Je to toužebně očekávaný projev života ještě malého plodu v děloze. První pohyby svého děťátka může matka čekat mezi 15. až 18. týdnem těhotenství. Pokud je žena prvorodička, pohyby cítí později. První pohyby bývají jemné a sotva znatelné a matka je nemusí hned poznat. Lépe je vnímá, když je sama v klidu, než při nějaké činnosti nebo ve spěchu.
Ultrazvukové vyšetření však ukáže pohyb miminka daleko dříve. Lékař může sledovat jeho srdeční činnost hned od počátku jeho vlastní aktivity. Pohyb plodu lze utrazvukově zachytit již od konce druhého měsíce. Tyto první pohyby jsou nekoordinované, plod se většinou hýbe celý. Postupně se pohyby zjemňují a zlepšuje se koordinace. V pátém měsíci těhotenství se plod pohybuje na takové úrovni, jako donošené dítě po narození.


Pohyby se během těhotenství vyvíjejí, stejně jako se vyvíjí celý plod. Síla a rozsah pohybů souvisí se zvětšující se svalovou hmotou plodu. Typ pohybů a jejich četnost také souvisí s rozvojem nervové soustavy. V pátém měsíci se plod dokáže dotýkat něčeho, na co narazí, otevírá prstíky. Dokáže otevřít ústa a strčit si do nich paleček. Cucání palce u některých dětí přetrvává až do období po narození. Budoucí miminka můžou mít i škytavku. Škytání může matka cítit jako rytmické záškuby. Není se čeho obávat, je to zcela přirozený a obvyklý jev. Nejvíc matka pociťuje pohyby svého miminka mezi 28. a 34. týdnem těhotenství. Dítě je již dobře vyvinuté a ve svém „bazénku“ má relativně dost prostoru. Budoucí maminky tak mohou samy pozorovat, jak na holém bříšku najednou vyjede boule, která se pohybuje a dítě „kope“.


Tato aktivní činnost ale miminku nevydrží do konce těhotentví. Vlivem růstu začne být prostor bříška těsnější a pohyb dítěte je náročnější. Důležité je, aby pohyb dítěte neklesl ze dne na den. V tom případě by měla matka okamžitě informovat o stavu svého lékaře.
Lékaři sledují pohyby, srdeční tep plodu a činnost děložního svalstva při pravidelných návštěvách v poradně. Vyžívají speciálních přístrojů – monitorů.


Každý vyvíjejíci se plod má svůj biorytmus. Ten se někdy nemusí shodovat s biorytmem matky. Každý plod, i když je ještě v matčině lůně, je individualita. Některé mají pohybovou tendenci větší ráno, jiné večer nebo v noci. Miminko v děloze spí, vzbouzí se, protahuje se, pohybuje se. Spánek ale většinou netrvá déle než půl hodiny.

Pohyby plodu je třeba hlídat hlavně v poslední třetině těhotenství. Každých 12 hodin je nutné zaregistrovat pohyb dítěte, jeho „kopání“. Pokud matka nepociťuje žádný pohyb nebo naopak cítí hodně rychlý pohyb po delší dobu (např. dvacet minut), mohou obě situace naznačovat, že něco není v pořádku. Budoucí matka by v takovém případě měla okamžitě kontaktovat nejbližší porodnici nebo svého gynekologa.

TÉMATA:
ZDRAVÍ