Rozložení finančních aktiv českých domácností se sice za poslední rok přiblížilo optimálnímu portfoliu, i tak nám z peněženek každoročně uteče částka odpovídající zhruba 0,75 % HDP. Ukazují to data společnosti Generali Investments CEE a České národní banky.

648b0bee844dbobrazek.jpg

Příliš mnoho peněz leží ladem

O 50 miliard ročně přicházejí Češi kvůli nedostatečnému zhodnocování svých úspor. Oproti západoevropským zemím drží české domácnosti více peněz v hotovosti nebo na nízko úročených účtech. Výrazně méně peněz mají také v produktech určených pro spoření na důchod, tedy v penzijním připojištění, penzijním spoření nebo v životním pojištění. K ideálnímu složení portfolia nám stále chybí také větší využití ofenzivních aktiv, zejména investic do akcií a investičních fondů.

„Abychom mohli svoje úspory co nejlépe ochránit a zároveň zhodnotit, měli bychom je mít rozložené ve více různých produktech. Vhodné je volit různě dynamická aktiva. A právě v tomto ohledu jsou Češi bohužel stále příliš konzervativní a nechávají příliš mnoho peněz v defenzivních produktech, která nepřináší žádný nebo jen malý výnos. Zatímco v západní Evropě takto nechávají domácnosti asi 41 procent svých financí, Češi takto nechávají ležet 63 % procent svých úspor,“ vysvětluje Martin Pohl, portfolio manažer společnosti Generali Investments CEE a autor Indexu finanční dospělosti.

Domácnosti na západě naopak mnohem více využívají takzvaná neutrální aktiva, kam patří kromě penzijního spoření i třeba dluhopisy. Podle optimálního složení portfolia, které Generali Investments vypočítává na základě rozložení finančních aktiv německých domácností, by měli lidé do těchto produktů ukládat zhruba třetinu svých úspor. Aktuálně zde však Češi mají pouze 20 procent svých financí.

„Západoevropané jsou ve správě svých financí aktivnější a odvážnější. Výrazně častěji využívají ofenzivní produkty, typicky třeba investice do akcií a investičních fondů. Mezi Čechy sice investorů přibývá, stále v nich však máme uloženo zhruba 17 procent úspor. Na západě je to přitom více než čtvrtina. Kdybychom se tomuto ideálnímu stavu přiblížili, výrazně by se to promítlo do růstu bohatství českých domácností. Konkrétně by to mohlo přinést okolo padesáti miliard korun ročně. To je více, než kolik bude letos stát domácnosti vládní konsolidační balíček,“ dodává Pohl.

Inflace mění naše zvyky k lepšímu

Ačkoli Češi stále ročně přicházejí o desítky miliard korun, rok od roku se optimálnímu rozložení úspor přibližují. Za poslední rok například o 13,6 miliardy Kč ubylo peněz držených v hotovosti a jejich podíl se vrátil zhruba na úroveň před začátkem pandemie. Lidé také přesunuli část peněz z bankovních účtů na lépe úročené vklady.

„Češi utratili hotovost, kterou si odložili během období covidu. Zatímco tehdy neměli za co utrácet, nyní jim naopak peníze rychle mizí kvůli drahým energiím a vysoké inflaci. Za přesunem peněz na lépe úročené účty pak stojí růst úrokových sazeb. Dokud byly sazby nízko a spořicí produkty poskytovaly jen nízké zhodnocení, neměli lidé příliš velkou motivaci je využívat,“ komentuje Pohl.

V České republice také rychle přibývá investorů a roste objem peněz v investičních fondech. Jen za poslední rok hodnota v nich vložených prostředků domácností vzrostla o 100 miliard Kč. Pro investování je navíc současná ekonomická situace dobrým obdobím, neboť nabízí šanci na vysoké zhodnocení.

„Ačkoli Češi část svých peněz přesouvají do lépe úročených produktů nebo do investic, růst bohatství domácností v minulém roce nestačil na vysokou inflaci. Teď na ně navíc silně dopadnou důsledky vládního konsolidačního balíčku. Pokud ale Češi budou pokračovat v současném trendu a budou se ve správě svých financí přibližovat západní Evropě, pomůže jim to zvládnout důsledky ozdravných opatření,“ uzavírá Pohl.