...ale krásně blbnu :)
Nejdřív tedy jak blbnu... ne moc krásně... Každou noc z neděle na pondělí buď nemůžu vůbec usnout, nebo usnu, ale budím se uprostřed noci... Ve dvě, ve tři... Včera například v půl čtvrté. Že by se mi pomátlo tělo a na starý (no zas tak moc ne) kolena by se tak těšilo do zaměstnání, že nemůže ani dospat? Ts ts ts, to doufám ne! Snad jen nějaký týdenní omyl.
A to krásné blbnutí? Včera od čtyř odpoledne jsem měla v jízdárně svou první hodinu jízdy na koni :) Pominu to, že jsem se ani na desátý pokus nedokázala ze země vyšvihnout do sedla a musela nasednout z rampy... Ještě že jsme byly s Jitkou (trenérkou) v kryté jízdárně a nikdo mě neviděl. Nemám ráda škodolibý smích, cha cha :)
Chvíli jsem v kroku kroužila na lonži, pak bez lonže. To vypadalo tak, že koník Banetka skoro bezcílně bloumala po jízdárně. Pak jsem začala přemýšlet o nějakém tom cíleném zatáčení :) Pak nastala krušná čtvrt či půl hodinka... učila jsem se klusat! Katastrofa! Plácala jsem sebou do sedla jak ryba na suchu :) To vysedání mi tedy zatím opravdu moc nejde. A už vůbec ne nějaký přecházení z klusu do kroku. Banetka se buď nezastavila vůbec, nebo se naopak zastavila úplně :) Chudinka, neměla to se mnou jednoduchý. Ke konci jsem jí už asi pěkně vytáčela, protože pokaždé, když jsem ji pobídla ke kroku, začala naklusávat a já ji zaboha nemohla přinutit, aby prostě jenom v klidu a pomaličku šla :) Musím se toho ještě hodně naučit, no. :)
Když jsem z koně slezla, skoro jsem ani nemohla chodit, nohy se mi podlamovaly, kotníky jsem snad ani už neměla, obvyklé "iksovky" se nápadně začaly podobat písmenu O... Ale i přesto se mi to moc, moc, moc líbilo a těším se na příští pondělí, kdy se mi snad už podaří normálně nasednout :)
Benynka
Nový komentář
Komentáře
Enya: Koně voní?
Já vždycky viděla jen tu špínu okolo - šáhneš na něj a už aby ses šla umejt, jak jsou pracovníci věčně špinaví a čpí to z nich i v civilu a moc se mi to nelíbí
Moc se vždycky nasmějem, když jančí a dělaj šaškárny ve výběhu 
Spíš mam ráda pohled koně, má krásný oči a dokud ho lidská ruka nezklame, tak je důvěřivej a bojí se člověka víc, než on koně
A hříbata jsou rozkošný stvoření
Amálie: ten předchozí příspěvek patřil tobě
Landriel: ty se máááááš
Já jsem vždycky milovala ve stáji krmení, jak to tam všechno hezky chroupalo, a taky jak koně voní...
Jé, a já bych si taaaak zase zajezdila....
Jejda, my máme doma kolem 20ti koní (ani přesně nevim, kolik přesně
) a mně to vůbec neláká. 
Mam raději koně pod kapotou 
Chodim se dívat na rození hříbátek, občas je rozmazluju troškou jablíček či mrkve, podrbu je za uchem, nebojim se jich a vlezu klidně i do stáje, odvážu ho a vyvedu do výběhu, ale jezdit - to NEEE
http://www.doktorka.cz/run/redsys/zdravi/r-art.asp?id=2959
Možná na tom něco bude. Když mám nějaké starosti, probudím se kolem 4. hodiny ráno a řeším je
Žábina: a když se budím v půl čtvrtý, tak je to jakej orgán?
Když jsem poprvé seděla na koni, a vůbec ho neuměla ovládat, ten šílenec, co tu atrakci provozoval, nás vzal všechny na půldenní vejlet po lesích - prý koně jsou hodní, a znají cestu - jenže zapomněl dodat, že jsou taky chytří, a poznají, že s tímhle jezdcem se dá výborně zamést, a taky to hbitě provedli
Ale legrace to byla veliká 
Tulikraska: Enya: dejte pokoj holky, cválání a skoky
ale je mi samozřejmě uplně jasný, že jednou, časem, na to taky dojde 
jinak obdivuju tě bennynko, já se koní bojím, i když věřím, že jízda na něm musí být něco úžasného
Reneta: syja: existují tzv.orgánové hodiny, každému orgánu je přisouzena určita hodina - např. játra - 2.00 hod. - a když se stále budíte ve stejnou hodinu, znamená to prý, že s tím orgáneme nemáte něco v pořádku
já se jeden čas budila opravdu kolem té 2.00 hodiny a byly to problémy s játry
syja: preci bys nechtela spat az do obeda
Nesnášela jsem naskakování na koně, známý, u kterého jsem jezdila zásadně odmítal nasedat ze třmenů a jelikož vlastnil většinou hoodně veliký koníky, měla jsem co dělat se na ně vyšplhat
Zvlášť když jeden kůň měl v kohoutku snad 180cm
) Počkej na cválání a skoky! 
Ale jak jsem časem zjistila, všechno se dá naučit a možná, že klusání tě bude i nejvíc bavit (mě teda jo
já seděla na koni - no, byl to hucul
- jednou a po té hodině jsem měla ještě dva dny pocit, že mám nohy do O 
. Ale bylo to krásné!!
Benynko, moc ti rozumím. Taky jsem po první lekci jízdy myslela, že se neudržím na nohou. A vysedávání? To pro mě byla noční můra, ale věř, že časem ti to půjde uplně samo, až si zvykneš na pohyb koně a podaří se ti s ním splynout. Já teď bohužel nejezdím, protože neí kde
Benynko, já ti rozumím .. já si před 2 roky uvědomila, že už jsem na koních neseděla 20 let ..a začala znovu jezdit .. taky jsem se nevyhoupal do sedla jak "za mlada", ještě že byl na jízdárně takový hrbolek a moje kobylka moc trpělivá ..ale pocity byly nepopsatelné
Já už jsem zblbla...