Jaro pomaloučku začne ťukat na dveře.... Sluníčko opět bude příjemně hladit naši tvář, vzduch zavoní jak čerstvě rozkvetlá růže a my holky konečně odhodíme kalhoty a svetry...
Jsou to asi dva, možná tři roky, kdy právě začínalo tohle úžasně romantické období a já slavnostně vyndala ze skříně šaty, sukně, mini tričíčka, stoupla si před zrcadlo a pozorovala svůj odraz... No, nebylo to zlé (v té době jsem ještě nebyla tak oplácaná), ale něco tomu chybělo... Něco k naprosté dokonalosti zkrátka hlásilo absenci....
Chvíli jsem bádala, přemýšlela a pozorovala sebe sama jak královna ze Sněhurky.
Znáte to, když nápad, nebo uvědomění přijde tak náhle a nečekaně, že máte opravdu pocit, jakoby vám v hlavě zaklapla nějaká páčka a vám se náhle rozsvítilo? Tak přesně to se tehdy stalo mně. Mrkla jsem na svoji hlavu a bylo jasno stejně jako v pravé poledne horkého letního dne.
Vlasy! Byly to vlasy! Černé, nudné, nevýrazné, out...
Uvařila jsem si kafe, zapálila cigaretu (fuj! já vím) a listovala časopisem ... blondýna, blondýna, blondýna ... všude samá blondýna...
Blondýna? O.K. ... tak budu blondýna! Něžná, usměvavá, sexy.... Už jenom ta představa mě nabudila k okamžitému uskutečnění mého plánu.
Vyrazila jsem tedy na nákup ... odbarvovač, melír, barva, regenerační krém, vosk na vlasy, černé náušnice (s blond budou totiž vypadat úúúžasně!).
Dorazila jsem s blaženým úsměvem domů a ihned se pustila do Akce blondýna.
Odbarvovač: Po 45 minutách se nic moc s mojí barvou neděje ... zůstává černo-červená...
Melír (ten samý den): Barva přechází v pomerančově oranžovou, mé konečky se divně krabatí...
Regenerační krém (5 minut po melíru): účinek naprosto nulový, mé vlasy zůstávají i nadále podivně krepované.
Barva Zlatá blond (večer ten samý den): Výsledek žádný ... barva v odstínu mrkve...
Moje peněženka utrpěla šok.
Nanáším zesvětlovač: Hlava mě pálí jak feferonky v krku... Po 45 minutách je barva světlejší, nicméně stále oranžová.
Melír (nanáším ihned po zesvětlovači): Výsledek žádný, upadlo mi cca 10 cm konečků vlasů, zbytek byl podivně matlavý, zkroucený, odporný...
Dávám platinovou barvu: Výsledek = 0
Po dvou hodinách dalšího experimentování jsem seděla na koberci s hlavou jak plameňák, na oranžové hlavě mi prosvítala plešatá kolečka, kůže mě bolela (fakt bolela!) a já tenkrát přemýšlela, zda se dát dohola, či na milimetrového ježka.....
Tenkrát to vyhrál ježek, obarvený zpět na černo.
Ať žijí sexy blondýnky!
Nový komentář
Komentáře
gryzli: Většina mužů, které já znám, nelpí tolik u žen na "přirozenosti", jak tu zdůrazňuješ ty pod každým článkem.
Jedna moje kamarádka, chemická blondýna, budila vždycky všude pozornost bez ohledu na to, že její vlasy nejsou pravé.
No, já na to kašlu a barvím se na svou původní barvu.
Já bych blondýna být nemohla, ale přirozená taky nejsem... narodila jsem se jako černovláska, vyrostla jako černovláska, ale díky genetickému dědictví od svého otce jsem teď, ve svých 29 letech, šedovlasá. Myslíš, že bych měla být ve svém věku v zájmu zachování přirozenosti šedivá?
A když chce mít někdo blond vlasy a sluší mu? Žádný problém. Jenom bych v zájmu předejití podobným katastrofám jako v článku doporučila svěřit se zkušenému odborníkovi.
kris.jan: to znám. chlapi říkaj že tmavá mi sluší víc, a ženský zase že byla lepší blond. pak si má člověk vybrat.
Jájja:
Já jsem byla asi 3 roky blondýnka, ted jsem tmavě fialová a je to prý lepší než blonďatá. Všichni říkají, že tahle barva je lepší, ale mě se po blonďatý stýská
nedám dopustit na Henu, sice z každého odstínu vyleze nakonec zrzavá, ale to nevadí
Základní kravina při odbarvování se doma je, koupit si barvu. to se pak nesmíte divit, že ste rezatý. Holky, jedině odbarvovač, to je ta peroxidová s*ačka, která vám ty vlasy tak vyžere, že budete mít problémy s osbarvením zpět na svou původní barvičku.
jednou mě kamarádka ukecala na trvalou, holky já měla tak odporný vlasy, že jsem myslela že omdlim. koudel hotová. takže trvalou vživotě ne. ale barvení to jo s tim mam dobrý zkušenosti.
alko: takhle jednou dopadla moje blond kamarádka, ale díky mě. Vlezli jsme u nás do bazénu a já tam den předem nasypala trochu víc modrý skalice než mělo být, takže když se vynořila tak byla zelená jak vodník i když mi nejde do hlavy že mě to na zeleno nechytlo, když jsem byla taky blond. ale seklo jí to.
