Kdysi dávno v jedné vesnici žil na jednom hospodářství pantáta řezník a měl psa Alíka. Řezník byl dobrák, ale občas se stalo, že ho lidé viděli, jak pobíhá kolem domu a zlobí se na svého psa. To pokaždé, když se Alíkovi v nestřežené chvíli podařilo ze stolu, spíže nebo kamen ukořistit nějakou tu masitou dobrotu. A nemálokrát se stalo, že mu musel řezník i kožich vyprášit, aby si z toho loupení vzal Alík ponaučení.
Pes to byl chytrý, moc dobře věděl, co se stane, když nějaké to jelítko nebo šunku smlsne, ale ta vůně ho vždycky tak omámila, že zapomněl na zákazy. Ale že byl řezník dobrák a měl společnost psa při práci rád a dobře věděl, jak mu vůně všech dobrot kroutí čenichem, uzavřel s Alíkem úmluvu. V ní stálo, že co spadne na zem, bude psa, a co naopak bude na stole, ve spíži, na policích či na kamnech, toho se na oplátku Alík nikdy nedotkne.
Alík, ale nevěděl, kde si tak vzácnou smlouvu uschovat. Nejdříve ji schoval do boudy, pak ji zkoušel zahrabat v záhoně, ale hned ji zase vyhrabal, pořád nevěděl, kde bude opravdu v bezpečí. Pak si všimnul kočičky Micky, jak se vyhřívá na sluníčku, a požádal ji o pomoc. Ta souhlasila a odešla smlouvu ukrýt na půdu. Ale najednou si ani ona nevěděla rady, kam ji schovat: do starého koše, truhly či skříně, nakonec požádala o pomoc myši, ty přece jen znají na půdě kdejakou schovávačku.
Dny a týdny a měsíce ubíhaly a Alík i pantáta spolu vycházeli bez nesnází. Až jednou řezníkovi při práci upadl na zem veliký kus šťavnaté šunky a Alík po ní v okamžiku skočil a pelášil na dvůr. Tu ho počal řezník s kyjem nahánět a křičet, ať mu maso vrátí. Alík se zastavil, položil maso na zem a povídá: „Cožpak jsi zapomněl na naši úmluvu? Co je na podlaze, to je moje.“ Řezník se zakabonil, protože mu dobrého kusu masa bylo líto, a povídá: „I nejsem si jist, jak jsme to spolu ujednali, dones mi smlouvu ukázat a uvidí se.“
Alík se rozběhl za kočkou a prosí ji, aby mu smlouvu donesla. A Micka hned utíká na půdu za myšmi. Žádná z nich si však už na žádnou smlouvu nemohla vzpomenout, dávno totiž papír rozkousaly na tisíc kousků a udělaly si z něj hnízdo. Kočka na ně zavrčela a odešla s nepořízenou za pejskem. Když tu neblahou zprávu slyšel, bylo jeho žalostné vytí slyšet až dlouho do noci, a ani pak nepřestal žalovat Měsíci na svůj osud.
A od těch dob všichni pejsci honí kočky v naději, že některá z nich přece jen tu památnou smlouvu přinese, a kočky prohánějí myši, aby svému slovu dostály a smlouvu vydaly.
Jana Piňosová, vítězka kategorie: Maminčiny/tatínkovy/babiččiny/dědečkovy pohádky
Soutěž: William
Nový komentář
Komentáře
gerda: Ale zas plátěná vazba s drakem tam je. Že by byla různá vydání se stejnou obálkou a různými názvy?
Ťapina: ta pohádka patří mezi ty naše národní, takže se bude určitě vyskytovat všude možně. Aspoň je vidět, že se kvalitní pohádka dokáže prosadit. Mně se tam líbí i ilustrace, barevně je to nádhera. Už se těším, až to budu mít hezky svázané a jsem zvědavá, jak se popasují s tou plátěnou vazbou s drakem.
gerda: Tak to já jsem měla na mysli jinou knihu, a fakt mám dojem, že od Erbena. Co vím jistě, že se to jmenovalo doslova "Proč pes na kočku vrčí a kočka myši hubí"
gerda: Mne by to bavilo. Že já se místo překládání nedala na archivářku nebo něco podobného :-)
Kadla: to je jak v detektivce, že?
gerda: Tak vidíš, tak i autor Vítězslav Kocourek (viz níže) opisoval a ještě se dostal do čítanky pro druhou třídu ZŠ
.
