Foto: Shutterstock
Emilka nikdy nebyla zrovna vyžle, ale svou postavou se stále ještě držela v normě. Za poslední rok se ale zakulatila natolik, že pediatr na poslední preventivní kontrole zdvihl varovný prst. Pokud bude takhle pokračovat dál, dopracuje se k pořádné nadváze. Nařídil jí více pohybu a méně sladkostí, které má v oblibě.
„Dostali jsme kontakt na výživovou poradkyni, a ta mi pro dceru sestavila jídelníček. Žádné hrůzy v něm nejsou, udělala to tak, aby chutnal i dítěti. A doporučila, abychom zavedli jen jeden mlsací den v týdnu. Že si odpočine žaludek i zoubky. Emilka, ač s nechutí, souhlasila. Slíbila, že se přestane dožadovat cukrátek a nahradí je raději ovocem. Už to vypadalo, že se nám bude redukce hmotnosti dařit, jenže to by s námi nesměla bydlet manželova matka,“ kroutí hlavou Sabina, která svou tchyni přistihla přímo při činu. Právě své vnučce tajně podstrkovala lízátko, aby o tom rodiče nevěděli. Jak vyplulo krátce na to napovrch, rozhodně to nebylo poprvé. Ani naposled.
„Myslela jsem, že mě budou muset křísit. Tak my tady platíme za drahé jídelníčky, nakupujeme všemožné suroviny a milá babička je za tu hodnou, která chce holčičce dopřát! Na, vezmi si, když tě rodiče týrají hlady! Hned jsem na bábi naběhla, že takhle tedy rozhodně ne, ať respektuje naše pravidla. My jsme rodiče, my máme zodpovědnost. A co ona na to? Jen se ušklíbla, že to přeháníme. Prý je jen dobře, že Emilka není žádná vyzáblina, ale pořádný kus holky. Nemusíme se strachovat, stejně z toho brzy vyroste,“ líčí Sabina, která viděla rudě. Tchyni rázně zakázala pokračovat v záškodnické činnosti a svěřila se s novinou manželovi. I ten měl s matkou následně rozpravu. Jenže zmohl to samé, co jeho žena. Vůbec nic. Láskyplná babička vnučku tajně vykrmuje dál.
„Holce nemá smysl nic říkat, vyčítat. Je ještě dítě, snadno vábení sladkostí podlehne. Ale že si nedá říct ani zkušená ženská, to mě zaráží. Nepomáhají výhrůžky, vysvětlování ani prosby. Má svou hlavu a je rozhodnutá jediné vnouče neošidit o sladká potěšení, jako to činíme my, rodiče. Prý aspoň někdo musí mít zdravý rozum,“ zlobí se Sabina. Dceru ale od babičky izolovat nechce ani nemůže. Žijí totiž v jednom domě.
„Stěhovat se kvůli sladkostem, to už mi přijde přitažené za vlasy. Stejně ani nemáme kam. Ale je to tady fakt začarovaný kruh. Přece nenecháme Emilce zničit život! Jak toho ale docílit, netuším,“ krčí rameny zoufalá matka.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
SABINA
Problémy v souvislosti se společným soužitím rodičů a prarodičů se objevují často právě v rozdílnosti výchovných metod a přístupů k dětem. Vzácným úkazem jsou prarodiče, kteří plně respektují hranice svého vlivu, které nastavují rodiče jejich vnoučat. Porušování těchto hranic, zvláště když jsou tyto nastaveny ze zdravotních důvodů, které mají dítě chránit, je přesně tak jak Sabina říká „záškodnická činnost“
Prosazování svých názorů na úkor dítěte a bezohlednost spolu s vyjadřovaným nerespektem k rodičovské kompetenci je situace, která bohužel volá po tvrdém a nekompromisním nastavení hranic.
