K mezigeneračním nedorozuměním dochází často, když si mladí lidé hledají partnera, a ten není podle gusta jejich rodičů či prarodičů. Paní Světla má jiný problém, nemůže přijít na chuť novému partnerovi své maminky.
Nejen rodiče občas nesouhlasí s volbou partnera svých dětí. Rozvodovost je v naší zemi vysoká, a tak není divu, že si rozvedení partneři hledají partnera nového. To ale není případ paní Světly, jejíž maminka si našla ve dvaašedesáti letech nového přítele.
„Táta zemřel před rokem,“ říká Světla, „a ten novej... vůbec nechápu, jak to máma mohl tátovi udělat.“
Jak to celé bylo?
Světla žije se svým manželem, dvěma dětmi a maminkou v rodinném domě, který postavil její otec Vladimír. Ten je ale již rok po smrti a Světla na něj byla hodně fixovaná. „Byla jsem jeho jediná dcera, tak je pochopitelné, že si mě táta předcházel,“ vzpomíná s drobnou melancholií v hlase. „Když jsem se jednou vrátila z práce, přiběhla Áda a celá rozzářená povídá: Máme novýho dědečka! To byl teda šok.“
V obýváku seděl se Světlinou maminkou statný padesátník. Usměvavý a hlučný. „Představil se jako Albert. A mamka na něm mohla oči nechat - to nepochopim...“
Ani manžel Světly ze stále častější přítomnost bodrého Alberta není dvakrát nadšený. „Samozřejmě že bych nechtěla, aby mamka byla sama,“ vysvětluje Světla, „i jsem jí to říkala. Ale doufala jsem, že si najde někoho... někoho staršího, normálního. Albert je, s prominutím, stokilové ušmudlané čuně. Táta byl vždycky elegantní, voněl, byl to chlap s osobnostní, ne jako ten... škoda mluvit.“
Světla se bojí nechávat děti s babičkou, protože nechce, aby se s Albertem stýkaly. Situace není nijak vyostřená, ale občas nastanou konflikty. „Je mi trapně okřikovat padesátiletýho mužskýho, ale on si klidně, když to řeknu naplno, prdne a ani se nezačervená. Ještě se tomu směje a děcka se po něm samozřejmě opičí,“ stěžuje si Světla.
Albert je invalidní důchodce, proto je s maminkou paní Světly často a hodně času tráví u nich. „Nemá skrupule, vůbec ho nenapadne, že by se mohl nějak přizpůsobit domácnosti, do které takhle vpadl.“
Abychom Albertovi jen nekřivdili, je nutné říct, že se snaží pomáhat. Jenže není dvakrát zručný, tak většinou o jeho pomoc nikdo nestojí.
„Někdy přemýšlím, jestli to nedělá kvůli baráku,“ uvažuje Světla, „má syna, ten si s ním v ničem nezadá. Táhne mu na třicet a místo pořádný práce jen střídá brigády. Naštěstí k nám moc nechodí, ale kdykoli přijdou oba, snažíme se vypadnout. Máma je jak slepá, pořád mu podstrojuje a říká mu Aloušku tohle, Aloušku tamto... jen aby se Aloušek náhodou nepo-“
Co bude dál?
„Mluvila jsem o tom s manželem, a on si s Albertem šel promluvit,“ popisuje poslední konflikt Světla. Ano, dopadlo to fiaskem. „Albert se vlídně usmál, a pak se zeptal, u koho že to jsme doma? Jak si něco takovýho vůbec může dovolit, v domě, který postavil táta! A mamka, ta řekla, že se přece nebudeme hádat, že je nám takhle dobře. No, nám takhle dobře tedy není. Už jsme začali zvažovat možnosti stěhování - to přece není možný, aby se člověk na starý kolena takhle zbláznil...“
Nový komentář
Komentáře
Gloria — #15 Znáš ten případ nebo "nového dědečka" konkrétně? Protože posoudit někoho jen z toho, že prdí, to se mi zdá odvážné
mineralka7 — #14 Je mi jasne ze dcera se s tim musi smirit, ja jenom rikam ze "novy dedecek" neni nic moc!
Gloria — #12 Ono všechno závisí na úhlu pohledu - třeba ten chlap není vůbec tak špatnej a dcera je prostě jen naštvaná, tak ho nedokáže vidět oběktivně. Dva lidé nikdy nemůžou být stejní, je jasné, že když si maminka našla po tatínkově smrti jiného muže, že zkrátka JE JINÝ. Dcera by se měla smířit s tím, že to je volba její matky a nikoliv její. Pořád se říká, jak mají být makty toleratní vůči partnerům svých dětí - ale že by to mělo platit také obráceně už ty děti nevidí. Nechci nikomu křivdit, kdo ví, jak to doopravdy je...jen nabízím jiný úhel pohledu.
