Babičky jsou většinou miliónové. Babičky jsou většinou ty, které vnoučata rozmazlují a snášejí jim modré z nebe. A pak jsou také babičky, které svá vnoučata sice milují, ale když to jde, klidně pomluví je i jejich rodiče. S jednou takovou se potýká Lenka a tohle je její příběh.

Lenka s Radimem zatím děti nemají, Radimův bratr Marek, který žije v domě společně s jejich matkou, má ale s Ivou děti dvě. „Člověk by si řekl, jaká je to klika mít babičku takhle pěkně po ruce. A taky to tak v jejich případě je. Moje tchyně se opravdu o svá dvě vnoučata stará prakticky denně – vyzvedává je ze školy, vaří jim, hlídá je... Jednoduše praktické, ale má to i svou druhou stránku,“ vypráví Lenka.

granny

„Názor na tchyni mám, myslím si o ní své, a protože Radima miluji, vypouštím spoustu věcí rovnou ven a nelámu si nad nimi hlavu. Ale co mi přijde opravdu strašné, tak to, že v naší přítomnosti, v momentě, kdy u toho nejsou Marek s Ivou, ty dvě nebohé děti pomlouvá tak, že mi z toho úplně poprvé vzala řeč.“

„Tak jen pro vaši představu: na jedné z našich návštěv si nám tchyně postěžovala, jak jsou Anička s Adámkem rozmazlení a jak jim jejich rodiče věší bulíky na nos. Proč Aničce říkají, že je krásná a šikovná, přitom je, cituji tchyni: celkem ošklivá a úplně průměrná. A také, proč toho Adámka pořád podporují v tom, aby hrál s kluky z vesnice fotbal?! Vždyť bude hloupý, to totiž fotbalisté jsou. Kdyby si raději četl knížku...“

„Výčet pomluv nezná na každé z naší návštěv mezí. Osobně jsem z toho dost znechucená, ale necítím se být v pozici, abych jí řekla, že to, co dělá, je dost nevhodné. Stejně tak Radim, většinou ji jen zpraží s tím, ať se Markovi s Ivou neplete do výchovy.“

„Myslím si, že se ty její pomluvy ale netýkají jen dětí. Předpokládám, že v momentě, kdy je naše auto v nedohlednu, nenechá nit suchou na mně samotné. Přeci jen, nejsem ta hospodyňka, kuchařka a matka jejích budoucích vnoučat, kterou si pro svého synka vysnila...,“ uzavírá své vyprávění Lenka.

Mohlo by vás také zajímat:

Reklama