V tuto chvíli řeší Sabina dvě dětské polarity. Pochopitelnou dětskou neschopnost „odmítání slastí“ v podobě sladkostí u Emilky, na druhé straně infantilní zarputilost babičky. Jsou prarodiče, kteří vytvářením koalic s dítětem proti rodičům získávají pocit moci a převahy a toto konání jim přináší pocit lásky v podobě spikleneckých tajemství. Často je pod tímto konáním hluboké vztahové téma, související s nepřijetím svých „vedlejších životních „rolí a neochota ustoupit z hlavní pozice vedení a rozhodování, který přísluší rodičům dítěte. Probíhá tichý souboj z nedořešené separace, zvláště když k ní nedošlo fyzicky, což se vyskytuje všude tam, kde bydlí dvě generace společně.
Na místě Sabiny bych uspořádala společné sezení - rodiče s Emilkou a babička. Před Emilkou bych babičce znovu vysvětlila rizika, která hrozí v souvislosti s nadměrnou konzumací sladkostí a před Emilkou bych babičce poděkovala za to, že se v zájmu Emilky bude držet nových pravidel odměn, protože jistě nechce své vnučce vědomě ubližovat, má ji ráda a chce, aby byla zdravá. Navrhla bych jiné odměny - typu nedoslazovaného sušeného ovoce, oříšky a jiné dobroty, které jsou v rámci stravování akceptovány. Babička může znovu odměňovat pochutinami, které jsou tolerovány a ponechala bych ji tímto pocit vyjmečnosti.
Pokud i tato nabídka selže je skutečně na místě zvažovat, zda tento přístup k nererspektování rodičovské kompetence, který se bude promítat do budoucna i v dalších rovinách, nepotřebuje mediační či terapeutické sezení pro možnost dalšího společného soužití bez striktního omezování styku.
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Nemohla by na další kontrolu s vnučkou k lékaři s ní jít babička? Možná potřebuje, aby ji poučila autorita v bílém plášti a asi by těžko uspěla se svými argumento "z toho vyroste". To jí chce založit cukrovku od dětského věku?? Holčičce bych taky ukázala fotky, jak může v budoucnu při vykrmování vypadat a to by nesměla být ženská, aby jí na dobrém vzhledu nezáleželo.
Tak když chce tchýně si vnučku uplacet, protože to tak vypadá. Tak proč ji raději nekoupí nějakou maličkost. Omalovánky, malou hračku, pastelky,..a pak si spolu s tim mohou hrát. Děti snědí sladkost a co dál? Nuda. Ale když si s budou hrát, tak to to dítě víc ocení. My tu naposledy měli pět pravnoučat, jedna holka. Jeden kluk měl svátek. Tak oslavenec dostal dárek a ještě všichni malý autíčko. No a všichni měli radost.
Jen tak na okraj, cituji: "Tak mi tady platíme za drahé jídelníčky.." Paní Hájková, mám urputný pocit, že kdybyste v redakci za každé "mi" místo "my" za poslední dva roky dostaly pět korun, tak už máte koupené dvě nové redakční Tesly v nejvyšší možné výbavě i s osobním věnováním od Elona.
No, jeden z mnoha důvodů, proč bych nechtěla bydlet s tchýní. Ani s vlastní mámou. :D Protože jsem dost citlivá na jakéhokoliv zasahování do výchovy a fungování mé rodiny, no a se 4 dětmi prostě řád mít musíme, jinak by nás to stádo převálcovalo a sežralo ke svačině. Upřímně, mnohem větší problém než bába se mi zdá, že rodiče nechali sedmileté dítě vyžrat se tak, aby musel zakročit lékař. Moje děti se taky někdy chovají, že by jim půlka krávy a náklaďák nudlí nestačil...ale mají ohromné množství pohybu. To se pak snese i ta čokoláda od babiček. Mě osobně babička kdysi dávno každé prázdniny cpala cukrem, což se negativně projevilo na mých zubech, což mne později stálo dost peněz. Takže vlastní děti držíme v tomto více na uzdě, ale zakázáno to nemají, protože všichni známe, že zakázané chutná nejlépe. Moje tchyně má obsesi na lízátka a tyhle srajdy urputně kupuje a každou návštěvu dětem strká, protože je lituje, že nemají denně tabulku čokolády :), ačkoliv ví, že je u nás nikdo není a končí v koši. Děti celkově nejsou blbé, takže by měla paní z článku dcerce vysvětlit, že lízátko od babičky brát nemá a že jí to má říci klidně sama, žádné tajnosti. Každopádně, moc nechápu drahé jídelníčky. Co jedli předtím? Rodina, co vaří a nepoužívá polotovary, necpe se cukrem a solí a nejí fast / junk food, nepotřebuje speciální jídelníčky. Málo cukru, méně soli, hodně pohybu a zařadit zeleninu, luštěniny a vajíčka, a jste v pohodě.
