Zatímco váhové rozdíly mezi několika měsíčními dětmi ještě nejde brát moc vážně a závisí spíše na vrozených dispozicích dítěte, postupem času stoupá vliv rodičů, případně dalších příbuzných. Jinými slovy, to, že jedno dítě váží v půl roce sotva šest kilo a druhé skoro deset, nemusí ještě nic znamenat, byť obě hodnoty  jsou spíše extrémní.

"Moje dítě vážilo v půl roce právě těch šest, kamarádky stejně starý syn skoro deset, přitom obě děti byly jen kojené," popisuje Katka, matka tříletého Dominika. Ten dneska váží zhruba to samé jako jeho kamarád, oba mají kolem šestnácti kilo a jsou mezi vrstevníky spíše urostlejší. 
Matky obou kluků patří mezi zastánkyně toho, že dítě by se nemělo přejídat a přecpávat sladkostmi, protože pak by mohlo tloustnout a nebo si přinejmenším zadělávat na špatné stravovací návyky a tloušťku v budoucnosti.

"Mám kvůli tomu ale strašné boje s mojí mámou, která tvrdí, že nejen oběd, ale pokud možno i večeři by měl mít syn denně teplé a že ke každému obědu patří kromě hlavního jídla i polévka," popisuje Katka. Když kojila, babička ji nutila přikrmovat, když přestala s kojením, babička doporučovala mléko přislazovat. Katka marně argumentovala tím, že takové názory jsou překonané a že dítěti rozhodně nic nechybí. Když jedou na návštěvu k babičce, nastává pokus o vykrmení údajně hubeného vnoučka. 

Ještě před pár desítkami let se mělo za to, že dítě s faldíky rovná se symbol zdraví. Dneska už se ví, že v kojeneckém věku vznikají tukové buňky, které pak celý život čekají na další a další výživu. Ukazuje se, že kojení jejich vzniku zabrání spíše než přikrmování, ale nemusí to být nutně pravidlem. 

Je nicméně pravda, že mnoho dětí, které byly coby kojenci pěkně zavalití, z toho vyrostly. To už ale nemusí platit o dětech zavalitějších a starších. "Moje švagrová bydlí s manželem a mými rodiči přímo v domě a jejich pětiletá dcera váží pětadvacet kilo - je sice docela vysoká, ale dle mého rozhodně má sklony k obezitě. Babička, ale kupodivu i švagrová tvrdí, že ji nepřekrmují a že jí přece nebudou bránit v tom, aby jedla, když má hlad," říká Katka. 

Jenže holčička miluje kromě vydatného jídla také chipsy, zmrzlinu, čokoládu, pribináčky...
"Děti, které zápasí s váhou, v naprosté většině případů doplácejí na to, že je rodiče moc vykrmují," tvrdí dětská obezitoložka Alexandra Moravcová.
Jídlo navíc často funguje jako náhradní slast - rodiče jím, zejména sladkostmi, odměňují děti třeba za statečnost při injekci nebo za to, že jsou hodné. Ani tohle není přitom nejlepší návyk do budoucna.

Extrémním případem jsou třeba rodiče dvouletého chlapečka, který užívá hormonální lék kvůli vleklým zánětům. Rodiče mu chtěli nemoc vynahradit, a tak ho odměňovali jídlem, bohužel léky samy rovněž zvyšují chuť k jídlu a ukládání tuku v těle, takže chlapeček nyní váží 18 kilo a chová se tak trochu jako otesánek.