklistiku a pomáhat lidem,“ říká.
Čím dřív, tím líp
„Bechtěrev“ je velice závažné onemocnění, které nemocným zkracuje život o 5 až 7 let a podstatně ovlivňuje jeho kvalitu – 30 až 40 % pacientů bývá do 10 let od diagnózy v invalidním důchodu. Čím dřív je choroba diagnostikována a léčena, tím lepší je její prognóza. Bohužel stále ještě mnoho nemocných se k revmatologovi dostává pozdě.
Donedávna spočívala léčba téměř výlučně v mírnění příznaků. I dnes je základní pravidelné každodenní cvičení. Cviky na posílení svalů, správné držení těla, speciální masáže a dechová cvičení se snaží udržet páteř jakžtakž ohebnou, než v posledním stádiu nemoci ztuhne do podoby bambusové tyče. Stále je nutné užívat nesteroidní antirevmatika, která potlačují zánět a zároveň tlumí bolest, byť mají vedlejší účinky. Nové naděje těm Bechtěrevikům, u kterých konveční prostředky nezabírají, přináší moderní biologická léčba. „Poznání imunitních mechanismů v současnosti umožňuje vyvíjet léky, které působí cíleně proti určitým látkám způsobujícím zánět. Jsem rád, že tzv. Terapií k cíli (Treat to Target), biologickou léčbou, můžeme pacientům nabídnout remisi. To neznamená úplné vyléčení, ale dobrý život bez bolesti,“ říká prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., ředitel Revmatologického ústavu.
Diagnóza z krve
Kromě typických příznaků, případně rentgenového vyšetření, ukáže na možnost onemocnění Bechtěrevovou chorobou i vyšetření krve. Antigen HLA-B27 se vyskytuje přibližně u 7 % obyvatel České republiky, ale u lidí trpících Bechtěrevovou chorobou jej lze prokázat až v 90 % případů. Pravděpodobnost onemocnění u osob s antigenem HLA-B27 je tedy až 300x vyšší než u lidí, u kterých tento antigen nebyl zjištěn.
Nový komentář
Komentáře
Dobrý den,
doporučuji zvážit léčbu pomocí 3D pulzní terapie.
Hlavně ať je biologická léčba co nejvíce účinná.
Nepříjemné.
Bechtěrev mi byl prokázán už před 27 lety a není to žádná procházka růžovou zahradou Musím s tím bojovat už celý život je to nevyléčitelné ale bojuji s tím Chce to hlavně stále cvičit Přeji všem Bechtěrevikům ať se jim daří tu potvoru zdolávat