Jako malá holčička jsem si rozdělila babičky na "panelákovou" a "pelhřimovskou", tedy podle toho, kde bydlely. Tato jména postupně převzala i celá rodina.

Babičku "panelákovou" jsem měla ráda vždycky. Byla milá, perfektně vařila dobrůtky a nikdy mne neuhodila. Ovšem v mých patnácti letech jsem se dozvěděla, že mého tátu dala do dětského domova. Nejdřív jsem se šíleně rozčilovala, ale pak jsem jí odpustila. Vše se odehrálo asi takto:
mladinká babička porodila tátu ve svých 14 letech, což se před 60 lety považovalo za hrubý přestupek. Nejdřív ho vychovávala prababička, ale když umřela, musel jít do dětského domova. Podotýkám, že babička mezitím porodila další dvě děti.

Když potom táta vystudoval dvě vysoké školy, tak si na něho konečně vzpomněla a přišla mu na promoci. Tak se zase rodina smířila, ovšem babička stále odmítala prozradit jméno tátova otce, tedy mého dědy. Teprve před rokem, když si myslela, že přichází její poslední hodinka, prozradila právě mě - své nejmilejší vnučce, že můj děda žije v Austrálii. Byl to pro mne šok, jelikož tam každý rok a právě do toho samého místa jezdím na služební cestu.

Po dlouhém hledání jsem měla úspěch a vězte nevězte jmenuje se Čech:))) Zatím se mnou odmítá komunikovat, ale stále doufám, že svého dědu jednou poznám.

Druhá babička "pelhřimovská" je jiný nezmar. No představte si. Bydlí v malé vesnici se svými slepičkami a je to žena víc než svérázná. Přidám k dobru jednu včerejší příhodu. Babička stála před obchodem s paní Růženkou a ta říkala: "Máňo, podivej, tady visej ty tanga, to je hrůza, ten dnešní svět, holky maj v tom holý zadky". Ale babička zareagovala takhle: "Hele, Růženo, nekecej, my už to nosit nebudem, mně stačí bombarďáky, ale kdybych byla mladá, tak si koupim troje."

Tak doufám, že jsem Vás trochu pobavila mými milovanými babičkami a hezký den!
Angel79

----------------------

Pelhřimovská babička má správný náhled na dnešní svět. :o))) Moc pěkné vyprávění.... díky.

Reklama