Milý Radku,

doufám, že jsi už po obědě, protože jestli tohle budeš číst, tak Ti asi bude kapat hladová slina od úst.

S manželem, tenkrát ještě přítelem, jsme se k sobě sestěhovali dost mladí. Já čerstvě po maturitě. Něco jsem uvařit uměla, ale pravé zázraky kuchyně mě naučila manželova babička.
Babička sloužila zamlada jako děvečka na panském. Sloužila na nějakém zámku na Slovensku u šlechty maďarského původu. Pracovala také v kuchyni, kde lecos pochytila. Později se vdala a s dědou si koupili hospodu. Babička pracovala jako šéfkuchařka. Jejich speciality byly vyhlášeny široko daleko. Pak přišla válka, vše jim sebrala, i střechu nad hlavou. Odešli do Čech. Babička pracovala ve výrobně čokolády a zase se lecčemu naučila. V důchodu si koupili domeček na Slovensku a půl roku žili tady v ČR a půl roku na Slovensku. O domeček se nyní staráme my mladí. Manžel měl jednou geniální nápad, jak  mě naučit vařit. Vzal již ovdovělou babičku s námi na týden na Slovensko na dovolenou. Manžel opravoval náš domeček a babička si mě vzala do parády - resp. k plotně.
Naučila jsem se několik speciálních slovenských jídel. Jako třeba kapustnicu - u nás zelňačku, kapustní slýže - nudle se zelím - na sladko i se škvarkama, maďarská jídla - pravý segedín z čerstvého zelí, maďarský guláš, který musíte začít vařit ráno, aby byl hotový k večeři, nezahušťovat v žádném případě moukou a vařit ho v papiňáku je prý největší prohřešek, na českou klasiku rovněž došlo - svíčkovou, poctivou bramboračku a několik specialitek - uvařit čokoládu, několik sladkých zákusků.

U babičky se láska k vaření asi dědila, její syn, manželův strýc je vyučený kuchař. Vyhrával jednu soutěž vaření za druhou, pak učil budoucí kuchaře mňamky a i to, jak má být prostřeno, jak má jídlo být načinčané na talíři.
Jednoho dne můj známý myslivec donesl půlku srnce. Prý, že jsem moc bledá a srnčí mi udělá dobře na mou sněhovou pleť. Srnčí jsem v životě nedělala, babička mě nenaučila a propadal jsem panice. Manžel zavolal na pomoc strýce. Strýc ochotně maso naporcoval, naučil vykosťovat a poradil prima recepty. ídlo, se kterým vždy machruju, když k nám má dorazit ctěná návštěva je ze srnčí kýty nebo plecka, dobré je také dančí nebo mufloní. Ale srnčí mi chutná nejvíce.

Dobře odblaněné srnčí lehce naklepeme, okořeníme směsí koření na divočinu. Připravuji si koření vlastní a co nejčerstvější. Rozdrtím jalovec, přidám trochu bazalky, nastrouhám trochu muškátového květu, rozemelu tak jeden - dva hřebíčky a kápnu pár kapek citronu. Nejdříve maso potřu máslem, pak posypu kořením, nechám v chladu do druhého dne odležet. Pak pozvolna peču do měkka (třeba i 4 hodiny) a podlejvám pivem, může být i černé. Jako přílohu většinou dělám pečené brambory. A nesmím zapomenout na hermelínovou omáčku. Nastrouhám 3 hermelíny, nechám je rozpustit v kastrůlku na cca čtvrtce másla, až jsou rozpuštěné, přileju necelý hrníček mléka. Maso na talíři poleju touto omáčkou, na omáčku dám plátek citronu a na citron kopeček brusinek.
Bohužel fotku nemám, vždy to sníme tak rychle, že ani nestíhám nafotit :D.
Po škole vaření se strejdou mi bylo jasné, že v téhle rodině asi nezhubnu :D.
A ještě na závěr... Něco na rčení, že láska prochází žaludkem opravdu bude.
Po jednom srnčím hodování mi kamarád mého manžela řekl: "Miluju, když žena umí dobře vařit. Když ve stáří láska zevšední, pleť povadne, vrásky vyskáčí, prsa spadnou ke kolenům, tak bych svou ženu nikdy neopustil kvůli mladé, krásné s pevnými prsy. A proč? Protože by mě na stará kolena sralo zase žrát párky s rohlíkama."

Tak Radku, mažu zpátky k plotně. Vařím pravý segedín z čerstvého zelí.

Vaše Vlaďka006

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milá Vlaďko006. Díky za zajímavý recept. Zvěřinu mám rád a zatím největší bomba byl kanec na šipkové omáčce mého přítele Michala, který si kvůli tomu neváhal natrhat šípky.

K obědu tu mám nugátový croissant, ale nebojte se, já se dnes odměním… A ten kamarád má pravdu, otázkou je, jak to bude u nás doma, až mi polovička zestárne (bujarý smích). Měla by ta moje holka něco vymyslet…

A závidím vám vaši babičku. Zkušenosti lidí, co to umí, jsou nenahraditelné. Někdy stačí malá drobnost a výsledek je neuvěřitelně proměněný.

Téma dne pokračuje. Pište, pište. Těším se na vaše recepty i povídání o nezapomenutelných žranicích.

Turnaj v samolodích běží ZDE: VYHRAJTE TO, NA CO MÁTE CHUŤ

Napište nám na redakční e-mail

redakce@zena-in.cz

a třeba právě vás vyberu a dám vám na konci dnešní editace dárek. Jaký – sledujte novinky dovíte se to během dne!