Já jsem měla svou přirozenou barvu špinavý blond.Když mi bylo asi tak osumnáct, tak mi ségra řekla,že s těma vlasama barvy "počurané slámy" bych měla něco udělat. Říkala,že by byla dobrá nějaká rezatá. Vyzkoušela jsem nejdřív v sáčcích, co se smejou po pěti až deseti umytí, pak barevné pěny, které vydrží dýl. Pak mě to přestalo bavit, ale když jsem začla chodit s přítelem,tak mi řekl to samé."Chtěl bych aby ses obarvila na mahagon." Od té doby se barvím už pořád. No co bych neudělala pro svého
.
.
Takže vždycky to nemusí dopadnou katastrofou.
Ale asi kdyby má byrva byla černá a chtěla bych být sexy blondýna, určitě bych se svěřila do rukou odborníka, aby mi nezbyly oči pro
Známá neustále experimentovala s barvami na vlasy a já si z ní dělala legraci, že zezelená. Jednou v neděli v podvečer mi volala zoufalým hlasem, že ráno nepřijde do práce, protože má zelené vlasy. Já se ale ovládla a smát jsem se začala až když jsem jí patřičně politovala a zavěsila telefon. Ani kadeřnici se nepodařilo jí to napoprvé moc vylepšit (obarvit na tmavo nechtěla)
Nebylo lepší a asi i levnější zajít ke kadeřnici
nelíbí se mi teď ta móda několika barev.melírů...před rokem jsem si nechala udělat červený proužky a teď bych chtěla barvu po celý hlavě...ptala jsem se kadeřnice jak by mi to chytlo a říkala mi, že tam kde je ještě vidět ten červený melír by to bylo o dost světlejší...tak děkuju nechci
...
taky mi říkala - můžu se vás zeptat,proč si tu barvu chcete dát? vy máte tak hezkou svojí, že je to úplně škoda...tak to mě taky trochu nalomila...
tak si to ještě rozmyslím
Doted pamatuju sestrin pokus, byla asi dva roky oranzovovlaska, pretahla to svetle hnedou a rozhodla se, ze to chce zesvetlit (puvodne je tmave blond a vyzkousela uz od tmave pres uplne blond, oranzovou, oriskovou a dokonce jednou nedopatrenim jasne cervenou (puvodne na krabicce nazvano rubin, ale chytlo to opravdu krasne jasne
)... A protoze uz mela kus vlasu odrostlych, u hlavy ji to chytlo krasne do tmave blond, jak melo, ale smerem ke koneckum tomela oranzove a cervene (jak ten zesvetlovac vytahl tu hnedou barvu a ukazal to, co tam bylo barvene 
).
Dva dny pře Silvestrem sem se rozhodla, že potřebuju změnu. Nijak radikální - ale že mé kaštanové vlasy potřebují trošku oživit - prosvětlit
. Šla sem tedy na melír - světle hnědý
. No, když mi to holička sundala ze zrcadla na mě koukalo blonďalé kuře
. V životě sem neviděla nic horšího. A nejhorší bylo že se mi doma všichni 
. Ale naštěstí už je všechno při strém a já sem šťastná jak blecha
. A poučení pro příště : 
NIKDY VÍC!!!
Sara*: jejda, to byl překlep - to mělo bý TAKY. já jsem tele
já jsem si vždycky barvila vlasy na blond sama a vždycky to bylo ok. měla jsem ten nejlevnější odbarvovač a super. teď mám vlasy černé do fialova a udělala jsem si do toho melíry. takže mám blond proužky, oranžové a červené je to bezva, lepší než od kadeřnice a hlavně levnější.
Zkusila jsem něco podobnýho z hnědých vlasů,ale výsledek byl stejnej,až po třetím odbarvení jsem byla plavá blondýna,ale stejně jsem se ke své hnědé vrátila, prostě jsem se v blond barvě necítila dobře. Už bych to nezopakovala
Sara*: já jsem teď spokojená brunetka
už bych to v životě neudělala. a na blond bych tady jít nemohla, to by byl masäkr
Nioneta: tak já si chtěla nechat černou jen trošku zesvětlit, protože jsem jí z vlasů nemohla vymýt a už mě černá barva nebavila a nechtěla jsem čekat až to odroste.šla jsem ke kadeřnici a výsledek byl katastrofální - půlku vlasů jsem měla tmavě hnědých a půlku zrzvou. fakt jsem vypdala jak příšera za šera.
Nioneta:
, to já nápad odbarvovat se doma z černé na blond.
Byla jsem 25 let blondýna, teď už 8 bruneta a na blond bych už víckrát nešla
.