17. 5. 2007 se nám narodila TEREZKA.

Brali jsme se před pěti lety. Já se nechtěla vdávat těhotná, proto jsem antikoncepci poctivě brala až do svatby. To jsem nevěděla, že otěhotnět bude tak komplikované. Pořád se nedařilo, tak mě gynekoložka doporučila zkontrolovat laparoskopicky vejcovody, zda jsou průchodné. Prodělala jsem totiž v 18 akutní zánět slepého střeva, a to může způsobit srůsty vejcovodů, a vajíčko se tak nedostane, kam má. Předtím ale musel můj manžel na spermiogram, aby mě nekuchali zbytečně, kdyby byla chyba na jeho straně. Ten dopadl docela blbě, ale ne nulově. Tak jsme dostali doporučení do CAR (centrum asistované reprodukce). Vybrali jsme si Obilní trh v Brně.
Následoval kolotoč vyšetření, potom první inseminace, kdy do mě vlastně v době ovulace vstříkli manželovo sperma (proprané - zbavené pomalých spermií). Za 14 dní jsem si měla udělat test. Nemohla jsem vydržet a už 12. den jsem testla - a nic. S brekem jsem volala do centra a lékařka mi řekla, ať počkám a koupím si kvalitnější test. A ten mě za dva dny ukázal vysněné //! Bohužel v 19. týdnu na ultrazvuku zjistili, že naše holčička má rozsáhlou brániční kýlu a nepřežila by. Byl to šok! Tak jsem musela na přerušení těhotenství.

Pak jsme se marně pokoušeli dál o miminko, nevyšlo nám ani umělé oplodnění.
Odjeli jsme na dovolenou do Egypta a po návratu překvapení - otěhotněla jsem spontánně! Bohužel jsme zase o miminko v 8. týdnu přišli. Následovaly další inseminace a umělá oplodnění.
Asi desátá inseminace byla konečně úspěšná a my máme doma po pěti letech krásnou tříměsíční holčičku.

Zprávu jsem se dozvěděla od lékaře v centru a hned jsem volala manželovi. Plakala jsem štěstím...

Přikládám foto mého bříška ve 32. týdnu



(ty modřiny na stehnech jsou od injekcí na ředění krve, které jsem si denně celé těhu poctivě píchala)



Na druhé je Terezka ve dvou měsících

Hezký den přeje Irena