Babičkou ve třiceti? Že to v našich krajích není možné? Ale je. I když sama jsem tomu původně nechtěla věřit. Podle vyprávění kamarádky by se dal natočit film. Ale i takové věci se dějí.

Jana byla pohledná dívenka, která si ve svých třinácti stále hrála s mladšími kamarádkami - oblékaly panenky, vozily kočárky. Jenže najednou přišla rána pro celou rodinu. Žačka 8. třídy základní školy otěhotněla. Děvče si asi od hraní s panenkami odskočilo hrát si na maminku a na tatínka. Janinka si ve své naivitě a nezkušenosti ničeho nevšimla, až když jí začalo podezřele růst bříško a navíc jí nebývalo "dobře", maminka ji vzala k lékaři. Obávaly se žaludečních problémů, ale z interny se šupem ocitly na gynekologii. Už se nedalo nic dělat, Janinka byla ve třetím měsíci. Rodiče byli v šoku, dcerka jim ochotně sdělila, kdo je původcem „neštěstí“. Ne, Janinku nikdo neznásilnil. Ani ji nesvedl chlípný „stařec“. Otci bylo 14. Nikdo si nevšiml, že by s ním chodila, nikdo je neviděl spolu, prostě se to stalo...


Sešly se rodinné rady – padaly nadávky, výčitky, ale nic se nevyřešilo. Oba mladí rodiče byli pod zákonem, ani úřady si s tím nevěděly rady. Na ukončení těhotenství už bylo pozdě.
Nastávající otec nebyl a ani nemohl být trestně stíhán a odsouzen, protože byl v době „činu“ nezletilý. Zplnoletit ho nemohli, protože svatba v tomto případě nepřicházela v úvahu – byly to vlastně ještě děti a neměly ani občanské průkazy. Janinka mezitím chodila se zasněným výrazem, bříško se jí vzdouvalo a nikdo z okolí nevěděl, na co myslí a zda si vůbec uvědomuje, co to je být těhotná. Nadále navštěvovala základní školu. Jenže vysvětlete prvňáčkům, že ta holka z vyšší třídy je těhotná. Byli vyjevení a doma vyprávěli o spolužačce, která má velké břicho. Rodiče si stěžovali a ředitel milou Janinku vyhodil ze školy 2 měsíce před jejím ukončením. Aby také ne, Janinka byla těsně před porodem. A tak nedokončila ani povinnou školní docházku.

Janinka porodila zdravou holčičku – obě rodiny se radovaly. Tedy aspoň tak vypadaly. Mladičká matka vozila kočárek, dále se usmívala na celý svět a člověk by si myslel, že snad vozí panenku jako ještě před pár měsíci. "Babička" se poctivě o dceru starala, vypomáhala i rodina "pachatele".
Jak to dopadlo? Je to jak v červené knihově, ale skončilo to happyendem. Janince bylo osmnáct a byla svatba. Vzala si otce své dcery, která už navštěvovala školu, a v následujících letech si pořídili ještě dvě děti. Jen nevím, zda Janinka sama dokončila své základní vzdělání.

A proč nadpis Babičkou ve třiceti? Mamince Janinky totiž bylo 30, když se stala babičkou. Nevím, zda jí závidět. Ale já bych se v takové situaci nechtěla ocitnout. A naštěstí mi to nehrozí. Já se narozdíl od „babičky“ stala ve třiceti teprve matkou.

Dovedete si představit být ve 30 babičkou?
Co byste dělaly v takové situaci?
Znáte podobný případ?
Odsuzujete to?

Napište mi svůj názor na redakce@zena-in.cz