Děkujeme čtenářce Libuno za první příspěvek na dnešní téma. Není sice o jejím oblíbeném, ale o nenáviděném, ale to vůbec nevadí.
Vážená redakce, nezapomenu na doby svého mládí, kdy jsem nesnášela rajčata. Pro jejich aroma. Po letech se to samozřejmě změnilo.
Nicméně, na co nezapomenu do své smrti, byla nechuť ke "koprovce". Tu vařila moje zlatá babička, neboť zahrádka nebyla daleko, dědeček ji měl rád. Ale já, coby nejstarší vnouče, u bábinky trávila spoustu času. Takže občas bývala koprová omáčka s domácím knedlíkem. Babička velice dobře vařila i pekla, ale pro mě toto jídlo bylo "osudné". Kopr je samozřejmě velice aromatické koření. Ale... Ode mě vždy zaznělo: "Babičko, proč děláš tu omáčku s tou trávou"?
Léta přešla, já jsem se vdala.
Dnes vařím tu osudnou "koprovku" zcela normálně. Já si za ta léta zvykla, svým dětem jsem ji vařila od útlého mládí, dnes na ni nedáme dopustit.
Co mě dnes velice mrzí? Že se již dnes své zlaté babičce nemohu omluvit za tu "omáčku s trávou". Jsou to již 4 roky, co není mezi námi. Moc ráda bych jí poděkovala.
Libuno
Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.
No vidíte, jen jsem si přečetla váš příspěvek, hned jsem dostala chuť na rajče a koprovku.
A co vy milé ženy-in, napíšete nám také o svých chutích? Které jídlo milujete a které byste nepozřela?
Nový komentář
Komentáře
co napsat o svých chutích..... jako dítě jsem nesnášela špenát, dodnes mám v paměti družinu, kde jsem seděla nad studeným špenátem, který jsem nesnášela skoro půl hodiny, učitelka hlídala, abych talíř neodnesla, nesnědla jsem ho teplý, natož studený, ale nedalo se nic dělat, nacpala jsem ho jak sysel do tváří, ale uběhla s tím jen do šatny, dveřmi jsem už neprošla a ohodila co se dalo, pak volali bratra a ten chudák musel všechno uklidit, mě bylo zle, ale dozor v jídelně vyhrál a to bylo hlavní, pak jsem nesnášela zde zmíněnou koprovku, rizoto bylo za trest, škubánky jsem pozřela jen omaštěné, bez máku, jak šly roky, moje chutě se měnily, no vlastně neměnily, jen přibíraly do obliby dříve neoblíbené pokrmy, nebudu to natahovat, dnes mi chutná všechno, absolutně, ani si nevzpomenu, že by mi něco nechutnalo, ... nechutné, co?
Koprovku mám ráda! jak s masem a knedlikem ,nebo jen s vajíčkem a bramborama!
Mně vařila babička koprovku s brambory a s vajíčkem, nedávno jsem si na to vzpomněla a uvařila to pro dceru a pro mne. Mňam, to bylo dobrý. Akorát chlapi mi to doma nepozřou, tak to bylo jen pro nás dvě.
Koprovka patří k těm několika jídlům, která nepozřu, kdybych měla být o suché skývě.
sludka — #9 ...protože na vojně to není rajská, ale UHO s rajským protlakem
Rajskou a koprovou omáčku mám ráda a dokonce i manžel , třebažd na začátku manželství rajsou omáčku nesnášel. Říkal, že ji měšli neustále l obědu na vojně. Od doby co máme vnoučata a často u nás tráví hodně času a jejich zamilované jídlo je rajská, tak se ji naučil jíst a dokonce i s kolínkama. Zato koprovou omáčku děti nejedí, ale tu zase vaříme , když vnoučata u nás nejsou. Taky do kulajdy musím dát jhodně kopru.
Protože jsme v důchodu, tak často vaříme i obyčejná jídla jako škubánky a mákem nebo opečené. Taky často vaří o česnečku.
Kromě ryb, které já nejím , ale manžel si v nich libuje tak si je připravuje sám. Jenom na vánoce mu připravím kapra. Ludmila
Koprovku nejím, asociace. Když jsem byla malá moje maminka ji vařila, ale jednou jí řezník prodal zkažené maso, nevšimla si toho a tak skončila v nemocnici a nám ostaním v rodině bylo příšerně zle, ten kopr za to nemoh, ale od té doby ho snesu jenom v kyselých okurkách
vodfon — #1 já taky, koprovku miluji s vajíčkem a bramborama
syn miluje jakékoliv omáčky
ahá, já podle nadpisu myslela, že babička použila kuchařku "Vaříme s marihuanou"
Koprovku miluju. DOBROU koprovku!
Tak koprovka je jedno z mála jídel, která nemusím.
ja mela vcera krenovou omacku s kusem uzenyho... mnam
Jů, koprovka!!! I když v týhle dlouhý zimě by taková opravdová omáčka s trávou nemusela bejt špatná
Ják já, bych si dala koprovku s domácím knedlíkem.