Jestli pes bude, či nebude zvracet, to obvykle zjistíme hned napoprvé. Jízdě v autě by se měl postupně a zvolna učit, a když zjistíme, že náš pes je blinkací, zařídíme se podle toho – noviny pod nohy na zem a vlhký hadr s sebou.
Blinkací potíže je možné řešit také prášky, kinedrylem nebo nokinalem, který nadávkujeme podle váhy. Je však nutné jej podat alespoň půl hodiny před jízdou, aby se dostavil efekt. Někteří chovatelé doporučují, zvláště pokud se jedná o cesty na výstavy, raději psovi naordinovat předcestovní denní půst, je to prý pro psa neškodné, zdravější a pak není ospalý a „mimo“, jako bývá po práškách.
Dalším problémem je místo, kde psa v autě převážet. Na rozdíl od koček, hadů, králíků či papoušků nám asi nebude chtít vydržet v přepravním boxu. Proto je dobré naučit jej, aby cestoval vzadu, neboť v případě, že jede s řidičem sám, by bylo neúnosné, aby pes v autě prolézal, pobíhal a jinak řidiče rozptyloval, nebo se mu dokonce dostal pod pedály. Dobré místo na přepravu psů je i zavazadlový prostor v autech typu kombi – nevhodné a nepřípustné je pochopitelně zavřít psa do kufru!
Při cestování v létě hrozí psům hlavní nebezpečí v podobě přehřátí – nejhůře snášejí vedro psi s krátkými nosy – buldočci, mopslíci nebo boxeři. Pokud jedeme, je psovi dobře, protože v autě buď funguje klimatizace, nebo větráme otevřenými okny. (Tady ovšem pozor na průvan – psům nedělá dobře, pokud jim nafučí přímo do uší.) Horší je, když zastavíme, sami si dojdeme na oběd či zmrzlinu a pes zůstane v autě sám za zavřenými okýnky. Pes delší vedro okolo 70 stupňů většinou zaplatí životem. Při cestě v horku si nezapomeňte pro pejska vzít s sebou dostatečné množství vody a misku.
Pokud se rozhodnete se psem cestovat přes hranice, musíte mít potřebné doklady – potvrzení o očkování proti vzteklině nesmí být v očkovacím průkaze starší než rok a mladší než jeden měsíc.
Veterinární prohlídka s potvrzením zdravotního stavu by měla mít nejvíce tři dny staré razítko.



Reklama