Babí léto je označováno (společně třeba s vánoční oblevou) za singularitu, tedy pravidelnou odchylku od běžného trendu počasí. Nedá se ale nijak blíže časově ohraničit. Většinou se projeví na konci září a přetrvá do začátku října. Obecně je jeho délka ale spíše nevyzpytatelná. Zatímco někdy nemusíme babí léto téměř postřehnout, jindy trvá dny anebo dokonce týdny. Rekordní bylo v tomto ohledu babí léto roku 1959, které trvalo neuvěřitelných sedm týdnů.

Babí léto se přes den projevuje slunečným počasím, oblohou bez mráčků a bezvětřím a je závislé na tlakové výši nad střední a jihovýchodní Evropou.

6502ce1746ad9obrazek.png
Foto: Shutterstock

Proč se ale tomuto krásnému a romantickému období říká právě babí? Je za tím fakt, že je to vlastně pozdní, zestárlé léto, a tedy se přirovnává k tomuto období lidského života? Může být. Vysvětlení však podle Ústavu pro jazyk český existují ještě další dvě.

Protože není přesně jasné, která varianta je tou původní, může si každý vzít za svou tu, která je mu nejbližší. Stejně jako Karel Jaromír Erben vysvětloval, že tepla je v tuto dobu již namále, tak jako ho má stará bába a připodobňoval tedy babí léto ke stáří, Josef Jungmann zase zaznamenal výklad z oblasti tzv. lidové astronomie. Druhé vysvětlení totiž odkazuje na název Plejád (lidově „Baby“) – otevřených hvězdokup v souhvězdí Býka, které obloze panují právě v tomto období.

Podle mého názoru je ale paradoxně nejpoetičtější varianta třetí, týkající se polétavých pavoučků, kteří se nechávají volně unášet vzduchem za pomoci pavučinek připomínajících šedivě „babské“ vlasy.

Zdroj info: ujc.avcr, wikipedie, ceskestavby

Čtěte také: 

Reklama