60869b487bff6image.png

Foto: Shutterstock

Bílkoviny

Bez bílkoviny se neobejde žádný člověk, natož dítě. Při jejich absenci by mělo problémy nejen s růstem, ale také se správným vývojem. Navíc by byla ohrožena jeho obranyschopnost a tělu by trvalo mnohem déle, než se regeneruje po náročnějším fyzickém výkonu. Jenže na druhou stranu neplatí, že čím více bílkovin dítěti dodáte, tím lépe bude prospívat. Dlouhodobé předávkování proteiny jak se jim také říká, zatěžuje ledviny a může vést až k jejich onemocnění.

Minimálně 40 % by mělo být živočišného původu. Platí přitom, že dítě do čtyř let potřebuje na jeden kilogram své váhy 1 gram bílkovin denně. U dětí nad 4 roky je to 0,9 g bílkovin na 1 kilogram tělesné váhy.

Sůl

Tělo se neobejde ani bez soli. Jenže správnou míru zná málokdo. Nebo ji alespoň nereflektuje. Proto jsme ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi na špici s průměrnou spotřebou soli 14 až 15 g na osobu na den. A učíme to i své děti. „Až 80 % kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech,“ říká prof. Jan Janda z České pediatrické společnosti.

Sůl přitom zatěžuje ledviny, vede k vysokému krevnímu tlaku a s ním i k srdečně-cévním onemocněním. Zatímco doporučená denní dávka soli činí pro dospělého pouhých 5 g, u dětí se doporučují dávky mnohem nižší. Kolem 3 gramů na den. A dětem do 1 roku bychom příkrmy neměly solit vůbec. Však jen obyčejný rohlík v sobě ukrývá 0,3 gramů soli. Ve 100 gramech párků pak číhá 6,2 gramů soli.

Cukr

Čím později děti propadnou sladkostem, tím lépe. Přestože se bez cukru naše tělo neobejde, může jej získat z jiných zdrojů, než jsou cukrovinky nebo slazené nápoje a podobně. Maximální doporučené množství jednoduchého cukru u dospělého je 10 % z celkového denního příjmu energie (zhruba 35 gramů denně), Světová zdravotnická organizace (WHO) však doporučuje zůstat na polovině.

Děti do dvou let by se měly potravinám s přidaným cukrem vyhýbat úplně. Předškolní děti od 4 do 6 let by měly spořádat nejvýše 19 gramů cukru denně. Školáci do 10 let mají strop u 24 gramů, od 11 let pak 30 gramů denně.

Nejde přitom „jen“ o riziko obezity, nebo zkažené zuby. Jak ukázaly studie na hlodavcích, třeba takový glukózo-fruktózový sirup vede nejen k obezitě a inzulínové rezistenci, ale také k poruchám paměti a zvýšenému riziku zánětu mozku. Tak proč to riskovat u dětí a činit je závislými na sladkém?

Tuky

Ani bez tuků bychom nemohli žít. Nedocházelo ke správnému využití důležitých vitaminů (A, D, E, K), které jsou rozpustné jen v nich. Tuky jsou ale nezbytné také k tvorbě některých hormonů, chrání vnitřní orgány, pomáhají udržet organismus v teple a podobně.

Čím jsou děti mladší, tím více tuků ve stravě potřebují. Miminka do 4 měsíců věku musí mít stravu složenou až z 50 % z tuků. Kojenci do jednoho roku věku potřebují až 45 %, děti do 4 let až 40 % a starší děti pak až 35 % tuků ve stravě.

Opět ale záleží na tom, jaké tuky dětem dodáte. Smetanová zmrzlina nebo bůček není to pravé ořechové. V jejich stravě by měly být zastoupeny rostlinné i živočišné tuky. Přednost by ale měly dostat ty s obsahem nenasycených mastných kyselin.

Zdroj: Občanské sdružení Výživa dětí a Ministerstvo zdravotnictví ČR

Čtěte také:

Reklama