Vejce se jakožto symbol plodnosti a nového života využívaly k oslavám příchodu jara a probouzení přírody už od pradávna a s křesťanským pojetím Velikonoc neměly nic společného. To až později se i na ně dostaly náboženské motivy. Ženy a dívky je tehdy barvily a zdobily s velkým rozmyslem a dopředu už přesně věděly, které pro koho chystají.
„Pro naše předky každá barva či symbol měly svůj smysl a obdarování koledníka vajíčkem v určité barvě doplněné o konkrétní motiv mělo svůj význam. Dalo by se říct, že velikonoční vajíčka k našim předkům doslova mluvila,“ uvádí znalci historie z Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou s tím, že dříve bylo nemyslitelné, aby se pro koledníky zdobila vajíčka prázdná, tedy vyfouklá. Ta představovala smrt a neobarvená se věšela na krk Moraně (Smrtce) při jejím vynášení ze vsi. Zdobení prázdné skořápky přišlo „do módy“ až koncem 19. století, kdy se zdobená vejce začala prodávat ve větším měřítku i do vzdálenějších oblastí.
Foto: Shutterstock
Barvy vajíček jako zprávy či poselství
Červená je obecně považována za barvu lásky, radosti, krve, vzkříšení či zralého ovoce. V minulosti jí byla přisuzována ochranná moc. Proto se o Velikonocích těšila největší oblibě. Dokonce po ní barvená vajíčka dostala i svůj název – kraslice (ve staroslověnštině se tak řekne červený). „Pokud chlapci v pomlázce převládala červená vajíčka, měla mu budoucnost přinést bohatství, štěstí, zdraví a brzy také svatbu s pracovitou, chytrou a hodnou dívkou s velkým věnem,“ uvádí pracovníci žďárského muzea. Červené vajíčko darované od dívky totiž znamenalo, že k němu chová city více než přátelské.
- K barvě života dopomůže vajíčku červená řepa. Na litr vody s octem jí nastrouhejte kilogram, aby bylo barvivo pořádně silné. Pokud s její pomocí budete barvit zatepla, ale výsledek nebude nic moc, pak můžete nechat vajíčka ještě „dotáhnout“ ve vychladlém barvivu.
Žlutá je barvou slunce, zlata, jantaru, medu, zralého obilí a symbolizuje bohatství. Dostal-li však chlapec žluté vajíčko od dívky, na niž si myslel, dobré znamení to nebylo. Šlo o odmítnutí. Tak docela ale litovat nemusel. „Kdo přinesl domů nejvíce žlutých vajec, rozhodně se nemusel bát budoucnosti,“ popisují pracovníci muzea s tím, že Slované vyráběli žlutou barvu hlavně z kručinky barvířské. Tu dnes těžko seženete, tak můžete zkusit kurkumu.
- Na jeden litr vody s octem dejte zhruba pět polévkových lžic kurkumy. Možné je použít či přidat také kari koření.
Hnědá se pojí s barvou země, v níž se ukrytá síla všeho živého. „Odstíny hnědé jsou odvozeny z přírody, připomínají ovčí vlnu a také hnědé šátky starších žen,“ vysvětlují ve žďárském muzeu. Zároveň však v minulosti mohlo jít i o barvu smutku.
- Na hnědou barvu použijte cibulové slupky. Do jednoho litru vody s octem jich padne alespoň z 25 cibulí. Platí, že čím více slupek a delší doba v nich, tím tmavší odstín.
Zelená barva odkazuje na návrat jara, kdy se příroda znovu zazelená, a tudíž i na vajíčkách symbolizuje optimismus, mládí, růst, zdraví, štěstí a naději. „Byla také synonymem svatby – nevěsty mívaly zelený živůtek. Zelená vejce v košíku slibovala pevné zdraví, hodně práce a mládencům za ženu pilnou, rozumnou a spořivou dívku,“ zní z muzea ve Žďáru nad Sázavou s tím, že tuto svěží barvu naši předci vykouzlili z odvaru mladých kopřiv, špenátu, břízy, jmelí, jetele, listů jasanu, petržele nebo šťovíku.
- V litru octové vody povařte jedno balení mraženého špenátu. V barvivu zastudena ponechte vajíčka co nejdéle.
Modrá barva postupem dějin prošla obratem o sto osmdesát stupňů. Původně našim předkům naháněla strach a podle historiků ji svého času spojovali dokonce i s nemocí a hrůzami moru. S příchodem křesťanství se ale začala pojit s Pannou Marií a představovala naději či nebe.
- Nejrůznější odstíny modré dodá vajíčkům barvivo z červeného zelí. Na jeden litr vody s octem ho nakrouhejte alespoň jeden kilogram. Pro výraznější modrou vsaďte raději na barvení zastudena, kdy vajíčka mohou zůstat v lázni déle.
Černá a bílá barva na tom byly podobně, jako již zmíněná modrá. Zatímco bílá barva dříve symbolizovala smrt (zima, sníh), křesťanství v ní později naopak spatřovalo světlo a čistotu. „Měl-li mládenec většinu vajíček bílých jako padlý sníh, čekal na něj sňatek z čisté lásky, ale s dívkou chudou jako kostelní myš,“ zmiňují její symboliku na kraslicích pracovníci žďárského muzea. Podobnou proměnou pak prošla i barva černá, původně sváteční. Od spojení s životadárnou zemí se vlivem křesťanství přeřadila do sféry noci, démonů a smutku.
- „Černá vajíčka se získávala vařením olšové kůry se zelenou skalicí, obarvením v černé kávě, či vařením v roztoku sazí s rezavými hřebíky,“ radí ve žďárském muzeu.
Barva kraslice však nebyla jedinou symbolikou, která k mužům mluvila. Darovaná vajíčka nesla zašifrované zprávy také pomocí vyobrazených motivů. „Obdržel-li někdo vajíčko s motivem dubu, znamenalo to přání mládí, zdraví a síly, hrábě byly ochranou proti zlu, žalud měl zajistit obdarovanému plodnost, lopatka ochranu stavení před bleskem, srdce lásku, holubice věrnost, jelen dlouhověkost a mužnou sílu, vlnovka (voda, zralé obilí) hojnost všeho,“ dodávají v Regionálním muzeu města Žďáru nad Sázavou. Tak proč nebýt letos kreativnější a nezašifrovat na kraslice pro nejbližší své vlastní tajné zprávy?
Zdroj informací: Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou, Muzeum Příbram, České tradice
Nový komentář
Komentáře
DĚLÁM VŠECHNY,KROM GRANÁTOVÉHO JABLKA A MEDUŇKY
Cibule je nejlepší.
Můžete přihodit pár slupek z červené cibule. U kupovaných vajec jde to růžové razítko odstranit obyčejným odlakovačem. Malá tvrdí, že i jarem a houbičkou. Jinak samozřejmě aceton, technický benzín, ředidlo....