K článku - "nařídil jí více pohybu a méně sladkostí" - jestlipak rodiče zařídili taky to doporučené více pohybu, nebo to "spláchli" tím drahým jídelníčkem od výživové poradkyně? Možná by pak to jedno lízátko zas tolik nevadilo. Těžko říct, nakolik to Sabina zveličuje, a nakolik se do toho promítá negativní vztah k tchyni jen tak z principu, protože je to tchyně. Možná by pomohlo vzít babičku na tu další prohlídku u lékaře, pro některé lidi je bílý plášť nezpochybnitelná autorita a co řekl pan doktor, to je svaté. No a taky to vysvětlit té Emilce, velká je na to dost, aby uměla říct "babičko děkuju, ale tohle já nesmím, byla bych nemocná".
U nás byl vždy opačný problém. Moje babička vyčítala mým rodičům, že mi snad nedají najíst a že umřu na souchotě, neb jsem hubené vyžle. Mí rodiče tu a tam vyčítali mně, že patrně nedám potomkům pořádně najíst, protože se jim dají žebra počítat jak na radiátoru. A já mám cukání říct snaše, že by to dítě měla víc krmit, protože vnučka je průsvitná jak jarní vánek, který by ji odfoukl. Ale zatím jsem si vždycky včas vzpomněla, že to holt asi máme v rodině, a že to zatím všichni nějak přežili a na ty souchotě nikdo neumřel, a v zájmu rodinných vztahů radši neřeknu nic.
Jo a ptám se, co mám eventuálně vnučce přivézt, protože ona má podle mého sladkostí doma dost a další ode mě už nepotřebuje, nicméně miluje čokoládu. Takže sem tam jí nějakou koupím, byť je to proti mému přesvědčení.
Jaká "pochopitelná neschopnost dítěte"? Asi máme doma mimozemšťana. Když měl potravinovou alergii (ještě ve školce), věděl naprosto přesně co smí a co nesmí a co se stane, v případě, že to poruší. Normálně jsme to probrali, našli jsme alternativy a bylo to. A byla jsem úplně v klidu. Babička mi pak nasazovala psí hlavu, jak je to chudák dítě týrané, když ona mu nabídla čokoládu a dítě ji odmítlo. Chudinka. Tak jsem jen konstatovala, že pokud dítěti chce způsobovat těžké zdravotní problémy, tak ať pokračuje v tom, co dělá. V první řadě to musí mít v hlavě srovnané to dítě, pokud zrovna není po lobotomii, nebo těžce retardované, je schopné to pochopit. Protože ta lákadla jsou vždy a všude... škola/školka, různé odměny za účast v soutěžích, atp. Takže domluvit se s děckem, nabídnout mu alternativy, které pro něj budou dostačující a zásobit jimi i babičku, která to lízátko "neumí" nahradit a dávat mu balíčky i do školy, ať může odolávat pokušení dlouhodobě. Nečekat, že si všichni sednou na zadek, protože dítě je obézní, nebo má alergii.. Udělat si pořádek doma a pak ať si babča dělá co chce..
Babičku zbavit svéprávnosti.
