Dobrý den všem,

Takže dnes se vespolek bojíme :o) Já se bojím ráda, miluju horory a kanadské žerty a jsem stará škodolibka, takže se řehtám, když se lekne někdo  u koho byste to nečekali a navíc na své leknutí zareaguje kovbojsky po svém.

Kdysi jsem žila s přítelem, jehož rodiče měli chalupu. Jednu zimu tu chalupu navštívili kradeníci a neskutečně jí zrychtovali a víc věcí rozbili, než odnesli. Dostali se do chalupy tím,že vyrazili zadní dveře a prostě se pustili "do práce"....

Přítel byl chlap jako hora a když se dělo bezpráví, ihned se změnil v ochránce a bránil by tělem kohokoliv a cokoliv...

Jednou jsme byli  na té krásné chalupě na víkend a zašli jsme do lesa na houby. Já strašpytel jsem stále kontrolovala, kde je, sbírali jsme muchotráuky a on se dost bavil tím,že když jsem čučela po mechu, tak na mne "kukal" za bukem a nebo házel šišky a radoval se, jak se lekám a jak vejskám strachy...

Na ty houby jsem, hospodyně dobračka, udělala s sebou svačinu-čerstvý chleba s máslem, vajíčka na tvrdo, nějakou tu súšu....
Kombinace vajec na tvrdo a čerstvého chlebíku udělá v zažívacím ústrojí "své" a já slušňačka bych si NIKDY neulevila větýrkem před nikým, poněvadž jsem přeci víla...Tak jsem celý den zadržovala to, co lidskému organismu není cizí, ale myslím, že by u toho měl být každý sám... :o)))

Den byl veselý, utekl, houby jsme našli, odvezli na chalupu, později večer hurá do pelíšku do patra chalupy, přítel už usínal a na mne to přišlo... Šmarjá, co teď, v břichu mi to vřelo a cítila jsem, že to zadržování celý den nezpůsobí větýrek, ale chlapskej vražednej prd asi i s bleskem a  tak s oroseným čelem jsem opatrně začala odkrývat peřinu, že poběžím dolů na WC a prostě si ulevím tam, jenže pohyb mého maličkého těla s bříškem plným tvrdovaječnočerstvochlebních plynů uvolnil ránu a tak zvučný prdorandál, že přítel v tu chvíli vyletěl z postele, strhl z hřebíku vzduchovku a tupou šavli a vyběhl z pokoje dolů po schodech a řval: Zlodějiiiiiii!!!!!

Myslel, že ta rána byla od toho, jak nám zas vykopli kradeníci dveře od chalupy :o) A to při tom - to já jsem jen přestala být v tu chvíli vílou a válela jsem se po zemi a řehtala se mu,jak se lekl.)))
Tak to je tak, když se lekne chlap :o)

Hezký den přeje Baronka z Kratihájů

Milá vílo Baronko.... tak tohle nemá chybu! Díky! Meryl

Reklama