Holky, tak já jsem si přes neděli dala práci, abych vypátrala, jak to přesně je a tady jsem s informací: Pohádka v knize sice je, ale autorem NENÍ Erben, jak jsem tady mylně psala!!!! Je to výbor českých pohádek, kde je Erben taky, ale knihu sestavili pracovníci katedry pro český jazyk pedagogické fakulty UK v roce 1954, a ta pohádka o zvířátkách má tohoto autora: JAN KOŠÍN Z RADOSTOVA, Národní pohádky, 1883. Kdo by chtěl vědět přesně, o jakou knihu jde, píšu: ĆESKÉ POHÁDKY. Sestavil kolektiv katedry pro ČJ a literaturu ped. fakulty UK, Jan Červenka... a další, ilustroval Václav Karel, vyšlo v SNDK v roce 1954, stálo to 32.70 a pohádka, o kterou jde, se jmenuje PROČ SE HNĚVÁ PES NA KOČKU A KOČKA NA MYŠ, je na stránkách 153-155. Knihu jsem po strašně dlouhé době opět vzala do ruky a zopakovala si, že obrázky na rubu desky den/noc jsou z obou stran knihy, ne jen vpředu a vzadu. A protože tu knížku mordovaly tři generace, rozhodla jsem se, že si ji dám svázat, protože k ní mám citový vztah
- takže se na mě Japino nezlob, že jsem všem vnucovala Erbena, ale pravdu jsem tedy měla v tom, že skutečně už autora má a že je to pohádka již staršího data, ne asi tvým tatínkem vymyšlená - ledaže by to byl Jan Košín z Radostova!!!
Kadla: To jsem ráda, že dědicové Erbena nebudou žalovat jenom mě, ale i Vítězslava
Japina: Já žádnýho Kocourka jako autora pohádek neznám :-). A je pravděpodobný, že jen zpracoval tu Erbenovu verzi (jak píše níže Gerda)....
Kadla: Přiznávám, že můj taťka se Vítězslav Kocourek nejmenuje
Tady píšou, že je to v Čítance 2 - je tam seznam povídek, básní a pohádek z čítanky a píšou, že autorem téhleté pohádky Proč pes honí kočky a kočky honí myši je nějaký Vítězslav Kocourek.. - viz níže:
Čítanka 2 (měkký obal) Modrá řada Český jazyk a literatura
Obsah učebnice:
Malí čtenáři, František Hrubín
Babí léto
Padá, padá pán, Jan Vladislav
Zvědavý vrabec, František Hrubín
Krátký výlet, Olga Hejná
Hop a hop a hup!, Milena Lukešová
Tři koťátka, Vladimír Sutějev
Tygr a blecha, Hana Doskočilová
Babička vypravuje pohádky, Božena Němcová
O šídlu, kohoutu, kačeru a houseru, František Bartoš
Co vědí chytré děti, Jiří Havel
Nestarej se, ženo má!, lidové říkadlo
Pan učitel, lidové říkadlo
Jak Krtek ke kalhotkám přišel, Eduard Petiška
Začínám, Josef Kolář
Podzim
Mlha, Miroslav Florian
Vítr, František Nechvátal
Hrdinové, Josef Kožíšek
Paní Kočka, Josef Brukner
Paní, vy už zase ječíte, Pauline Barnesová
Už se v tom vyznám, František Nepil
Pohádka o hadích nožkách, Hana Doskočilová
Hádanky, František Hrubín
Ťapy ťap, Daisy Mrázková
Bratříčkové z dýně, Olga Hejná
Dášeňka čili život štěněte, Karel Čapek
Óda na lelky, Emanuel Frynta
Moucha, Emanuel Frynta
Červotoč, Emanuel Frynta
Mlékovod, Svatopluk Hrnčíř
Vánoce
Štědrý večer, Jiří Žáček
Proč je v lese tráva nízká, Jan Vladislav
Písnička o vrabci, Václav Čtvrtek
Hádanky, Jozef Pavlovič
Broučci, Jan Karafiát
Kráky krák, František Kábele
Říkanka kuchařská, František Kábele
Rýba, Daniel Hevier
O utopeném úhoři, Pavel Šrut
Jak Vochomůrka vynalezl sněhovou kouli, Václav Čtvrtek
Vánoce u muminů, Tove Janssonová
Dárek, Milena Lukešová
Zima
Slůně, Jan Vodňanský
Povedený rozhovor, Olga Hejná
Tři pánové, Olga Hejná
Říkanka, Alois Mikulka
