aspirinAspirin více než 100 let slouží lidstvu jako lék první volby při nejčastějších obtížích, jako jsou bolesti hlavy, zubů, svalů a kloubů nebo horečnaté stavy. Podstatou účinku kyseliny acetylsalicylové (ASA) je tlumení funkce takzvaných prostaglandinů, látek, které hrají klíčovou roli v procesu zánětu.

Působením na prostaglandiny oslabuje projevy zánětu, snižuje horečku a snižuje nadměrnou reakci na bolestivé stimuly. Přípravky na bázi ASA, jako je např. Aspirin, se běžně užívají na celém světě při bolestech hlavy, zubů, při bolestech v krku, menstruačních bolestech, bolestech svalů, kloubů, zad, a při bolestech, provázejících lehčí záněty kloubů. Při zánětlivých onemocněních horních cest dýchacích nebo při chřipce slouží k úlevě od příznaků, zejména bolesti a horečky.

Přestože je Aspirin nejstarším uměle připraveným léčivem a s užíváním máme tolik zkušeností, jeho účinky jsou stále předmětem rozsáhlého výzkumu a bádání. Zjištění z posledních let naznačují, že ASA má stále lidstvu co nabídnout; a to zejména v oblasti prevence kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. Krátkodobé užívání ASA v dávce 500-1000mg 2-4x denně (denní maximum 4000 mg) přináší příznivý efekt rovnocenný nebo v některých klinických situacích vyšší než při podávání paracetamolu.

Aspirin, nové objevy v prevenci

aspirin

ASA snižuje riziko kardiovaskulárních příhod svým tzv. antiagregačním účinkem, tedy působením proti shlukování krevních destiček. Dnes je pravidlem zahájení podávání ASA u pacientů s prokázanou ischemickou chorobou srdeční, v tzv. sekundární prevenci srdečního infarktu, mozkové příhody nebo komplikace ischemické choroby periferních cév. V současné době probíhá rozsáhlá studie (ARRIVE), která zkoumá preventivní účinky Aspirinu u 12 000 pacientů ve vysokém riziku kardiovaskulární příhody. Nasazení ASA je smysluplné tam, kde riziko srdečního infarktu nebo cévní příhody převýší riziko nežádoucího účinku dlouhodobě podávané ASA, kterým je nejčastěji krvácení do trávicího traktu nebo porucha funkce ledvin.

Slibný přínos podávání ASA je třeba pečlivě vyhodnocovat a individuálně konzultovat se svým ošetřujícím lékařem s ohledem na možné vedlejší účinky ASA při dlouhodobém užívání. Zatímco o významu podávání ASA v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění není pochyb, klíčovou otázkou současnosti je, zda obecný přínos užívání ASA u zdravých jedinců středního věku (v primární prevenci) převyšuje rizika nežádoucích účinků ASA.

Aspirin

Jako každý jiný lék má i Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin a další léky obsahující ASA skupiny pacientů, kteří by se této účinné látce měli vyhnout. Patří mezi ně ti, kteří po podání ASA nebo nesteroidního antirevmatika měli alergický projev nebo astmatický záchvat, lidé s dvanáctníkovým nebo žaludečním vředem, s krvácivými projevy a těhotné v posledních třech měsících těhotenství. Nežádoucí účinky jsou spojeny především s užíváním ASA vAspirine vysokých dávkách. Výskyt tzv. Reyova syndromu, byť velmi vzácného, je důvodem, pro který není podávání ASA doporučováno dětem do 12 let vůbec a mladistvým do 16 let při horečnatých stavech. Některé lékové kombinace zvyšují rizika nežádoucích účinků na trávicí trakt; např. společné užívání nesteroidních antiflogistik (léky obsahující ibuprofen, diclofenak) nebo léků zvyšujících krvácivost nebo omezujících srážlivost. Tyto kombinace by neměli pacienti užívat bez konzultace s lékařem. Obecně se doporučuje užívat ASA s dostatečným množstvím tekutiny, nikoliv na lačno, a vyvarovat se požívání alkoholu při léčbě.

doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.
praktický lékař, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty University Karlovy