„Před čtyřmi měsíci se nám s manželem splnil sen a my jsme se přestěhovali do domečku na vesnici. Je to moc klidná obec obklopená krásnou přírodou a já mám konečně vlastní zahrádku, kde můžu pěstovat bylinky, okrasné kytičky i něco dobrého na zub. Milujeme totiž angrešt, rybíz a jahody. Sice musíme dojíždět do vedlejšího města, ale dětem to nevadí, protože mohou lítat po venku,“ začíná Iveta své vyprávění.
Foto: Shutterstock
Nový rodinný dům je relativně stranou od všech ostatních, ale přímo sousedí s domem staršího manželského páru a ten rozhodně není z nových sousedů nadšený. Přítomnost rodiny s dětmi jim vadí a dávají to najevo už od doby, kdy Iveta s manželem začali stavět.
„Než jsme začali stavět, šli jsme se budoucím novým sousedům představit. Jejich přijetí rozhodně nebylo vlídné. Divili se, že pozemek vedle nich byl na prodej, prý ležel ladem několik let a oni doufali, že to tak zůstane. Začali nám vyjmenovávat všechny nevýhody místa a jestli se nám prý chce dojíždět do města, a dokonce si vymysleli i to, že pozemek je v záplavové oblasti. Přitom my jsme moc dobře věděli, že není. A taky se hned ptali, jestli máme děti, a když jsme řekli, že dvě, div se nepokřižovali,“ popisuje žena.
Ta doufala, že po nastěhování si dají třeba společně kávu a až se lépe poznají, nevraživost z jejich strany pomine. Ale to se opravdu spletla. Naschvály se začaly dít už během stavby. Stávalo se, že mizel stavební materiál nebo se jim uprostřed základů objevila hromada hnoje.
„Nejdřív nás vůbec nenapadlo, že by za tím mohl být ten starý páreček. Stavební materiál se občas krade, na tom není nic zas tak divného,“ říká Iveta.
Foto: Shutterstock
Jenže po nastěhování se problémy ještě prohloubily a Ivetě bylo po chvíli jasné, odkud vítr vane. „Několikrát týdně jsme ráno našli auto pomazané hnojem a sousedé začali ven pouštět svého velkého psa, kterého se děti bojí. Na hnůj jsem ze začátku neměla důkaz, takže jsem za nimi zašla alespoň kvůli psovi. Bylo mi řečeno, že tady žili dřív a my jsme jen naplavenina, tak si nemáme co diktovat podmínky. Potom jsem jeden večer zůstala číhat u okna a viděla jsem souseda, jak míří s hnojem k našemu autu. Vyběhla jsem, a když mě viděl, auto přešel a dělal jakoby nic. Ráno jsme pak nemohli odjet kvůli propíchaným gumám,“ líčí Iveta.
Ta se se sousedy pokoušela několikrát mluvit, ale neúspěšně, prostě jim vadí, že mají vedle sebe nové lidi, když dosud byli na místě sami. Iveta s manželem už byli i za starostou, ale ten jim řekl, ať počkají, že staří lidé si těžko zvykají na novinky a že je to brzy přejde.
„Ještě chvíli tedy vydržíme, ale pokud tahle šikana nepřestane, asi se obrátíme na policii, protože takhle se žít nedá,“ uzavírá Iveta.
Čtěte také:
- Barbora (32): Mám dva vztahy naráz a už nevím, jak z toho ven
- Nejsem popelnice, ječela Marta na svého přítele
Nový komentář
Komentáře
Sousedy si nevybereme. Měla jsem perfektní sousedy, byt prodali a teď tam bydlí kde kdo.
Kde ti sousedi berou ten hnůj? Oni mají nějaká hospodářská zvířata? To by mi možná vadilo víc, protože ony dost zapáchají i ovce a kozy, natož kdyby měli prase nebo krávu... Ale tak zase pokud to vím, tak si tam nebudu kupovat pozemek hned vedle hospodářství. Psa asi sousedi pouštěli vždycky, přece nelze očekávat, že kvůli sousedům najednou začnou zavírat psa, ten taky potřebuje pohyb, a navíc má hlídat, což by zavřený dělal jen těžko. Jak jest psáno níže, udělat solidní plot, případně nějakou výsadbu keřů, auto nenechávat venku na ulici, nýbrž doma na vlastním pozemku, a pokud dojde ke krádeži (stavební materiál), nebo poškození majetku (propíchané gumy), od toho je policie. Co se týká kamer, na to je fůra omezení, kam se jaké kamery smí dát, co mohou nahrávat, a jak nakládat se záznamy s kamer, do toho bych se nepouštěla bez velmi dobré znalosti věcí.
Nevidím do toho, nemůžu soudit. Proč nemáte auto v garáži? To je teď tak zvykem zabrat ulici? A při čtení mě napadlo, neznám starého člověka, který by použil slovo naplavenina.
osobně ze svého okolí znám několik případů, kdy sousedé byli tak dlouho na nože, až jeden druhého zastřelil
, takže bych rozhodně na nic nečekala
Oni nemají plot?
A čekat budou na co? Až jim sousedi jejich dům podpálí? Už snad došlo k takovým událostem, že už měli dávno podat trestní oznámení, tentokrát na známého pachatele.
tak Ivetě nezbývá než počkat, protože sousedi věčně nebudou, když s nimi není rozumná řeč, zkusili jste na to jít po dobrém? třeba jestli nepotřebují s něčím pomoct nebo tak? na jednu stranu je chápu, že jim mohou malí uřvaní spratci vadit (pokud takové vaše děti jsou), ale to se holt nedá nic dělat, každému vadí něco jinému, někomu pes, někomu děti, někomu cirkulárka, někomu hučení filtrace bazénu - opravdový klid bude mít člověk opravdu až v hrobě...