Zná to snad každá maminka. S kočárkem je každá cesta dobrodružstvím a překážkovou dráhou. Začíná to snesením kočárků z bytu ze schodů a náročným procházením dveří. Když zvládnete manévrování na rozkopaných chodnících,naštve vás bezohlednost řidičů MHD a nevšímavost spolucestujících.
Po kočárkovém maratonu se vracíte domů a čekají vás další disciplíny jako výstup do patra, ať už s dítětem v náruči,nebo v kočárku. Urazit pár metrů v tomto „meziprostoru“ dá maminkám mnohdy zabrat víc než hodina v posilovně.Na mokrých schodech a namrzlých chodnících začíná ta pravá „bojovka“. Přímo u vstupu do domu hrozí na kluzkém povrchu nebezpečné pády. A to jsme na prostoru „před vlastním prahem“, se kterým můžeme něco udělat.
I v bytovém domě může být líp
Žijete-li ve vlastním rodinném domě, máte to jednodušší. Jste flexibilnější a případnými drobnými stavebními úpravami nejste vázáni na žádného souseda ani majitele.Možností, jak si usnadnit cestu ven, máte několik. Kreativitě se meze nekladou. Hůř na tom jsou obyvatelky bytových domů. A ještě hůř ty, jejichž dům nemá výtah. I tady je ale možné něco pro bezproblémový pohyb po společných prostorách udělat. Stačí své požadavky (prezentované ideálně jako nápady na zlepšení společných prostor) představit sousedům a domluvit se.
Dveře, které vydrží otevřené
Několikery dveře dokážou ztrpčit život. „Mně osobně by strašně usnadnily pohyb po chodbě našeho domu dveře, které by zůstávaly otevřené. Když přicházím z nákupu, v jedné ruce tašku a druhou koordinuji kočárek, moc možností, jak si je podržet, nemám. Stačila by mi i nějaká mechanická dveřní zarážka,“ říká Ivana Jelínková z Prahy. Dveřní stavěče s pružinovou brzdou přitom nejsou vůbec drahou záležitostí. Pořídíte je okolo pěti set korun. Ani jejich montáž není nijak složitá, obvykle stačí pár šroubků.
Nájezdy
Nahradit chybějící nájezd pouze volně položenými prknynení zrovna ideální. Prkna se vám můžou smeknout, posunout, překlopit a kočárek s nimi. Nad schody nejlépe a nejjednodušeji vyzrajete připevněnými sklopnými nájezdy třeba z ocelových profilů. Zajistíte tak bezpečnost sobě i svému dítěti. Využít je mohou také lidé na invalidním vozíku. Tyto nájezdy se nejvíce používají na venkovních schodech vedoucích k vchodovým dveřím. Cena závisí na velikosti, kterou potřebujete. Jeden metr čtvereční páru nájezdových pruhů vás vyjde přibližně na dva a půl tisíce korun.
Schodišťové plošiny
V domech, kde není výtah, může k překonání schodů pomoci tzv. schodišťová plošina. Je primárně určena pro vozíčkáře a lidi se sníženou pohyblivostí. Využít ji mohou samozřejmě i maminky s kočárkem. Cena za takovou plošinu už je ale o něco vyšší, pohybuje se přes 100 tisíc korun. Výhodou je ale její multifunkční využití. Ocení ji tedy více lidí v domě.
Jak postupovat
Vzhledem k tomu, že se ve všech případech jedná o takové úpravy, které zasahují do původního stavu společných prostor bytového domu, je nutné promluvit si o tom se členy společenství vlastníků bytových jednotek či bytového družstva a nechat si plány schválit. Buďte připraveni, že byť se nejedná o nijak vysoké pořizovací sumy, některým sousedům se to nemusí líbit. Mohou mít pocit, že tato úprava není pro ně a proč by měli vynakládat ze svých peněženek něco, co oni sami neocení. Pokud se vám nepodaří většinu z nich přesvědčit, nevzdávejte to. Zkuste nabídnout, že vše zafinancujete sami. Uvidíte, že tato cesta jim vadit nebude. Proč taky.