U nás by byl cirkus, kdyby toto naši dělali. Ale holka v sedmi letech už by mohla pochopit, že sladkosti nejsou zdravé a jestli nechce být jak bečka, měla by je omezit. Každý z toho nevyroste, tlustý jako dítě i jako dospělý. Malá je jak žingla, vždycky byla, ale ani tak nedostávala sladkosti často. Brala to docela dobře, ale jednou mi paní v šalině řekla, že jsem na ni moc přísná. Malá mě bránila - já už jsem měla zmrzlinu, a ještě dostanu lipánka a banán, a doma můžu stláskat sladkého kolik chci a víte co, já ani nechci.
Nejsem zastáncem sladkostí u dětí. Sama nejsem ten typ ženské, co musí stále jíst čokoládky, keksíčky, zapíjet do sladkým džusíčkem nebo pojídal různé bonbony. Vnuk se zakulacoval a já, když byl u mne, jsem ho naopak "týrala". Jedl syrovou zeleninu, vařené hovězí maso, ráno se mnou cvičil, sprchoval se chladnou vodou a brala jsem ho sebou na turistické pochody. Děcko se musí hýbat. Ano, někdy k obědu jsem mu uvařila luštěninovou polévku a palačinky nebo nějaké třeba bramborové placky. Ale jako oběd a hlavní jídlo. Když jsem ho sebou vzala k moři do Černé Hory, měl mít sebou z domu na cestu svačinu. Jenomže - měl plný batůžek bonbonů a keksíčků. 80 dkg různých bonbonů! Ty jsem mu zabavila a vrátila je jeho mamince po příjezdu z dovolené. Lízátka a cukrátka, to je návykové asi tak, jako u dospělých cigarety. To dítě pak nechápe, proč mu to někdo nechce popřát. U babičky, možná, začíná stařecká demence. Známá, které začínal alzheimer, takto překrmovala mladého psa, kterého měl v jejich společném domě její vnuk. Ovšem, vnukova partnerka ostře proti babičce zakročila. Byla sice "zlá", ale babka alespoň ty "dobroty", po kterých pes putoval na veterinu, omezila. Vykrmovat jejich dítě, to už si netroufla.
Je to takový osobní folklór některých dědečku a babiček. Více rozmazlují, ale všechno má své limity. Pokud jejich vnoučata se obalují a tloustnou, bylo by dobré najít zdravý rozum a přísun sladkostí omezit. Vše je na dohodě obou stran. My máme dvě vnoučata 6 a 9 let a přestože jim nezakazujeme sladkosti, máme se synem a snachou dohodu na určité míře. Jelikož je půlka naší rodiny z Japonska a tam mají přece jen zdravější stravovací nároky ,tak je to snadnější. Navíc vnučka dělá balet a hru na harfu a tam je potřeba také zejména u baletu hlídat váhu a pohybovou flexibilitu. Bohužel, někteří prarodiče své vnuky a vnučky zásobují sladkostmi i přes to, že to není vhodné a rodiče si to nepřejí. Mají totiž v sobě pocit, že omezit jim sladkosti je jim škodit. Opak je pravdou.
Sabina to musí nějak vyřešit i kdyby se nakonec měli odstěhovat. S babkou je to těžké a evidentně se s ní nedá domluvit... Něco podobného si užila moje nevlastní mamka se svou matkou. Její dcera taky od mala bojovala s nadváhou a taky na doporučení lékaře nastavili dietu, no ale babička si postavila hlavu a tajně vnučce dávala sladkosti, taky nepomohli domluvy ani hádky. No a jak to dopadlo, že... Nevlastní sestra, jelikož se nedodržela doporučená dieta, tak se dopracovala k růstové a hormonální poruše, v pouhých 9letech měla menstruaci a vypadala na 15let. Teď je ji 19let a má akorát velké zdravotní potíže.... Neříkám, že u Sabininy drcery to může být stejně, ale s babkou to musí nějak vyřešit, hlavně babka hazarduje se zdravím dítěte. Nevím jak tohle řešit, ale nejlepší by bylo se babky zbavit.