Málokdy se dívám na televizi a když už, tak se snažím vybrat pořad, který mne o něčem poučí, či mi trochu otevře mé ochablé obzory. I naše televizní společnosti se po revoluci začaly zajímat o ekologii. Nevím, kdy jsem si uvědomila co slovo ekologie vůbec znamená, ale myslím, že v dobách mého dětství snad ani neexistovalo. Ještě zřejmě nebylo tak aktuální. Anebo bylo málo používané.

Tedy po shlédnutí několika ekologických pořadů, které mi přiblížily situaci ohledně stavu ovzduší, ozónové díry, kyselých dešťů, ubývajících pralesů a jiných blížících se katastrof, jsem o tomto, bohužel, nevýdělečném (v tom bude asi ten největší problém) a neatraktivním tématu začala přemýšlet.

Je jasné, že ze dne na den se nic změnit či zachránit nedá.
Pomalu jsem ale začala docházet k názoru, že i když se nám stále žije dobře a pohodlně na této planetě, mým dětem už by se zde tak hezky žít nemuselo.
Nejsem žádná aktivní ekoložka a moje zaměstnání jsou dokonce většinou ekonomického rázu, ale zvolila jsem si svou malou ekologickou pomoc.

Všechen odpad pečlivě třídím a spolu s dětmi ho chodím vyhazovat do barevných kontejnerů.
Děti už vědí, že modrý je na papír a žlutý na plast……

Ptáte se, jak jsem na to přišla?
Nemůžu totiž zabránit znečisťování ovzduší ani mýcení pralesů a ozónovou díru také těžko slepím. A tak je to to jediné, co já jednotlivec udělat můžu.
Možná to někomu přijde směšné, i mne to kolikrát přijde jako pramálo užitečné, ale vždy si říkám, že kdyby to tak dělal každý, tak už to tak málo není.

Když vidím kohokoliv zahazovat cokoliv na zem, ihned se ozvu a nejsem k těmto věcem lhostejná. Nepřála bych vám vidět můj výraz, pokud vidím něco takového přímo někde v přírodě.

Nedávno mi udělala radost herečka Klára Issová. Přečetla jsem si s ní rozhovor v jednom časopise, který byl převážně o její úspěšné kariéře. Ke konci článku se zmiňovala o svém soukromí a nenechala si ujít příležitost popsat „to své“ třídění odpadu.
Doslova tam uvedla, že dokonce odtrhává plastová okénka z papírových dopisních obálek. A položila tam dotaz, zda někdo neví co se doopravdy s roztříděným odpadem děje dál. „Nerada bych to dělala zbytečně“, dodala.

Neví  snad někdo z vás co se děje s roztříděným odpadem?

A tak se moji potomci už teď ode mne dozvídají, co slovo ekologie znamená.
Chci, aby pochopili, že nárůst populace je obrovský a logicky stále rychlejší. A jestli se přibývající miliardy lidí nezačnou k přírodě chovat jinak, tak nás ta příroda se svými produkty nebude brzy schopna všechny uživit.

Je důležité aby věděli, že je třeba se vším šetřit a neničit půdu, vzduch a vodu odpadky, protože bude na nich, jak dlouho se na naší planetě ještě bude dát žít. A také bude na nich, jak to oni zase vysvětlí svým dětem.

Tak jsem vás tímto chtěla požádat, zda byste také nemohli poučit to vaše potomstvo. Protože to už by nás bylo víc………….