Jak zabavit dítě, které se nudí třeba při cestování, to je věc nelehká. Dítě vyžaduje vaši pozornost, ale vám dochází fantazie. Nejhorší je svěřit dítě chlapovi - viděl jsem na vlastní oči, jak otec absolutně zklamal...
Při jedné cestě vlakem jsem byl svědkem otcovského selhání. Chlapeček asi pětiletý sedel naproti svému tatínkovi a vyžadoval jeho pozornost. Otec si s ním chvíli povídal, ale pak, protože si chtěl číst noviny, začal ukazovat krajinu za oknem.
Ubíhající příroda chlapečka bavila asi dvě minuty a už zase toužil po tátovi. A tak mu tatínek dal do ruky dětský časopis. I ten nevydržel dlouho - vystřídala ho hra v otcově telefonu...
Přišlo mi to smutné a říkal jsem si, že tady není něco v pořádku. Psychologové radí s malými dětmi komunikovat, co to jde. Ale co když vám dochází fantazie? No schválně, na jaké slovní hry si vzpomenete? Já si vybavím tak akorát slovní fotbal a hádání „Myslím si zvíře“ s odpověďmi ano/ne.
Co dělat, když nevíte, jak dítě zabavit při dlouhé cestě?
Milan Malík z DDM Písek radí: „Na cestu se připravte. Dítě bude vyžadovat vaši pozornost, a když vám dojdou slovní hry, můžete sáhnout po zjednodušených deskovkách nebo hrách, při kterých budete s dítětem komunikovat. Dnes se vyrábějí cestovní verze populárních her jako je Quoridor či Osadníci, obdobně jako třeba cestovní šachy.“
Téma dne 25. března 2011: Jak bavíte své děti?
Téma dne je i otázkou na kterou se tentokrát ptám...
- Jak bavíte své děti?
Určitě se vám to již stalo, že vaše dítě vyžadovalo pozornost, ale nechtělo si hrát s obvyklými hračkami. A tak jste musela vymyslet nějakou hru, nebo jinou aktivitu, kterou jste maličké zabavila. Pište mi své zkušenosti s aktivitami pro děti, které pro ně vymýšlíte. Své příspěvky posílejte na e-mailovou adresu uvedenou níže. Jeden z příspěvků ocením krásným dárkem, totiž hru Scrabble - Junior. V předmětu mailu nezapomeňte uvést heslo. Chcete-li mít šanci na uveřejnění, zašlete svůj mail dnes 25. března nejpozději do 15.00 hodin. Délka vašeho příspěvku ať je rovna minimálně délce tohoto odstavce.
- Redakční e-mail: Redakce@zena-in.cz
- Heslo: HRY
Nový komentář
Komentáře
SStream — #4 Za neochotu věnovat se dítěti doba nemůže. To bylo všude řečí, že dnešní tatínkové budou mít k dětem lepší vztah než předchozí generace, protože byli u porodu a mohli si ho budovat dřív. A houby, houby, zlatá rybko. Své partnerky opouštějí ještě snadněji než ti, co své dítě viděli až za týden a věnují se dětem stejně, ne-li méně.
Heslo :HRY
KAŽDY RODIČ BY MĚL ZNÁT SVÉ DÍTĚ A PODLE TOHO
VĚDĚT JAK HO ZABAVIT.MÁ DCERA RÁDA MALUJE,PROTO
MÁ HODNĚ PASTELEK.BAREV A FIXU A HLAVNĚ HODNĚ
PAPÍRŮ (KDYŽ SE DÍLO NEPODAŘÍ).SPOLEČENSKÉ HRY
HRAJEM SPOLU A PAK NUDU NEZNÁME.

Nevím, kdo za to může víc, jestli samotní rodiče nebo ta divná doba. Když jsem ve vlaku potkala rodiče s dětmi, tak to bylo v lepším případě tak, jak to popsal Jakub a v horším to byl řev jak na lesy (jak ze strany dítěte tak ze strany rodiče). Hry, obrázky ani povídání se zpravidla nekonalo a rodiče spíš vypadali, že jsou rádi že ještě žijou. Unavení, naštvaní na celý svět tiše pozorovali krajinu a doufali, že s k nim dítě přidá.... Spíš to ve mě vzbuzovalo soucit než "že něco není v pořádku"...
Máme čtyři robátka cestovat s nima je asi nejnáročnější autem a přes den. Nejraději jezdíme na noc. Ale když už se přesun odehrává přes den, tak určitě co funguje jsou nějaké hry. Třeba typu myslím si číslo, když přičtu odečtu, vydělím .... jaké to je. Nebo broukání melodií různých písniček a děti hádají co to je. Další z klenotnice nápadů je jsem postava z večerníčku a odpovídá se jen ano - ne. A To je baví asi nejvíce.
Na hodně dlouhé cesty se určitě vyplatí vzít si se sebou i nějakou tu sváču a když to jde udělat si přestávku. Do vlaku se dá vzít v pohodě knížka a nebo povídat jen tak z hlavy nějaký příběh. To bychom mohli objet i zeměkouli kolem dokola. Poslouchání je baví. A dobré je taky vzít čverečkovaný papír a může se odehrát lodní bitva nebo piškvorky. Oblíbené je také ZEMĚ, MĚSTO... to se spojí děti proti rodičům, kdo toho vymyslí více.
átéčko — #1 jj, někteří rodiče jsou na zabití
Jo, v úterý při cestě pendolinem do Prahy jsem viděla tatínka se synem. Ten člověk asi nikdy nezvládne výchovu svého synka. Chlapeček byl ještě malý, tak 4-5 let. Chvíli si hrál s nějakým transformerem a pak začal dávat nohy s botama na sedadlo. Už to mi vadilo. Pak se ptal otce, zda půjdou do ZOO a zaplavat si. Otec odpovídal maximálně dvouslabičně a jen se usmíval na svého synka. Usmíval se, i když mu syn začal říkat:"tatínku, ty jsi hovno...hovno hovínko" A tatínek nic, jen se neustále na svého synka usmíval...Maximálně ho pobízel, aby pil džusík.