Už jsem o mojí babičce čarodějce na stránkách ženy-in hodně psala, a i tentokrát se o ní nemohu nezmínit. Vedle faktu, že uměla brilantně vykládat sny a zacházet s bylinkami, měla mnoho starobylých receptů na krásu, u nichž účinnost dokladovala sama.

Když zemřela, bylo jí 87 let. Chodila, mluvila, byla čiperná a, jak my říkáme, nakonec zemřela statečně v boji. Ve snaze zmydlit nějakou jinou babičkou na schodech holí spadla a zlomila si krček. Embolka, konec.

Proč vám to povídám?

Protože tato dáma měla i ve svém věku nejen své vlastní zuby, díky šalvěji, jak říkala, ale také nádherné, husté vlasy díky citronu, ovesným vločkám a pivu.

Naučila mě tyhle triky, které vám dnes chci předat, a skromně musím říci, že si na vlasy nestěžuji.

Je to strašně jednoduché.

  • babičkaJednou za čas si umyji vlasy ve vločkách rozpuštěných v horkém mléku s lžičkou medu a opravdu již nesplachuji. Vločky pak vyčešu.
  • Jednou za čas, zpravidla ob 14 dnů, si opláchnu vlasy pivem. Už se nesplachuje. Nesmrdí to, naopak voní.
  • A nakonec, pokaždé, když použiji citron, třeba do čaje, tak si tím kloboučkem, přesně jako babička, jakoby od shora dolů vlasy učešu. A tady je jedno, jak často.

Tím kouzlem, které přináší citron, je hned několik věcí.

Jednak se vlasům dostane vitaminů, jednak se zatahují „ďourky u kořínků“, cituji babičku, a vlasy nepadají, a jednak se pak krásně lesknou.

Babička byla tmavovlasá. Nikdy se nebarvila. Nemusela, její kaštanové vlasy, protkané stříbrem, zářily i v jejím pokročilém věku.

„Z přírody si můžeš vzít hodně a dobře je na nic nezapomínat a využít jednu věc třeba na pět různých způsobů. Děvenko, nic z toho, co nám příroda dává, nám nedává jen tak,“ říkala.

A já myslím, že mluvila pravdu.