Možnosti financování
Náklady na pořízení prvků, které vám ulehčí život, nejsou, vyjma schodišťové plošiny, dramaticky vysoké. Navíc nemusíte je platit ze svých úspor. Na tyto účely si totiž můžete vzít výhodný úvěr ze stavebního spoření. Raiffeisen stavební spořitelna poskytuje výhodné úvěry jak jednotlivcům, tak právnickým osobám, tzn. bytovým družstvům a společenstvím vlastníků bytových jednotek. Jsou daleko výhodnější než klasické spotřebitelské úvěry.
Investice do zdraví se vyplatí
Není to otázka pohodlí, ale především zdraví a bezpečnosti. „Vliv opakované zátěže, jako je přenášení kočárků, malých dětí a těžších břemen je prezentováno souborem obtíží, jejichž vznik často souvisí s vynucenou nefyziologickou pozicí zatěžované části těla (např. páteř, horní končetiny). Ve stručnosti hovoříme jednak o tzv. funkčním syndromu postižení, zejména v oblasti páteře, kde může docházet ke svalovému přetížení či blokádám páteřních kloubů a žeber, v horším případě je možná i organická příčina obtíží, jako je výhřez meziobratlové ploténky s neurologickými důsledky. Mnohdy dochází i k přetížení svalů a šlach na horních či dolních končetinách s častým sklonem k recidivám,“ říká ortoped MUDr. Richard Branald z I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK.
Více informací najdete na www.rsts.cz
Nový komentář
Komentáře
mně už se to netýká, ale dcera když cestuje MHD tak pokaždé nadává jaká je to hrůza
minule se jí stalo, že musela čekat na další autobus protože v tom co přijel již byly kočárky 2 a řidič ji nechtěl vzít i když tam místo bylo
Děti už máme odrostlé kočárkům. Občas to byla síla, dostat se někam, od malých výtahů, přes auta zaparkovaná na chodníku, kde byl zákaz ..... o šalinách ani nemluvě.
nejhorsi je to v zime,nikdo nebere ohled ze i maminy s kocary chodi ven,proc prece odhrabavat chodnik?
Nikar — #16 loni mi kvůli sněhu na chodníku cesta s kočárkem trvala jednou tak dýl než normálně takže si taky myslím že by se mohlo s tímhle něco dělat
To zažívám dnes a denně. Mám ročního syna v kočárku a výtah půl patra nade mnou nebo pode mnou. Půl patra musím denně seskákat po schodech, abych se dostala ven První měsíc po narození syna, jsem se bez manžela nedostala z domu.
U nás ve městě není k žádnému lékaři přístup výtahem.
Takže buď má mamina doprovod, co hlídá kočárek dole, aby si zloděj nepřilepšil. Nebo je mamina Rambo a vytáhne ho nahoru i s dítětem a nebo ho nechá dole pod schody a nezbývá než doufat, že ho po návratu ještě najde.
No zrovna nedávno jsem to řešila když se mi narodila malá a musela jsem ji přihlásit na pojišťovně. Pojišťovna v 2 patře. Výtah tam sice byl, ale k výtahu vedlo asi 8 schodů, takže jsem se s tím kočárem tam pěkně mákla.
děti mám už velké ale také jsem to zažila
Nikar — #16 zlsatá pravda. a to nemluvím o úzkých regálech v obchodě že člověk neprojede ke kase
jsem ráda, že už mám děti velké a tohle už mám za sebou
Vím, že má reakce bude trochu mimo mísu...ale...co mě nejvíce štve je, že i když se snažíme, budujeme bezbariérové doby, výtahy, nájezdy... ale co takové chodníky v zimě? Jak má matka s kočárkem projet hromadu sněhu, která je u chodníku? Chápu, že se sníh odhrnout ze silnic musí, ale silničáři nikdy zřejmě v zimě nejezdili s kočárkem, protože by věděli, že pokud jen projíždí po silnici sem a tam, a neodhrnout z nájezdů sníh jinam, tak se horko těžko silnice přechází.
