Až to vykyne...

Mě mamka k vaření nepustila (byla jsem jen taková pomocná síla) a sama taky moc nevařila - živily nás převážně konzervy a polotovary, "normální" jídlo bylo jen o víkendu. Hodně jsem odkoukala a odzkoušela u babičky a když jsem se osamostatnila, zjistila jsem, že jsem po ní zdědila cit pro vaření. Vařím ráda, ráda i peču a dávkuju většinou od oka. Vymýšlím i nové recepty. Moje mamka nad mými jídly kroutí hlavou (uznáním a taky nechápe, jak jsem se to naučila) a tchyně nemůže překousnout, že vařím líp než ona. Neřeším to - hlavně, že všem chutná !

My jsme s bráchou už v první třídě přišli ze školy domů a museli jsme si naškrábat brambory a uvařit oběd. Jak se to bráchovi teď hodí, když jeho žena vařit neumí. Mě zase tchýně nenáviděla za to, že jsem uměla vařit mnohem líp než ona.A svého syna jsem učila vařit od té doby,co dokázel udržet v ruce vařečku .

Nás při hodině vaření na základce naučili jen čaj, polívku(už nevím jakou) a pomazánku. Pak se hodiny zrušily, neměl to kdo učit a stejně to nikoho nebavilo

kuchyn je ma laborator a pod tihou mych pokusu jeste nikdo neposel, zatim

pomalu před 40 lety u nás na základce vedla družinářka paní Sochůrková kroužek vaření pro cca 12-leté, holky i kluky.Od toho nejjednoduššího, až v myslím 8.třídě bylo vaření i povinný předmět pro dívky, a to už jsme zkoušely kompletní jídla i pečené moučníky. Škola byla stará a vybavení strašně nemoderní - ale ty základy ve mě zůstaly. A nejšikovnější kluk se pak šel učit kuchařem. Naše úča - dokonalá hospodyně povahou i postavou :-) dokázala velmi povzbudit a vybírala stále náročnější recepty, a nezapomínala skupinky střídat,aby se každý dostal k důležitým pracem, nejen škrábání brambor.

Mě baví především pečení - třeba i kokosky nebo cokoli sladkého. Vařit také umím (jsem studující osoba) ale buď nic složitého nebo jen podle receptů - to se mi zatím podařilo snad vždycky. Takže pohoda

z domova jsem neuměla nic než čaj, kafe a špagety s točeňákem ..nikdy nezapomenu, jak mne tchýně poslala jako čerstvou novomanželku koupit maso na svíčkovou, úkol jsem sice přijala suveréně, ale v řeznictví jsem bezradně obhlížela pult. Až jsem nakonec prodavačce pravila: "Tchýně mne poslala koupit maso na svíčkovou a já ani nevím, jestli to je hovězí nebo vepřové." .. Ta laskavá paní, která mi osvětlila rozdíl mezi termíny pravá a falešná svíčková a vybrala kus masa, za který jsem byla pochválena už tam nepracuje, ale já tam nakupuji dál ..i když teď po letech už vím co

Já se v dětství nenaučila fakt nic, vařit se učím vlastně až teď a pěkně od píky. Bez receptu a přesných ingrediencí neuvařím skoro nic kromě bramboráku. Vždycky zpanikařím, že tam mám něčeho hodně nebo málo nebo že něco chybí... jídla podle receptu umím slušně, i tu bábovku upeču, ale kuchařka s fantazií teda fakt nejsem a už asi nikdy nebudu

Moje matka nikoho v kuchyni nesnesla,leda tak na podej,přines ,odnes.Na všechno jsem musela přijít buď sama nebo dotazy na mé kamarádky.Jedné vděčím za mnohé,naučila mě nejen vařit,ale zavařovat,šít,plést atd.Vaření mě dnes moc nebaví,protože denně stát u plotny není opravdu nic zajímavého.Je mi 53 let,tak to se ani sobě nedivím

jako dítě mne matka vyháněla od plotny, se slovy-Jdi se učit . Když jsme s přítelem začali bydlet, neuměla jsem to. Tak vařil on a já se postupem učila z kuchařek a škemráním o recepty. Teď můžu říct, že pro mne není problém uvařit cokoli a manžel říká: Je to lepší než od maminky

Majucha: Vzhledem k tomu, že měl starost, jak to uděláme, když mu teď jedna "lekce" kvůli prázdninám "odpadne", a on se chtěl naučit oloupat brambory tak, aby z nich nebyly hranolky jako se mu povedlo na táboře (1 brambor -> 1 hranolek), tak se asi necítí tak moc donucen a znechucen, řekla bych, že ho to dost baví.

Zuza.N: Právě pro případ, že někdy nebudu moct uvařit já, učím skoro dvanáctiletého vařit. Každou druhou neděli dělá pod mým dohledem oběd, jaký si vymyslí. Prvně si vybral špenát po římsku s rýží, napodruhé si troufnul na vepřo knedlo zelo, pak dělal spirálky na kari, to se mi zdálo moc jednoduché, tak jsem ho přemluvila, aby k tomu upekl ještě bábovku , a posledně tvořil pizzu. Postupně zjišťuje, že vaření je vlastně hrozně jednoduché. Takhle se za rok naučí uvařit 25 jídel, to už je slušná výbava.

vareni me fakt nebavi. obvykle jsem tak otravena, ze jsem musela varit, ze mi to pak ani nechutna i kdyz ostatni chvali. dobre a rada pecu. ted ale nemam kde, protoze mame prisernou troubu ktera pece jen zespodu a bud vubec nepece nebo pece naplno, takze vsechno spali.

U nás kdyby táta přes víkend nenavařil, umřely bychom s máti hlady.
A dneska jsem vařením posedlá.

Já se učila vařit v 11 letech, máma tehdy chodila v sobotu dopoledne do práce a jako jediná další ženská v rodině jsem měla za úkol nasytit tátu a dva mladší bratry. Nejdřív to probíhalo tím stylem, že máma navařila předem a já jen dodělala přílohy, pak už jsem vařila sama, jsem šikulka No řekněte, která holčička umí ve 12 letech uvařit dobré houskové knedlíky? A první jídlo, které jsem vařila bez kuchařky, byl špenát. A vařím ráda stále a myslím, že docela dobře, zatím si teda nikdo nestěžoval, všichni chválí

To zní, jako by Matušková měla hotelovku!

Kuře: S kulajdou mě naši pěkně odrbali, u nás doma se kulajda říkalo jakékoliv husté polívce. Až před pár lety jsem zjistila, že kulajda má přesné složení ingrediencí

wich: mně ani nevadí celkově delší doba přípravy, hlavně že s tím není moc práce
takže ideální pro mě jsou pečená jídla. tam se už z principu předpokládá, že s tím nebude potřeba míchat, takže maso okořením, případně dám to něco pod něj a nad něj, jak velí recept, pustím troubu a hodinu si ho nemusím všimnout.
sice nemám za půl hodiny na stole, ale vyhovuje mi to víc než s něčím půl hodiny míchat

ařit mě naučilo první dítě. No uznejte, kdo by odolal, když dítko chce ochutnat ty "vdolky, co je tátovi házeli okýnkem" (tatínek je Honza)? Nebo kulajda - takový pěkný jméno, to přece musí i dobře chutnat a je pak kulatá? A podobným postupem jsem dospěla k neuvěřitelnému repertoáru jídel.

Kurnik, jdu na ty nudle do hrnku
Jinak vařím ráda, hlavně, když mě manžel pustí k plotně