O rezaté veverce, Daniela Fischerová
Proč havran skáče, Leo Pavlát
Já Baryk a mé sýkorky, František Nepil
Mlynařík, Ladislav Stehlík
Mlynařík, Josef Lada
Příhody malého Kořínka, Ljuba Štíplová
Liška, František Branislav
Pohádka o jaguárovi, Alois Mikulka
O znaku rytířů z Nákla, Oldřich Sirovátka
Byla jedna bublina, Jan Vodňanský
Bylo jedno povidlo, Jan Vodňanský
Jak medvěd vařil povidla, Václav Čtvrtek
Medvídek Pú, Arthur Alexander Milne
Předjaří
Zimní ticho, Daniela Fischerová
Co stačí k jaru, Daniela Fischerová
Hádanky, Josef Brukner
Jak se chodí do světa, Jiří Žáček
NAP LETIČU ESAZ LAPSAZ, Pavel Šrut
Sníh a sněženka, Marie Kavková
Proč se sova za dne skrývá v lese, Jan Vladislav
Na šikmé ploše, Josef Hanzlík
Rozpočitadlo pro pekaře, Josef Hanzlík
PROČ PSI HONÍ KOČKY A KOČKY MYŠI, Vítězslav Kocourek
Neposedná guma, František Branislav
Mistr skoku pro něco, Rudolf Čechura
Žirafa u fotografa, Ludwik Jerzy Kern
Jak si housenka pletla kabátek, Ondřej Sekora
Deset malých černoušků, Josef Brukner
Pipi napíše dopis, Astrid Lindgrenová
Velikonoce
Kuřátka, Kamil Bednář
Jak se nechtělo housatům na svět, Jozef Pavlovič
Říkanka, lidové říkadlo
Hanýžka a Martínek, Jindřich Šimon Baar
Kámen v botě, Milena Lukešová
Anička malířka, Eduard Petiška
K čemu by byl kosu nos, Jan Skácel
Proč je rosnička pilná, Jan Skácel
Správný kluk, Kamila Sojková
Říkanka, lidové říkadlo
Oženil se had, Jiří Havel
Zlatá tráva, Daisy Mrázková
Jaro
Na jaře, František Hrubín
Malované počasí, Josef Brukner
Volání o déšť, Josef Brukner
Svátek slimáků, Josef Brukner
Ptačí řeči, Jiří Žáček
Hádanky, Olga Hejná
O kocourkovi, který mluvil, Josef Lada
Píseň o jahodě, Jaroslav Seifert
Čertí plácek, Marie Voříšková
Milé děti školou povinné…, Miroslav Horníček
Sluníčko, Jiří Suchý
Malé kotě, Jiří Suchý
Uspávanka se studánkou, Jan Skácel
Trpajzlík Jim, Pavel Šrut
Trpaslík, Josef Václav Sládek
Jak očarovat čarodějnici, Vladimír Hulpach
Zahrada, Jiří Trnka
Léto
U vody, František Hrubín
Mravenčí ukolébavka, Zdeněk Svěrák
Jak vypadá tatínek Šíma, Zdeněk Svěrák
Hodiny naší rodiny, Daniel Hevier
Kulový blesk, Ludvík Aškenazy
Hádanky, Pavel Kopta
Bob a Bobek natírají, Vladimír Jiránek,
Jaroslav Pacovský, Jiří Šebánek
Vy nevíte, komu máte vykat?, Daniel Hevier
Habásek, Daisy Mrázková
Svátek smíchovského strýčka Svatopluka, Jiří Havel
Babičko, Milan se asi zbláznil, Ilona Borská
Koberec a pišingrové drobečky, Miloš Macourek
Seznam literatury
teb: A šíření pohádky mi nevadí, budu jenom ráda, o to přece v téhle soutěži jde.
teb: gerda: Děkuji, beru tu jako náplast na mou uraženou ješitnost
Japina: ta květinová pohádka je mimořádně pěkná! A věřím, že je originální, ta se povedla a má pěknou pointu.
Japina: Ta je ale moc krásná!
Tuhle pohádku jsem neznala. Posílám ji mailem svým známým, doufám, že ti to nevadí.
Tak jsem se trefila
Japina: není to tahle? http://www.skatulata-batolata.cz/index.php?page=pribehy&id=81&lid=10&category=1
teb:
Zkusím to:
http://www.skatulata-batolata.cz/index.php?page=pribehy&id=81&lid=10&category=1
Japina: No, pokud sem hodíš přímý odkaz na tu pohádku....nechce se mi to hledat. Ráda si ji přečtu. Teď, ke kafíčku
Meander: to by mohlo být docela zajímavé
. Něco takového bych uvítala, byla by sranda