naše malá už bude mít dva roky, tak už se nám kočárkové období krátí, nehledě k tomu, že v něm už moc být nechce. Bariery jsou dost problém, ještě větší problém pro mě byl, když jeden "dědek" z okolí parkoval běžně u rušné silnice tak, že neprojel kočárek (přitom kdyby jej jen o kousek víc dal na příč, kočárek pro jedno dítě by určitě projel. Nehledě k tomu, že v okolí bylo několik míst k parkování, ale to by pán musel kousek popojít. Obejít se místo dalo buď po schodech nebo přes dva bloky. Ještě, že mám nosičku, šátek ... Radši, než bych se nervovala...
Mám doma týdenní miminko, moje první. Ještě jsem venku s kočárkem nebyla, a docela mám z těch bariér obavy ...
my máme MHD prevazne nízkopodlažnú
Ještě před půl rokem jsme bydleli v prvním patře bez výtahu, kočárkárna u sklepů, které ovšem nebyly v přízemí, ale ve sníženém přízemí, takže několikrát denně jsem chodila 2 patra do kočárkárny a zpět, syn ještě nechodící. Teď bydlíme ve zvýšeném přízemí a syn už chodí, paráda. Ale stejně jsem si kvůli MHD pořídila ještě druhý kočárek, který je snadno složitelný a hlavně ho unesu.
Ano, děvčata. Maminy s malými dětmi a kočárky to měly, mají a budou mít vždycky komplikovanější. Každá z nás si asi zažila něco z toho, co už tu je někde napsáno. Denkas - zvýšené první patro ještě jde. Mám dvě dcery -jsou od sebe 12 měsíců a 13 dnů, protože byl přestupný únor :D! Bydleli jsme v 7. patře na novém sídlišti a výtah dost často nejezdil. Takže: v jedné ruce taška s nákupem, na jednom boku jednu dceru a v bříšku druhou. Když pak už byly obě na světě, tak jsem čekala na pomoc. To bych asi fakt nezvládla. Ale ještě musím napsat o raritě našeho města. Na náměstí byl udělán podchod pod rušnou silnicí, ale byl tam takový sešup do dost velké hloubky, že ani chlap nemohl kočárek s děckem ukočírovat! Dala bych těm, kteří jsou zodpovědní za různé stavby /podchody, metro, vstupy do budov nebo chodníky .../kočárek nebo invalidní vozík, ať si svůj návrh nejdříve odzkouší. Abych všem nekřivdila, vím, že někde se už přizvou zástupci svazu invalidů, zda některé parametry jsou vyhovující, ale o zástupcích "svazu maminek" jsem zatím neslyšela.
Mám většinou dobré zkušenosti s cestování s kočárkem MHD, překvapilo mě, že mi i sami lidi nabídnou, že mi s kočárkem pomůžou. Akorát někdy nechápu, že když někteří lidé vidí kočárek, že se musi vehementně cpát např. do autobusu, aniž by nechali mě s kočárkem v pohodě nastoupit. Praha by měla mít podle mě každou stanici metra bezbariérovou, v tom docela pokulhává.
pravě jsem poprve těhotná a všech těchto překážek se bojím když fakt někdy vidím mamnky s kočarem jak bojují tak je lituji
mě spíš vadí, když stojím půl hodiny s kočárkem ve frontě na poště, kde je přetopeno a NIKDO není ochoten mě pustit před sebe..ale co se divím,jako těhotnou mě jen párkrát pustili v tramvaji sednout...holt dnešní doba
kdy se dalo fyzicky jsem odtahala kočár a kde ne tak jsem tam šla s dítětem v nosítku na břiše