Anai — #9 Ja bych tedy neslevila, to v zadnem pripade, radeji bych zustala sama!
Stokilove usmudlane cune ktere "prdi" nepovazuji za zadny zazrak, kam dala maminka oci?
Anai — #9 Víš co, třeba ta máma ani neslevila, to tak může vnímat jen dcera. Mně taky syn řekl, že by nečekal, že si najdu chlapa jako je ten můj, že myslel, že to bude nějaký uhlazenější a společensky úspěšnější typ (to jsme se jen tak bavili, to proti příteli nebyl žádný protest
). Jenže já si našla motorkáře, který sice může působit jako pirát, který kašle na konvence, ale já jsem s ním narozdíl od exe opravdu šťastná. Nenudím se s ním a život je daleko zajímavější. Výběr mezi 40 - 50 lety byl mezi chlapy docela velký, ale mně se prostě zalíbil tenhle
Anai — #9 Není Světla ta dcera? Jinak víceméně souhlasím
Copak 62 let jsou "stará kolena"? Za 5 let moje situace, tak se čertím
. Jak víte, mou vášní je dávat lidi dohromady a ujišťuju dceru paní Světly, že situace na trhu s chlapy ve zralém věku je přímo zoufalá! Světla udělala jen dobře, že slevila, jinak by zřejmě zůstala sama. Albert ji evidentně manžela nepřipomíná, je pravým opakem a třeba i ta jeho animálnost ji vyhovuje 
.
pajda — #5 Je velmi pravděpodobné, že dceři patří nejméně čtvrtina domu, takže si nemyslím, že tam bydlí neoprávněně. Vůbec mě nenapadlo, že by si snad vlastní jídlo neplatili a že by neplatili energie, vodu a podobně. Zvlášť když je matka v důchodu. Kromě toho víme, že mnozí rodiče postaví dům a chtějí, aby jejich dítě bydlelo s nimi, zvlášť když je to jedináček. Někteří dělají i scény, když se mladí chtějí odstěhovat. Dceřiny obavy chápu. Zvlášť po tom, co ten člověk řekl jejímu manželovi.
Toleruju přítele mé matky, ale jen jednou se pokusil nás dávno dospělé a samostatné " vychovávat" a dokonce se vměšovat do soukromých věcí. Za rámeček si to nedal a od té doby je klid.
Tady pokud nemá rodina svoje soukromí, je opravdu na čase vypadnout. Nebo si to svoje soukromí v domě zařídit.
pajda — #5 Holka může být ráda, že je máma šťastná. Barák stavěli její rodiče, takže si nemyslím, že by měla kecat mamce do toho, s kým tam bude žít. Tatínek si ji předcházel a to ten nový nemá zapotřebí a to už se holčině asi nelíbí, toho si kolem prstu jen tak neomotá.
Altamora — #3 a dcerunka není vyžírka? Bydlí zadarmo, maminka pomáhá, seč může, tatáínek, dkoud byl, tak dával první poslední...nedokážu nijak odhadnout, jestli je opravdu problém v Albertovi nebo v tom, že přišla konkurence. Z článku to nevyplývá. Osobně bych buď zařídila vlastní byt, je-li to možné a aAlberta potkávala jako každého jiného souseda, nebio se odstěhovala. Rozhodně bych mámě nemluvila do života, přišlo by mi to neomalené a nevychované.
Ach jo... upnutá na tatínka, který je po smrti, upnutá na barák. To není hezká situace. Chlap je asi jiná nátura, ale pokud se líbí mamince, musí paní stěžovatelka držet ústa a krok. Jediná možnost je nastolit si pravidla, aby se obě domácnosti vzájemně neobtěžovaly. Nebo si pronajmout jiný byt. Ač obavy lze pochopit, tohle jednání mi přijde vcelku nezralé.
Nemusí to dělat kvůli baráku, ale je velmi pravděpodobné, že je to vyžírka, kterému vyhovuje zadarmo se najíst a napít. Maminka má asi potřebu se o někoho starat. Mezi vrstevníky těžko najde muže, který stojí za to. Ti jsou zadaní nebo hledají partnerky mezi těmi o mnoho let mladšími.
asi by mi taky takovej chlap "nevoněl", ale Světla by si měla uvědomit, že nemá právo kecat své matce do jejího života
co kdyby to bylo obráceně?? 
Nevím, jaké máte uspořádání bydlení v domku, ale holt je čas zvednout kotvy. Nebo bude maminka nešťastná