Pane docente, jednoduchá otázka na úvod: Co je to astma?
Laici i mnozí lékaři si myslí, že astma je onemocnění, které se projevuje izolovanými záchvaty dušnosti, ale astma je chronické onemocnění, v naprosté většině případů celoživotní. Úroveň těch projevů, které pacienta v běžném životě omezují je rozdílná. Ale to podstatné je, že je to chronické zánětlivé onemocnění.

Jaké jsou příznaky a projevy astmatu?
Astma postihuje dýchací cesty pacientů. Můžeme si to představit jako strom, který se rozvětvuje, ale obráceným způsobem do průdušek malých a menších, až do průdušinek a plicních sklípků - a všechny tyto dýchací cesty jsou chronickým zánětem v různé míře zúženy. K tomu se mohou ještě zúžit akutně stažením svaloviny, což jsou ty známé astmatické záchvaty. Toto zúžení ať už chronické nebo náhlé způsobuje pocity tíhy na hrudi, dráždivý kašel a ten nejklasičtější příznak astmatu, tím je dušnost. Pacient cítí, že ho dýchání stojí obrovské úsilí a omezuje ho někdy i v těch nejzákladnějších životních aktivitách. Neznamená to třeba pouze to, že nevyjde do třetího čtvrtého patra, v těch závažnějších případech mu může dělat problém i třeba prostá chůze po bytě.

Známe příčiny astmatu?
Základní příčina nám není známa. Astma u velkého množství pacientů vzniká po předcházející alergii, dá se říci, že naprostá většina astmatu, která vznikne v dětství, je alergického původu. Víme, že za astmatem jsou i genetické dispozice. Vzájemný vztah mezi vnějším prostředím a genetickou zátěží po rodičích hraje významnou roli. Pokud jsou oba rodiče astmatici je pravděpodobnost, že jejich dítě bude trpět astmatem, 50%. Záleží ale i na prostředí, ve kterém žijeme. Máme spoustu astmatiků profesního původu, astma je totiž velmi úzce spojeno s tím, co dýcháme a kde to dýcháme. Pokud se člověk, který má dispozice k astmatu, dostane do nevhodného prostředí, dříve to byla práce v zemědělství, dnes třeba různé lakovny aut atd., může dojít k propuknutí astmatu. U řady nejtěžších forem astmatu neznáme příčinu vůbec, to jsou astmata spojena například s nosními polypy, nesnášenlivostí aspirinu a některých dalších léků.

Jaké jsou aktuální trendy v léčbě astmatu?
Jako všechno v dnešní době, chceme, aby léčba byla rychle účinná a jednoduchá. Většina pacientů může dnes být léčena skutečně velmi jednoduchýmzpůsobem. Často používáme systém dva v jednom, říkám tomu „wash and go“, brzy dokonce tři v jednom. To znamená, že jedna forma léku obsahuje dvě, tři složky a pacient si lék bere jednou, maximálně dvakrát denně. Léčba se skládá z pravidelné, dlouhodobé protizánětlivé terapie a takzvané úlevové léčby , která se užívá pro zmírnění příznaků nemoci, způsobených rychlým stahem svaloviny. Řešením při léčbě astmatu však není krátkodobé zmírnění akutních potíží používáním (či nadužíváním) úlevových prostředků. Ty řeší pouze následek, nikoliv příčinu. Proto je nezbytná důsledná léčba pomocí protizánětlivých léků, jejichž účinek však není - na rozdíl od léků úlevových léků - okamžitý.  Prvým trendem současné léčby je tedy jednoduchost pro všechny pacienty. Druhým trendem, uplatňovaným zejména u pacientů s těžkým astmatem (jedná se o přibližně 5 % pacientů) je takzvaná individualizovaná léčba, šitá na míru. Zde přistupujeme zejména k biologické léčbě, která je určená pro malou skupinu pacientů, je velmi drahá, ale pokud je cíleně, individuálně aplikovaná, dokáže dramaticky změnit osud těchto závažně nemocných.

Mluvil jste o vztahu mezi alergií a astmatem, můžeme to rozvést?
Ano vztah existuje, dokonce v myslích mnoha laiků bývá rovnítko mezi alergií a astmatem, tak to ale není. Alergie může být často příčinou astmatu, týká se to zejména těch, které vzniknou v dětském věku, a to až u 90 % z nich. U astmat, která vznikají v dospělosti, je alergického původu zhruba tak polovina. Často hovoříme o takzvaném atopickém pochodu. Když se u dítěte, často již u kojence, objeví atopický ekzém, kolem čtyř, pěti let senná rýma, tak je velká pravděpodobnost, že nakročilo atopickou cestu a že pravděpodobně na prvním, druhém stupni základní školy se u něj astma projeví.

Existuje nějaká prevence?
Taková ta primární prevence, abychom ovlivnili genetickou dispozici, ta zatím v praxi neexistuje a osobně bych se i bál ovlivňovat genetickou informaci pacientů. My se zaměřujeme spíše na prevenci sekundární, to znamená, když už víme, že někdo nastoupil zmiňovaný atopický pochod, tak takovému dítěti nebudu pořizovat domů kočku nebo jiný zdroj alergenu, pečlivě zvolím jeho profesní směřování atd. Zcela zásadní je nekouřit. Kouření je hnacím motorem rozvoje a zhoršení astmatu.  Pak jsou různé produkty nabízené jako prevence astmatu, například vysavače, protiroztočové přikrývky atd., tady je třeba říci, že vzhledem k nákladnosti mají vesměs velice malý účinek. A samozřejmě je součástí sekundární prevence i včasná léčba, pokud se pacient začne léčit v ranném stadiu své nemoci, většinou se podaří zabránit přechodu do těžkých forem.

Jaký by měl mít astmatik životní styl. Už jsme zmiňovali kouření, je třeba důležitá strava?
Pro každé onemocnění je dobré, když pacient dodržuje zásady zdravé výživy. Ale není tady taková bezprostřední vazba jako u jiných onemocnění jako je třeba cukrovka nebo některá střevní onemocnění. Já osobně razím u svých pacientů, i u těch těžkých, aby se neomezovali, pokud možno ve svých aktivitách, to je nejhorší zavřít se do skleníku a říkat, já jsem nemocný a já nepůjdu běhat, plavat atd. Jsou samozřejmě aktivity, které jsou pro astmatiky méně vhodné, ale v zásadě je důležité neomezovat pacienta, dát mu takovou léčbu, aby mohl vést normální život.

Přibývá obecně astmatiků u nás a ve světě?
V souvislosti s nárůstem alergií a zatíženosti prostředí, ve kterém žijeme, tak astma, které je tak úzce spojeno s tím v čem žijeme a co dýcháme, narůstá, a to zejména v rozvinutých zemích. Incidence, to znamená nárůst nových případů, se v posledních 50 letech v některých zemích každých 10 let zdvojnásobuje.

Reklama